Germanistka Zuzana Lizcová vysvětluje, proč kontroverzní partaj AfD vítězí v německých zemských volbách, proč tradiční demokratické strany ztrácejí důvěru a jaké chyby dělají v komunikaci i práci s voliči.
Vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy také popisuje, jak si AfD buduje podporu, proč ji voliči považují za kompetentní a proč se lidé k demokratickým stranám nevrátí sami od sebe.
První zářijovou neděli proběhly zemské volby v Sasku-Anhaltsku. Podle očekávání je vyhrála AfD vedená Ulrichem Siegmundem. Co podle vás způsobilo tak drtivé vítězství partaje, která je podle tajných služeb pravicově extremistická?
Za velkým volebním vítězstvím strany vždy stojí několik důvodů. V Sasku-Anhaltsku získala AfD voliče díky silnému a populárnímu lídrovi, dobře vedené kampani a pocitu, že může přinést pozitivní změnu. Ve spolkové zemi, která se potýká s postkomunistickým dědictvím, slabšími hospodářskými výsledky a odchodem mladých a motivovaných lidí, to hraje velkou roli.
Skutečnost, že místní organizace AfD je podle Zemského úřadu pro ochranu ústavy pravicově extremistická, její příznivce neodradila. Z povolebních průzkumů vyplynulo, že 87 procent místních voličů AfD si myslí, že strana stojí spíše ve středu politického spektra a extrémní je jen část jejích politiků.
Dvacátého září jsou další zemské volby v Berlíně a v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Dá se i tam očekávat podobný nástup AfD?
I tam se dá očekávat silný výsledek AfD, ale podle průzkumů nebude tak výrazný. V Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde AfD vede před SPD, pravděpodobně získá kolem 35 procent hlasů a může zvítězit. V Berlíně se výsledek bude lišit v jednotlivých, velmi rozdílných čtvrtích. Celkově je AfD s preferencemi kolem 18 procent třetí za Levicí a CDU.
V Česku, zejména od politiků z SPD a Motoristů, zaznívají směrem k AfD pochvalné hlasy. Václav Klaus a Tomio Okamura zavítali na konferenci této partaje. Uvědomují si podle vás vůbec čeští politici, čemu vzdávají hold?
Nevím, zda si to uvědomují. Tyto politické síly pojí s AfD hlavně odpor proti Bruselu, imigraci, liberálním hodnotám, tradičním stranám a veřejnoprávním médiím.
Spojuje je i důraz na prosazování národních zájmů. Jak by mohla fungovat spolupráce mezi našimi zeměmi, pokud bude každý myslet jen na sebe, příliš neřeší.
Politici úspěch AfD odůvodňují odporem proti byrokratům v Bruselu. Co podle vás reálně stojí za úspěchem AfD u voličů – boj proti migraci, antibruselismus, nostalgie, nebo jiná témata?
Z povolebních průzkumů vyplývá, že voliči AfD přisuzují straně kompetence hlavně v oblasti bezpečnosti a migrační politiky. Považují ji za advokáta východoněmeckých zájmů.
Relativně vysoko hodnotí i její schopnosti v ekonomice, hospodářství a zajištění pracovních míst.
Je úspěch AfD opravdu odplatou za letitou politiku liberálně-demokratických stran, jak zní od řady analytiků?
Do značné míry ano. Ze Saska-Anhaltska jasně zaznívá, že AfD si svůj úspěch odpracovala. Dlouhá léta budovala pozice zdola, navazovala dialog s občany i v odlehlých obcích a dávala lidem pocit, že zná jejich problémy a zajímá se o ně.
Tradiční demokratické strany tento pocit velké části veřejnosti dát nedokázaly. Navíc byly slabší v kampani i komunikaci na sociálních sítích.
Už delší dobu je zřejmé, že evropské intelektuální a politické elity selhávají v pochopení příčin současného vývoje. Jste téhož názoru?
Toto tvrzení je příliš obecné. Historické paralely jsou vždy problematické. Nemyslím si, že intelektuální a politické elity selhávají jako celek. Tradiční strany udělaly řadu chyb, ale čelí mnoha současným výzvám.
Protivníci typu AfD s nimi nehrají férovou hru. Populisté nabízejí jednoduchá řešení, která jsou v praxi těžko prosaditelná. Strany politického středu by to měly vysvětlovat a ukázat, jaká řešení nabízejí ony. Zároveň se musí naučit komunikovat úplně jinak. Jejich zavedené způsoby selhávají.
Jaké jsou hlavní politické vize a teze AfD, se kterými nyní extrémně úspěšně oslovuje voliče?
V Sasku-Anhaltsku AfD shrnula svůj dlouhý předvolební program do deseti jednoduchých bodů. Patří mezi ně vypovězení smluv o veřejnoprávních médiích, zostření migrační politiky, omezení financování neziskového sektoru, zavedení speciálních třídních škol pro děti žadatelů o azyl, podpora tradiční rodiny a zákaz vyvěšování duhových vlajek na školách.
Není podle vás revizionismus AfD jistou paralelou k NSDAP?
Historická přirovnání zpravidla nesedí. Podle dlouholetého zkoumání AfD má strana vazby na pravicově extremistické kruhy. Prosazuje etnickou definici národa, což znamená, že nepovažuje všechny obyvatele Německa za sobě rovné.
Snaží se přispět k erozi demokratických institucí a oslabení spolupráce v Evropské unii. Prosazuje zrušení sankcí proti Putinovu režimu a obnovu dodávek energetických surovin z Ruska. Pro tradiční model německé demokracie představuje zásadní výzvu.
Polský premiér Donald Tusk reagoval na vítězství AfD velmi ostře. Na lidi, oslavující úspěch této strany, zareagoval slovy o „idiotech a zrádcích“. Jak čtete jeho veřejný vzkaz?
Podle mě jde o drsné vyjádření názoru, že vzestup nacionalismu a silně pravicových nálad v Německu nemůže sousedům přinést nic dobrého. Polsko má s tímto vývojem tragické historické zkušenosti.
AfD má navíc blízko k Putinovu Rusku, které Polsko vnímá jako zásadní ohrožení své bezpečnosti.
Zákaz AfD by byl velmi kontroverzní
Jakou roli podle vás dnes hraje Česko-německá deklarace z roku 1997? Je její duch ohrožen?
Česko-německá deklarace je velmi důležitý mezistátní dokument. Obě strany se v něm zavázaly ke spolupráci, kterou nebudou zatěžovat sdílenou a traumatickou historií.
Volby v Sasku-Anhaltsku AfD vyhrála s velkým náskokem, ale jde o spolkovou zemi, která tvoří jen 2,5 procenta německé populace.
Navíc nezískala většinu v parlamentu. Podobné otázky by se (pokud vůbec)
nabízely pouze v případě, že by se AfD otevřela perspektiva získání moci na celostátní úrovni.
Kde bere AfD inspiraci pro tvorbu svých politických vizí a témat pro voliče? Inspiruje se MAGA, Trumpem, Faragem nebo Le Penovou?
Ano, tito političtí aktéři se bezpochyby navzájem inspirují a jsou v úzkém kontaktu. V Německu vzbudily před spolkovými volbami pozornost snahy o podporu AfD ze strany Elona Muska. On i Donald Trump AfD k triumfu v Sasku-Anhaltsku gratulovali.
Když německé tajné služby označují AfD za extrémně pravicový subjekt, proč podle vás Německo nesáhne ke zrušení této partaje?
Za pravicově extremistické smějí být označeny jen některé stranické organizace AfD v jednotlivých spolkových zemích. AfD jako celek byla Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy také takto kategorizována, ale strana se proti verdiktu odvolala a věc se dál zkoumá.
Zákaz AfD je velmi kontroverzní. Zastánci mluví o ochraně demokracie.
Odpůrci upozorňují na složitý proces s nejasným výsledkem. Příznivci AfD by po případném zákazu strany nezmizeli a nezačali automaticky volit tradiční politické strany.
Může mít změna nálady voličů v Německu, Francii a Velké Británii dopad i na české voliče?
Vzestup podobných stran vidíme v Evropě delší dobu. Čeští voliči nepotřebují inspiraci ze zahraničí. Stačí se podívat na složení současné české vlády.
Existuje podle vás výhled, kdy voliči „prozřou“ a vrátí se od extrémně populistických subjektů zpět k demokratickým stranám?
Demokratické strany nemůžou spoléhat na to, že se populisté nebo extrémisté sami znemožní a jejich voliči se automaticky vrátí „zpět“. Musí zjistit, co lidi skutečně pálí. Potřebují přehodnotit své programy i komunikaci. Jen strategie, které působí věrohodně a nabízejí srozumitelná řešení současných problémů, mohou obnovit důvěru.
