Soudy přestanou rozhodovat od ledna některé spory v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Znovu o tom dnes rozhodla Sněmovna, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Hlava státu vetovala vládní předlohu se zdůvodněním, že zrušení laických přísedících v tak velkém rozsahu, včetně trestních kauz na okresních soudech, měl předcházet důkladnější rozbor. Kabinet argumentuje snižováním byrokracie, očekává navíc asi osmimilionovou roční úsporu. Novela nyní zamíří k publikaci ve sbírce. /Podle exministryně spravedlnosti Heleny Válkové je to „velká škoda“.
Pavel využil začátkem září svého práva vrátit zákon Sněmovně k novému posouzení poprvé za zhruba rok a půl ve funkci. Dolní komora veto přehlasovala hlasy 107 ze 185 přítomných poslanců. Potřeba bylo nejméně 101 hlasů.
Přidejte si Českou justici do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy.
Prezident doporučoval diskusi o tom, zda systém laických přísedících raději nezlepšit než jej výrazně omezit. „Rovněž se domnívám, že přijetí tak důležité změny v soudnictví jako jednom z pilířů demokracie měla předcházet podrobná politická debata tak, aby předloha měla větší oporu i v hlasech opozice,“ uvedl Pavel. Zástupkyně ANO a SPD omezení přísedících i dnes kritizovaly, podle Heleny Válkové (ANO) se sníží důvěra veřejnosti v justici.
Mohlo by vás zajímat
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) naopak uvedl, že návrh zákona byl pečlivě projednaný v obou parlamentních komorách a v připomínkovém řízení i se zástupci justice. Podotkl, že o přísedících se debatuje už delší dobu. „Návrh je kompromisní, ale nutný krok k zefektivnění soudního systému,“ řekl.
Přísedící nebudou podle novely spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a přestanou působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, stojí v důvodové zprávě. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.
U krajských soudů budou přísedící podle důvodové zprávy nadále působit v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeží, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.
„Rozhodování v senátu za účasti přísedících tím bude do budoucna v trestním řízení před krajským soudem omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy, a to ve prospěch samosoudcovského rozhodování,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti.
(čtk, epa)
