Záznamy o sledování osob a věcí z trestního řízení jako důkaz pro odnětí řidičského průkazu na obci? Využít je se souhlasem státního zástupce chce ministerstvo dopravy. Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy i nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová jsou ale proti. Záznamy nelze posílat obcím do správních spisů.
Ministerstvo dopravy chce zakotvit v zákoně využití záznamů o sledování osob a věcí z trestního řízení i pro řízení o odebrání řidičského průkazu na obcích s rozšířenou působností. Uvedené ustanovení navrhuje v novele zákona o silničním provozu.
Odebírání řidičáků je závislé na soudech
Důvodem jsou podvody při získávání řidičských průkazů, vysvětluje ministerstvo dopravy v důvodové zprávě k návrhu. V případech z praxe vychází najevo, že „odborná způsobilost nebyla při udělení řidičského oprávnění řádně ověřená v důsledku podvodného jednání při zkoušce z odborné způsobilosti“.
Při odhalování těchto případů jsou v trestním řízení pořizované důkazy včetně záznamů o sledování osob a věcí. Tyto důkazy ale nelze v řízení o odnětí řidičského oprávnění využít. „Řízení o odnětí řidičského oprávnění se tak v praxi stává závislým na výsledku trestního řízení a jeho pravomocném skončení,“ zdůvodňuje svůj návrh ministerstvo.
Záznamy zničené, avšak na obci založené?
Řízení o odnětí řidičského průkazu vedou obce s rozšířenou působností. A to v jiném čase a v jiném právním režimu. Což ostatně uznává i ministerstvo dopravy. „Otázka splnění podmínek pro udělení řidičského oprávnění a otázka odpovědnosti za podvodné jednání jsou odlišné právní otázky,“ uvádí v důvodové zprávě.
Rozdíl mezi trestním a správním řízením je ale zásadní. Podle předsedy Nejvyššího soudu (NS) Petra Angyalossyho se návrh dostává do kolize s trestním řádem. Ten stanoví, že „je nutno zničit záznamy, pokud nebyly při sledování zjištěné skutečnosti důležité pro trestní řízení“.
„Kdyby však již tyto záznamy byly před jejich zničením v trestním řízení použité ve správním řízení, tak nelze dostát této povinnosti uvedené v trestním řádu, neboť budou součástí správního spisu,“ upozorňuje Nejvyšší soud.
A když se zjistí, že sledování bylo nezákonné?
Co když se nakonec před soudem zjistí, že sledování bylo nezákonné a záznam proto nesmí být použitý jako důkaz? A přesto už například před hlavním líčením byl záznam použitý některou obcí? Institut sledování je zásahem do základních práv a svobod. Podléhá přísným podmínkám, uvádí soud.
„V této souvislosti, u institutu sledování osob a věcí bude do trestního řádu pravděpodobně zavedena možnost přezkumu zákonnosti jeho povolení Nejvyšším soudem,“ dodává s tím, že jde o předmět diskuse k modernizaci trestního řádu.
Neslučitelné se základními právy a svobodami
Celých 15 stránek k využití záznamu o sledování z trestního řízení při odebírání řidičského průkazu ve správním řízení popsala nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) „plně sdílí zájem ministerstva dopravy na důsledném postihu organizovaného podvodného získávání řidičských oprávnění a na ochraně bezpečnosti silničního provozu“.
S návrhem ale zásadně nesouhlasí. Rozšíření možnosti využití výsledků sledování osob a věcí podle trestního řádu nepovažuje za slučitelné s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, s Listinou základních práv Evropské unie ani s českou Listinou základních práv a svobod.
Soud potvrdil, že záznamy obec nesmí použít
Důvod nesouhlasu spočívá také v tom, že úprava umožní správním orgánům rozhodnout již v průběhu trestního řízení. Tedy ještě před pravomocným soudním přezkumem důkazního materiálu, shoduje se Nejvyšší státní zastupitelství s Nejvyšším soudem.
Stejně jako NS i Lenka Bradáčová odkazuje k loňskému rozsudku Nejvyššího správního soudu. V něm soud dovodil, že obrazové záznamy pořízené při sledování osob a věcí podle § 158d trestního řádu nelze v řízení o odnětí řidičského oprávnění použít.
Komisař ukazoval odpovědi na monitoru
V předmětném případu odhalila hospodářská kriminálka v Děčíně trestnou činnost zkušebních komisařů u zkoušek. Podnět policie poslala Magistrátu hl. města Prahy k řízení o odnětí řidičského průkazu.
„Společně s podnětem předal orgán magistrátu protokol o výslechu žalobce jako svědka v trestním řízení a kamerový záznam zachycující zkoušku žalobce, při které k němu přistoupil zkušební komisař a opakovaně rukou ukazoval na části obrazovky počítače, na kterém žalobce zkoušku vykonával,“ stojí v rozhodnutí o kasační stížnosti.
Muž si v kasační stížnosti stěžoval, že úřady vycházely z důkazu, kterým „bylo nepochybně zasaženo do jeho práv“. Aniž by se zabývaly tím, zda se tak stalo řádně a zda je možné takový záznam použít. Nejvyšší správní soud mu vyhověl, rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze.
