Státní podnik DIAMO tvrdí, že společnost Ridera Bohemia použila při stavbě ochranné stěny na hořící Heřmanické haldě stovky tisíc tun odpadu. Odpovědi státních institucí pro Ekonomický deník ale ukazují méně jednoznačný obraz. Báňský úřad žádné prokázané pochybení ve své působnosti neeviduje a Česká inspekce životního prostředí nedokončila dokazování. Rozhodnutí se podle ní ani nezačalo připravovat. Ministerstvo životního prostředí následně řízení zastavilo a soud nyní odmítl žalobu, kterou DIAMO jeho postup napadlo. Odpovědnost Ridery tak dosud nebyla pravomocně prokázána.

Ministerstvo životního prostředí převzalo přestupkové řízení v dubnu 2026 a následně jej zastavilo s tím, že porušení zákona Riderou nebylo prokázáno. DIAMO postup napadlo správní žalobou, kterou však Městský soud v Praze odmítl. Podle podniku se soud zákonností postupu ministerstva věcně nezabýval, rozhodl pouze z procesních důvodů.

Ministerstvo mezitím oznámilo, že svůj postup při převzetí a zastavení řízení znovu prověří. Pravomocné rozhodnutí, které by prokazovalo odpovědnost Ridery za údajně nezákonné nakládání s odpady při stavbě stěny, tak nadále neexistuje.

Jak to začalo?

Na ostravské haldě Heřmanice se žár šíří uvnitř nahromaděné hlušiny. Odval zabírá přes 103 hektarů a obsahuje materiál z někdejších dolů a koksoven. Jedním z opatření proti šíření žáru měla být takzvaná oddělovací vzdušná stěna, kterou pro státní podnik DIAMO od roku 2014 do léta 2022 budovala společnost Ridera Bohemia.

Firma měla za úkol vytvořit vyhloubenou proluku a následně ji zaplnit materiálem, který měl být stabilní a nehořlavý. Bariéra měla chránit mimo jiné uzavřenou skládku chemického odpadu společnosti OKK Koksovny. Dnes se spor vede právě o výplň stěny: šlo o vhodný stavební materiál, nebo o odpad, s nímž dodavatel nakládal bez potřebného povolení?

DIAMO odkazuje na kontrolní protokoly a posudek Zdeňka Čížka. Pravomocné rozhodnutí potvrzující porušení odpadových předpisů Riderou při realizaci stěny však na žádost Ekonomického deníku nepředložilo. „Takto formulovaným pravomocným rozhodnutím Obvodního báňského úřadu (příp. jiného správního orgánu) DIAMO nedisponuje,“ potvrdil mluvčí podniku Tomáš Indrei.

Podnik místo rozhodnutí poskytl jiné podklady. „Máme však k dispozici 2 protokoly o kontrole OBÚ a 1 z ČIŽP,“ doplnil Indrei. Právě rozdíl mezi kontrolním zjištěním a konečným rozhodnutím o odpovědnosti firmy je pro spor zásadní.

Báňský úřad pochybení v rámci kompetencí neeviduje

U bariéry proti šíření podzemního žáru záleží na složení výplně. Kontroly proto prověřovaly, zda použitý materiál odpovídá požadavkům. „Při kontrolách vzniklo podezření, že oddělovací stěna není vyplňována inertním materiálem, ale odpadem,“ uvedl pro Ekonomický deník mluvčí Českého báňského úřadu Jiří Fröhlich.

Hořící Heřmanická halda. Foto: DIAMO

Báňský úřad podle svého vyjádření však nedospěl v rámci své působnosti k závěru o prokázaném pochybení. „Báňský úřad žádná prokázaná pochybení v rámci své dozorové kompetence neeviduje,“ zdůraznil Fröhlich. Na přímý dotaz, zda oblastní úřad rozhodl o odpovědnosti Ridery za návoz odpadu, odpověděl: „OBÚ nevydal žádné rozhodnutí v této věci.“

Některé kontrolní dokumenty přitom stavební a demoliční odpady zmiňují, včetně příměsí dřeva, plastů a kabelů. ČIŽP v protokolu z března 2024 uvedla, že Ridera při zásypu nakládala přibližně s 568 tisíci tunami těchto odpadů bez potřebného povolení. Tím ale posuzování případu neskončilo. Na kontrolní zjištění navázalo přestupkové řízení, v němž měl být inkriminovaný materiál vzorkován, měly být provedeny a vzájemně vyhodnoceny důkazy a následně rozhodnuto. Jak ale vyplývá z odpovědí samotné ČIŽP, ani po 32 měsících nebylo dokazování dokončeno.

Rozdíl mezi kontrolním nálezem a rozhodnutím o odpovědnosti uznává i DIAMO. „Je proto potřeba rozlišovat mezi zjištěními jednotlivých správních orgánů a mezi pravomocným rozhodnutím o odpovědnosti konkrétní společnosti,“ napsal Indrei Ekonomickému deníku. Ve své veřejné komunikaci přitom státní podnik o použití odpadu hovoří jako o prokázané skutečnosti.

Rozhodnutí se ani nezačalo psát

Na kontrolní závěr ČIŽP odkazuje DIAMO také při vysvětlování veřejných vyjádření svého ředitele Ludvíka Kašpara. Navazující přestupkové řízení ale inspekce nedokončila. Její odpověď navíc nepotvrzuje představu, že ministerstvo převzalo případ těsně před vydáním rozhodnutí.

Inspekce v té době stále shromažďovala a vyhodnocovala rozsáhlé podklady. „Samotné rozhodnutí na ČIŽP nebylo vypracováno a práce na jeho vypracování ani nebyly zahájeny,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí ČIŽP Tomáš Hulan.

Nechyběl tedy pouze podpis pod hotovým dokumentem. Úřad ještě neměl dokončené dokazování. „ČIŽP v době atrakce řízení neprovedla všechny důkazy navržené obviněným,“ doplnil Hulan. Takzvaná atrakce znamená převzetí případu nadřízeným úřadem.

Halda Heřmanice je výsypka bývalých černouhelných dolů Heřmanice a František, která během desetiletí narostla do výše 30 metrů. Na konci 90. let začala hořet a od té doby doutná stále. Foto: DIAMO

Stejný problém se týká znaleckých posudků předložených Riderou. Ekonomický deník se ptal, které jejich závěry inspekce přijala a které odmítla. Konkrétní výsledky konečného posouzení ale ČIŽP neuvedla. Připomněla povinnost hodnotit všechny relevantní podklady ve vzájemných souvislostech a současně přiznala, že tento krok nedokončila.

Důvodem podle inspekce bylo převzetí případu ministerstvem. „K takovému závěrečnému porovnání a vyhodnocení na straně ČIŽP objektivně nedošlo z důvodu atrakce řízení ze strany MŽP ČR,“ uvedl Hulan.

Z odpovědi ČIŽP nelze vyvozovat, jak by inspekce rozhodla po provedení zbývajících důkazů.

Návoz DIAMO zůstal bez vyhodnocení

Při posuzování stěny je nutné odlišit vlastnosti materiálu, jeho původ i odpovědnost za jednotlivé návozy. Sama ČIŽP přitom z posuzovaného návozu vzorky neodebrala. „Je pravda, že ČIŽP v rámci kontrolního a ani navazujícího přestupkového řízení ČIŽP neodebrala z posuzovaného návozu žádný vzorek,“ potvrdil Hulan Ekonomickému deníku.

Inspekce vycházela z dalších důkazních prostředků a odborných dokumentů. Měla rovněž vlastní fotografie zachycující skladbu a charakter materiálu. Opačný údaj v kontrolním protokolu její mluvčí vysvětlil chybou v psaní.

Další otázku otevírá materiál, který na plochu stěny navezlo samotné DIAMO. Inspekce o něm věděla a označila jej jako těžební odpad pocházející z heřmanického odvalu. Jeho význam pro případ ale neposoudila. „Ke konkrétnímu vyhodnocení tohoto návozu v souvislosti s předmětným řízením již u ČIŽP nedošlo,“ sdělil Hulan.

Ředitel státního podniku DIAMO Ludvík Kašpar. Foto: Jan Soběslavský
Ředitel státního podniku DIAMO Ludvík Kašpar u kolon, v nichž se čistí voda kontaminovaná kyselinou sírovou. Foto: Jan Soběslavský

ČIŽP současně připomněla samostatný případ z roku 2017, kdy podle své odpovědi Rideru uznala vinnou z nakládání s odpady bez příslušného povolení na jednom z pozemků při výstavbě stěny. „Jednalo se o pozemky DIAMA, na kterých stála naše třídící linka a ČIŽP nás upozornil na chybějící patřičné povolení. Po této připomínce jsme v součinnosti s DIAMEM o povolení obratem zažádali a získali. Tím byla věc uzavřená,“ uvedl pro Ekonomický deník člen představenstva Ridera Bohemia Roman Rohel.

Stěnu zkoumali i po odchodu dodavatele

Průzkumy pokračovaly také po ukončení prací Ridery. DIAMO potvrdilo odběry vzorků a vrtné práce zaměřené na provedení stěny, složení výplně a vývoj žáru. „Letos v únoru a březnu bylo například provedeno sedm velkoobjemových vrtů rozmístěných v ose stěny, a to na základě žádosti ČIŽP v rámci řízení o uložení nápravních opatření se společností Ridera Bohemia,“ uvedl Indrei pro Ekonomický deník.

Podnik podle své odpovědi souhlas dodavatele ke kontrolám nepotřeboval. „Objednateli přináleží právo provádět kontrolu prováděného díla a k tomuto výslovný souhlas zhotovitele nepotřebuje. O provádění zásahů byla společnost Ridera informována,“ vysvětlil jeho mluvčí.

Obvodní báňský úřad ve své odpovědi pro Ekonomický deník však také zmínil nepovolené výkopy po předání stěny, kvůli nimž OBÚ zahájil přestupkové řízení a vyzval DIAMO k opravě poškození oddělovací vzdušné stěny.

Odborné ověřování vlastností materiálu a stavu stěny podle DIAMO stále pokračuje. Vedle sporu o odpovědnost dodavatele tedy podnik dál zjišťuje, v jakém stavu konstrukce je a jak postupovat při sanaci. „Teprve na základě jeho výsledků lze odpovědně určit další postup,“ uvedl Indrei.

Ministerstvo prověří vlastní postup

MŽP podle DIAMO převzalo řízení v dubnu 2026 a následně je zastavilo. Podnik postup napadl správní žalobou. Ministerstvo 25. září oznámilo, že prověří převzetí případu, práci s podklady i proces vedoucí k vydání rozhodnutí.

Oznámení následovalo po článku Seznam Zpráv o přebírání argumentace Ridery do ministerského rozhodnutí. MŽP uvedlo, že použití argumentů účastníka řízení samo o sobě není nestandardní. Prověřit chce způsob jejich použití i celý postup úřadu.

Pro DIAMO má výsledek také majetkový význam kvůli případným nárokům vůči dodavateli. Žalobou chce dosáhnout dokončení řízení. „Smyslem žaloby je umožnit řádné dokončení správního řízení a vypořádání všech důkazů a skutečností týkajících se materiálu použitého při realizaci oddělovací stěny,“ sdělil Indrei Ekonomickému deníku.

Míra jistoty, s níž DIAMO o použití odpadu veřejně hovoří, tak neodpovídá tomu, kam dosud dospělo posuzování případu státními orgány.

„Toto řízení nebylo pravomocně ukončeno rozhodnutím o odpovědnosti společnosti Ridera Bohemia,“ potvrdil i samotný podnik prostřednictvím svého mluvčího.