Odsouzený tyran si dovoláním stěžoval, že znalecké posudky v jeho případě obžaloby z domácího násilí byly vypracovány ještě před zahájením trestního stíhání. Jenže trestní řád se změnil. Také tvrdil, že přítomnost dítěte při brutálním napadání jeho matky není další trestný čin. Ale tím, že týral matku, dopustil se trestného činu i na dítěti.
Rok a půl bil svoji družku muž ve Frýdku-Místku. Působil jí krvavá zranění, zlomeniny v obličeji, pohmožděniny hlavy. Když ho vyhodila z bytu, vyhrožoval skokem pod vlak nebo vyhrožoval, ať si nepřeje ho potkat. Žena ho po pár dnech vzala zpátky.
Takřka rok byl násilí přítomen nezletilý syn oběti. „Přímo viděl fyzické napadení své matky nebo ze svého pokoje slyšel průběh napadení a nadávky. Následně viděl krvavé stopy v bytě,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání.
Dítě mělo strach z násilníka i o matku. Hoch opakovaně volal o pomoc babičce nebo sestrám. Odmítal chodit domů. Utrpěl psychickou újmu a stále trpí syndromem týraného dítěte.
Mohlo by vás zajímat
K Nejvyššímu soudu podal muž dovolání poté, co Krajský soud v Ostravě muže za týrání svěřené osoby a osoby žijící ve společném obydlí odsoudil ke čtyřem letům a šesti měsícům vězení.
Právní věty z případu schválilo trestní kolegium Nejvyššího soudu na svém zasedání 24. dubna 2025.
Voláním dítěte o pomoc nastalo překrytí činů
Tyran v dovolání namítal, že posudky na něj, družku a jejího syna byly vypracovány ještě před zahájením trestního stíhání. Jako podklad posloužila podaná vysvětlení. Rovněž namítl podjatost znalců. V jiné trestní věci totiž vypracovávali znalecký posudek na biologického otce dítěte týrané ženy.
Dále muž tvrdil, že se nemohl dopustit dvou trestných činů. Uznal jen jeden, zastřešující čin týrání osoby ve společném obydlí, tedy družky. K „překrytí“ prý došlo pouze tím, že nezletilý byl při některých útocích na matku a volal o pomoc.
Použít posudek je možné. Trestní řád se změnil
Jenže trestní řád se změnil. Pokud znalec zohlední podaná vysvětlení osob ještě před zahájením trestního stíhání, není to vadou znaleckého posudku. Došlo k novelizacím příslušných ustanovení trestního řádu, která tomu již nebrání, uvedla státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství.
Podjatost nelze zakládat pouze na subjektivních pochybnostech. Aby byl znalec vyloučen pro podjatost, musí mít k věci vztah, vysvětlila dále státní zástupkyně.
Policie kvůli násilí zasahovala 10x
Co se týče kvalifikace, podle Nejvyššího soudu není pochyb, že se muž dopustil také týrání syna družky. Ten byl v několika případech přítomen násilnostem obviněného vůči matce, což jej silně poznamenalo a vyvolávalo v něm pocity zoufalství a strachu, které byly setrvalé.
Policie ČR zasahovala u této rodiny za devět měsíců desetkrát. Vždy bylo přítomno i dítě. Kvůli chování tyrana byl chlapec nakonec svěřen do péče babičky.
Dítě prosilo násilníka, aby toho už nechal
Muž dítěti v reakci na telefonáty s babičkou sebral telefon. Ještě po skončení tohoto období měl chlapec noční můry a pomočoval se. „Když viděl, jak obviněný hrubě zachází s jeho matkou, dělalo se mu nevolno, plakal a obviněného prosil, aby jednání zanechal,“ shrnul znovu Nejvyšší soud.
Soud prvního stupně ke svému závěru dospěl důvodně. K důkazům nepřistupoval selektivně. Věcí se zabýval poctivě, zhodnotil Nejvyšší soud.
Staré judikáty ke znaleckým posudkům neplatí
Co se týče znaleckého posudku, podle Nejvyššího soudu ho lze opatřit i ve fázi před zahájením trestního stíhání, v rámci prověřování. „Takový znalecký posudek je nepochybně použitelný i v řízení před soudem, a to i když nejde o neodkladný či neopakovatelný úkon ve smyslu § 160 trestního řádu,“ vysvětlil NS.
Tyto změny nastaly s novelou trestního řádu. V jejím důsledku tak už není aplikovatelná judikatura, která použití vysvětlení osob jakožto podkladu pro znalecké zkoumání neumožňovala, uvedl soud.
Zkoumat člověka v různých případech není podjatost
Pouhá skutečnost, že znalec zkoumal v téže věci více osob nebo že tak činil v různých věcech u téže osoby, není sama o sobě důvodem jeho vyloučení. Se žádnou takovou systémovou podjatostí trestní řád nepočítá, uvedl dále Nejvyšší soud.
Také námitku, že znalec v posudku na partnerku vycházel z jiného případu, Nejvyšší soud odmítl. Není podle soudu v „rozporu s právním řádem, pokud znalec do znaleckých závěrů promítnul i informace a znalosti, které získal v jiné trestní věci. I když zkoumané osoby byly v zásadě totožné“.
Také tyto informace totiž můžou podle soudu přispět k vyřešení zadané otázky.
Na psychice se podepsala i původní rodina
Podobně soud naložil i s další námitkou. Že hoch byl také přítomen u násilného jednání svého biologického otce vůči přítelkyni. To ale znalec zohlednil. Na psychické poruše chlapce měla podíl i jeho původní rodina, napsal. „Avšak jednání obviněného se na vzniku duševní poruchy nezletilého podílelo měrou největší,“ vysvětlil znalec v posudku.
Naposledy se Nejvyšší soud vypořádal s tvrzením, že tyran se nedopustil dvou, ale jen jednoho trestného činu. Totiž „zastřešujícího“ zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Takovou argumentaci označil Nejvyšší soud za tak „vnitřně rozpornou a protichůdnou, že z ní nelze jednoznačně určit, čeho se obviněný vlastně domáhá“.
Dítě bylo fakticky svěřeno tyranovi do péče
V tomto případě se obviněný dopouštěl dlouhodobého, setrvalého a opakujícího se jediného jednání, kterým přímo zasahoval družku, ale nepřímo i nezletilého syna. Ten byl přítomen a pociťoval je jako bezohledné, hrubé a bolestivé pro matku. Volal o pomoc, na což mu muž odebral mobilní telefon.
Podle Nejvyššího soudu lze chlapce považovat za osobu, která byla obviněnému muži fakticky svěřena do péče. „Což vlastně obviněný doznával, když se bránil, že se o poškozeného staral, věnoval se mu ve volném čase, zajišťoval jeho výchovu, brával ho na výlety, vedl jej ke sportu,“ popsal Nejvyšší soud.
O dvou trestných činech není pochyb
Týrání je samo definováno jako zlé nakládání s osobou vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí. Týraná osoba pociťuje těžké příkoří. O naplnění zvláště přitěžujících okolností v tomto případě není podle soudu pochyb.
Závěry soudů nižších stupňů o naplnění všech zákonných znaků obou označených trestných činů týrání svěřené osoby a týrání osoby žijící ve společném obydlí jsou správné, uzavřel Nejvyšší soud.
