Ostravská firma se na advokátní kancelář Havel & Partners obrátila kvůli vymáhání pohledávky. Žaloba ale přišla pozdě a úrok z dluhu přesahujícího milion korun se promlčel. Spor o náhradu škody se vleče už osm let. Nejvyšší soud v něm rozhodoval potřetí, tentokrát ve prospěch klienta. Kancelář Havel & Partners k případu uvedla, že bývalého klienta v něm zastupoval ostravský advokát Aleš Klech, který od roku 2015 už nepracuje.
Původní spor odstartovala inventura. Odhalila manko a ostravský krajský soud v roce 2012 rozhodl, kdo za škodu odpovídá. Ostravská společnost Hot – Energy měla pravomocně přisouzenou jistinu, kterou vymáhala v exekuci. Od dlužníka zbývalo získat ještě zákonný úrok z prodlení z částky 1,1 milionu korun. S tím se firma obrátila na jednu z největších advokátních kanceláří v zemi Havel & Partners. Ta zastoupení převzala na začátku listopadu 2013.
Úrok, který se promlčel
U úroku z prodlení rozhoduje den, kdy byl dlužník vyzván k zaplacení. Náhrada škody je podle tehdy platného obchodního zákoníku splatná až po výzvě. Následující den se dlužník dostává do prodlení a s tím běží promlčecí lhůta. Po jejím uplynutí se právo na úrok celé promlčí.
Soudy dospěly k závěru, že dlužník byl k zaplacení vyzván už na inventarizační schůzce v únoru 2010. Promlčecí lhůta tak skončila zhruba tři měsíce poté, co kancelář případ převzala.
Žalobu o úrok ale Havel & Partners podali až v březnu 2015. Dlužník vznesl námitku promlčení a uspěl. Ostravský soud firmě přiznal jen úrok z menší části dluhu, zatímco z 1,1 milionu korun ho zamítl. Hot – Energy proto advokáty zažalovala. Žádá téměř milion korun jako ušlý úrok, náklady prohraného sporu a slevu z ceny právních služeb.
Peníze tam a zpátky
První kolo ostravská firma vyhrála. Obvodní i Městský soud v Praze jí v roce 2021 přiznaly náhradu a kancelář v prosinci 2021 zaplatila. Nejvyšší soud ale v květnu 2022 obě rozhodnutí k dovolání kanceláře zrušil. Vytkl soudům, že nezkoumaly, kolik úroku by firma skutečně dostala, kdyby nebyl promlčen. Nevypořádaly se ani s námitkou kanceláře, že inventarizační zápis o žádné výzvě dlužníkovi nic neříká.
Druhé kolo dopadlo stejně. Soudy firmě znovu vyhověly, ta mezitím peníze z první platby vrátila. Advokátní kancelář tak zaplatila podruhé, tentokrát přes 1,6 milionu korun. Firma vrátila náhradu nákladů řízení a ponechala si 1 094 363 korun. Nejvyšší soud v listopadu 2024 k dovolání kanceláře verdikt znovu zrušil, opět mimo jiné kvůli nevyjasněné otázce výzvy.
Pak přišel obrat. Obvodní soud pro Prahu 1 loni v srpnu žalobu zamítl a Městský soud v Praze to letos v dubnu potvrdil. Podle nich kancelář z podkladů nemohla poznat, že byl dlužník vyzván už v únoru 2010. Kancelář nepostupovala špatně, protože „při stanovení počátku promlčecí doby vycházela z neúplných informací poskytnutých klientem“. Odvolací soud navíc uzavřel, že firma, která si peníze ponechala, se bezdůvodně obohatila.
Peníze máte, žaloba neuspěje
Nejvyšší soud v nejnovějším rozsudku sp. zn. 25 Cdo 2156/2016 popsal, jak se situace mezitím otočila: „Zatímco ve svém druhém zrušujícím rozsudku dovolací soud posuzoval situaci, v níž měla předmětnou částku žalovaná, v tuto chvíli ji má žalobkyně.“ Žaloba proto musela být v každém případě zamítnuta, protože kancelář už zaplatila. Spor se vede jen o to, proč.
vytkl soudům přístup ke sporu s Havel &
Partners. Ilustrační foto: Wikimedia/fext
„Výrok rozhodnutí bude tedy po formální stránce vždy zamítavý a pouze důvod, který vedl k zamítnutí žaloby, umožní rozlišit, zda jde o rozhodnutí ve prospěch žalobce či žalovaného,“ připomněl senát předsedy Roberta Waltra. Díky tomu mohla klientka výjimečně napadnout i samotné důvody rozhodnutí.
Ptát se je povinnost
Nejvyšší soud proto poprvé rozhodoval o dovolání klientky a logiku nižších soudů obrátil. Není podle něj podstatné jen to, co firma kanceláři řekla, ale také to, na co se advokáti měli zeptat. Otázku rozsahu advokátovy ověřovací a poučovací povinnosti za takových okolností dovolací soud podle svých slov dosud neřešil.
Už samotná pozdní žaloba podle senátu ukazuje na problém „Již tato skutečnost nasvědčuje porušení povinností advokáta,“ konstatuje Nejvyšší soud. Kancelář se podle soudu neměla spolehnout na podklady, které dostala. „Nesmí se spokojit s objemem či rozsahem poskytnutých informací, ale jejím úkolem je zjistit úplný a objektivní stav věci,“ uvádí odůvodnění. „Žalovaná tak měla aktivně činit kroky směřující ke zjištění, kdy byl dlužník vyzván ke splnění dluhu a zda se tak nestalo dříve než podáním žaloby ohledně jistiny pohledávky žalobkyně.“
Stejně podstatné je podle soudu poučení. Firma, za kterou nejednají právníci, nemusela vůbec tušit, že den výzvy je pro celý postup klíčový. „Pokud se žalobkyni v tomto smyslu nedostalo od žalované potřebného poučení, těžko bylo možné automaticky očekávat, že si bude rozhodných souvislostí vědoma a sdělí žalované všechny podstatné skutečnosti,“ vysvětlil senát. Splnění poučovací povinnosti by se podle něj mělo odrazit v dokumentaci, kterou advokát musí vést. „Uvedenými otázkami se však soudy nezabývaly,“ vytkl nižším instancím Nejvyšší soud.
Liknavost advokátů?
Soud se pozastavil také nad dobou mezi převzetím věci a podáním žaloby. Mezitím uplynulo zhruba 16 měsíců, „což rovněž vzbuzuje pochybnosti ohledně řádného výkonu advokacie“. Zákon sice advokátovi lhůtu nestanoví, bez objektivní překážky nebo strategického důvodu ale taková prodleva podle senátu stěží obstojí.
„To platí obzvláště v situaci, kdy se v daném případě jednalo o žalobu toliko ohledně úroku z prodlení a samotná jistina již byla žalobkyni pravomocně přisouzena, takže ani nešlo o komplikovanou kauzu,“ připomíná rozsudek.
Nemají vyhráno
Ostravské firmě ale soud situaci neusnadnil. Objektivní odpovědnost advokáta podle něj neznamená, že by se obrátilo důkazní břemeno. Firma musí sama prokázat, že nárok byl při převzetí věci ještě vymahatelný, že by při včasném postupu uspěla a že jí vznikla konkrétní škoda.
Neprošlo ani čestné prohlášení jednatelky firmy sepsané letos v březnu. Podle Nejvyššího soudu jím firma chtěla obejít koncentraci řízení důkazem, „který ona sama, respektive její jednatelka, vytvořila“.
