V zahraničí běžná praxe, v Česku stále spíš výjimka. Darování dobročinným organizacím prostřednictvím závěti je mezi Čechy málo známé a ještě méně využívané. Přestože většina lidí považuje pomoc druhým za důležitou a během života pravidelně přispívá, podle aktuálního průzkumu agentury IPSOS uvažuje o daru ze závěti jen 5 % lidí nad 50 let. Sepsanou závěť má v této věkové skupině jen každá desátá osoba.
Zatímco v Rakousku má závěť zhruba třetina lidí nad 50 let a odkazy na dobročinné organizace se objevují v každé desáté, ve Velké Británii už odkazy z poslední vůle tvoří až čtvrtinu příjmů neziskových organizací.
Námořník, který odkázal miliony
Jedním z příkladů mimořádného daru ze závěti je případ námořníka Jana Hurta, který po roce 1968 emigroval do Kanady. Po desetiletích strávených prací v Severním ledovém oceánu, částečně i jako lodivod asijských lodních společností, se vrátil do Česka. Nikdo z blízkých netušil, jaké jmění během let nashromáždil investováním na burze.
Po své smrti odkázal téměř 40 milionů korun třem organizacím – společnosti Člověk v tísni, Univerzitě Karlově a Nadaci Vize. Podle závěti si Člověka v tísni vybral kvůli její pověsti a důvěře, že s prostředky naloží zodpovědně.
Dary pomáhají i po smrti
Výbor dobré vůle Olgy Havlové loni obdržel dva významné dary od paní Vlasty Šindelářové a Milušky Novákové z Prahy v celkové hodnotě 3,75 milionu korun. Díky těmto prostředkům bylo možné podpořit například organizace pomáhající seniorům – včetně nákupu zdravotnického vybavení, nového automobilu pro terénní služby či zabezpečení zařízení protipožárními prvky.
Díky daru ve výši přes 400 tisíc korun může organizace Světlo pro svět zlepšit dostupnost oční péče v Etiopii, pravděpodobně formou operací šedého zákalu u dětí.
Přestože 83 % Čechů považuje pomoc druhým za důležitou a během života přispívá, téma závěti zůstává pro většinu tabu. Podle průzkumu IPSOS více než polovina respondentů o možnosti darovat ze závěti nikdy neslyšela. Další třetina o ní sice ví, ale nemá představu, jak to funguje. Jen 15 % lidí uvedlo, že této formě podpory rozumí.
Mohlo by vás zajímat
Hodnoty místo přebytku
Přidat dobročinnou organizaci mezi dědice plánuje i Hana Řezníčková z Prahy. Podle svých slov nechápe, proč lidé váhají se sepsáním závěti: „Rozhodně pro mne není téma smrti tabu a nechápu lidi, kteří si myslí, že sepsat závěť znamená brzo zemřít.“ Darování vnímá jako hodnotovou záležitost, nikoliv otázku přebytku.
Řezníčková pravidelně přispívá na Dobrého anděla a Zdravotního klauna. Darování v závěti považuje za přirozený způsob, jak podpořit téma, které považuje za důležité: „Mě darování prostě baví.“
Na nízké povědomí o možnosti darovat ze závěti chce i letos upozornit kampaň Měsíc dobročinné závěti, kterou od roku 2013 organizuje koalice Za snadné dárcovství. Vychází z Mezinárodního dne závětí 13. září a má za cíl především informovat, odbourat mýty a ukázat, že i malý odkaz může mít významný dopad.
