Z české armády loni odešlo nejvíc vojáků za posledních deset let – podle dostupných údajů 1 500 vojáků. A to i přesto, že výdaje na obranu se zvyšují a letos poprvé překročily 2 procenta HDP. Podle stínového ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) je to důkaz, že Ministerstvo obrany s prostředky nakládá špatně a chaoticky.
Metnar kritizuje zejména fakt, že kvůli nesystémovému plánování Česko nedokázalo vybudovat těžkou brigádu, k níž se zavázalo vůči NATO. „Kdyby se dodržovalo plánování, už bychom ji měli téměř dokončenou,“ uvedl Metnar v podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka. Vláda podle něj nedokáže efektivně využít ani 2 procenta HDP na obranu, natož plánovaných až 5 procent.
Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) jsou důvody odchodů vojáků různorodé – od rodinných důvodů a změn životních priorit až po nespokojenost s benefity. Metnar ale varuje, že problém je hlubší a souvisí se systémovým přístupem státu.
Rekordní odchodovost vojáků
„Máme největší odchodovost vojáků za posledních deset let. Vláda jim bere benefity, platy jsou zmrazené a chybí investice do výcviku. Bez vojáků se armáda budovat nedá,“ uvedl Metnar v podcastu.
Česko v roce 2024 poprvé podle vyjádření vlády dosáhlo výdajů na obranu na úrovni 2 % HDP, jak vyžaduje dlouhodobý závazek vůči NATO. Zda budou všechny vykázané výdaje na obranu uznány NATO, se však dozvíme oficiálně až v listopadu. Předpokládá se, že část vládou vykázaných výdajů na obranu uznána oficiálně nebude. Na červnovém summitu v Haagu se však spojenci dohodli, že výdaje mají do roku 2035 vzrůst až na 5 % HDP – z toho 3,5 % na „tvrdou obranu“ a 1,5 % na vojenskou infrastrukturu. Metnar ale upozorňuje, že vláda s prostředky nepracuje efektivně a jejich reálný dopad na obranyschopnost je nízký.
Mohlo by vás zajímat
„Vláda není schopna smysluplně utratit ani dvě procenta, natož pět, o kterých se mluvilo na posledním summitu NATO,“ říká Metnar. Podle něj není jasné, kde stát vezme chybějících 8 až 14 miliard korun, aby vůbec splnil letošní závazek.
Strategické plány se nedodržují, vzniká chaos
Podle Metnara je hlavním problémem české armády nedodržování strategických plánů a chaotický postup při modernizaci. Upozornil, že místo systematického rozvoje resort pořizuje techniku nahodile. Bez ohledu na skutečné potřeby armády a doporučení NATO. „Dochází k nákupům mimo schválené plány. Pořizují se věci, které po nás aliance ani nechtěla, například nadzvuková letadla nebo speciální vozidla. Vzniká chaos a obranyschopnost České republiky stagnuje,“ uvedl Metnar.
Jako příklad uvedl závazek Česka vybudovat těžkou brigádu. To je mechanizovaná jednotka o síle zhruba 4 000 až 5 000 vojáků, vybavená tanky, bojovými vozidly pěchoty, dělostřelectvem a další těžkou technikou.
Česká republika se zavázala vůči NATO, že brigádu vybuduje do roku 2026. Projekt je ale opožděný a vláda jeho dokončení odsunula až do let 2030 až 2035. „Kdyby se dodržovalo plánování, už bychom měli mít téměř dobudovanou těžkou brigádu. Jenže kvůli nedostatku financí se odsunuly tanky, mobilní minomety i další technika, která je součástí aliančního závazku,“ řekl Metnar. Podle něj na to chybí peníze mimo jiné proto, že vláda posílá obrovské zálohy na stíhací letouny F-35, které přitom v závazcích NATO původně nebyly.
Současná vláda pořídila například 24 stíhacích letounů F-35 v hodnotě přes 150 miliard korun, což je nejdražší armádní zakázka v historii. Podle vlády má nákup přinést technologickou modernizaci a posílit postavení Česka v NATO. Metnar však kritizuje, že takto vysoké investice probíhají na úkor jiných priorit a mimo dříve schválené plány.
Předražené zakázky a ztráta důvěry
Metnar kritizuje také investice, které považuje za zbytečně drahé a nevýhodné. V podcastu upozornil například na virtuální náborové centrum armády, jehož vývoj a spuštění si vyžádalo zhruba 120 milionů korun. „Když se podíváte na cenu, je to nepochopitelné. Policie ČR realizovala obdobný web za necelého půl milionu,“ uvedl Metnar s tím, že projekt podle něj neodpovídá skutečným potřebám armády.
Dalším případem jsou podle Metnara mobilní kuchyně pro vojáky. Jedna souprava PK4 Army vyjde na 4,7 milionu korun, přičemž podobné produkty na trhu stojí mezi 500 tisíci a 2,5 milionu korun. „Tyto ceny jsou z našeho pohledu neobhajitelné,“ uvedl.
Prioritou je protivzdušná obrana
Metnar zdůraznil, že vláda by měla investovat především do oblastí, které mají přímý dopad na obranyschopnost státu. Podle něj je nutné posílit zásoby munice, modernizovat logistiku, zdravotnické zázemí a zaměřit se na technologie, které skutečně zvýší efektivitu armády.
„Z konfliktů na Ukrajině i na Blízkém východě jasně vyplývá, že prim má protivzdušná a protiraketová obrana,“ zdůraznil Metnar. Podle něj by právě tato oblast měla být jednou z hlavních investičních priorit státu, protože efektivní obrana vzdušného prostoru je klíčová pro celkovou bezpečnost země.
