Evropská unie se blíží k zásadnímu rozhodnutí o nařízení, které má zavést povinné skenování soukromých zpráv a fotek na platformách, jako je WhatsApp. Cílem je boj proti zneužívání dětí na internetu, kritici ale varují před koncem online soukromí. Česko ale i další země se k návrhu staví odmítavě.
Pokud bude nové evropské nařízení schváleno, kontrola zpráv by probíhala ještě před jejich odesláním. Každá fotka, video nebo textová zpráva by se na telefonu uživatele automaticky porovnala s databází zakázaného obsahu. Pokud by algoritmus vyhodnotil zprávu jako podezřelou, aplikace by ji nahlásila poskytovateli služby, například WhatsAppu, a ten by informaci předal evropským úřadům. Ty by pak rozhodly, zda je obsah opravdu problematický.
Finální postoj má Rada EU zaujmout 12. září, hlasovat se má 14. října. Pokud Rada schválí dánský kompromis, začnou na začátku příštího roku jednání s Evropským parlamentem a Komisí.
Rozdělené členské státy
Dosavadní jednání ukazuje rozdělení mezi členskými státy. Patnáct zemí podporuje dánský kompromis, sedm členských států zůstává nerozhodnutých. Menší skupina pěti zemí se aktivně postavila proti zákonu. Je to Rakousko, Polsko, Belgie, Nizozemsko a nejnověji Česká republika.
Český premiér Petr Fiala zdůraznil, že Praha nepodpoří sledování soukromé online korespondence občanů. „Ochrana našich dětí je důležitá. Ale musíme ji dosáhnout jiným způsobem. Ne způsobem, který znamená porušování soukromí milionů lidí,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Kontrola zpráv před odesláním
Kontroverzním ustanovením nařízení je monitoring obsahu na straně uživatele. Například fotografii sdílenou přes WhatsApp může přezkoumat poskytovatel digitálních služeb nebo úřady ještě před jejím zašifrováním.
Kritici varují, že tento přístup přináší značná rizika. Patrick Breyer, bývalý člen Evropského parlamentu a aktivní odpůrce návrhu nařízení „Chat Control“, se obává, že automatizovaná kontrola povede k častým chybám.
Část firem je také proti
Někteří hráči v oboru, jako je německá technologická společnost Tuta, varují, že nová regulace může být zneužita. Navíc výjimka pro vládní a vojenské účty vyvolává obavy ohledně spravedlivého přístupu k nařízení.
„Pokud se nařízení Chat Control schválí, budou o zveřejnění vašich osobních zpráv a soukromých fotografií rozhodovat neprůhledné algoritmy umělé inteligence. To naruší online soukromí více než 400 milionů občanů EU,“ varovali zástupci společnosti Tuta na svém firemním blogu.
Obavy z hromadného sledování
Organizace občanské společnosti, odborníci na kybernetickou bezpečnost a skupiny zaměřené na ochranu soukromí proti nařízení dlouhodobě bojují. Kampaně jako Stop Scanning Me a Fight Chat Control vyzývají občany, aby proti unijní regulaci aktivně vystoupili. Povinný monitoring povede k plošnému sledování a oslabení soukromí na internetu, tvrdí.
Zastánci ochrany dětí naopak zdůraznili, že nařízení je nezbytné pro odhalování a prevenci pohlavního zneužívání na internetu, protože kvůli koncovému šifrování mohou aplikace skrýt trestnou činnost.
Více než 50 nevládních organizací zabývajících se právy dětí zastoupených skupinou ECLAG (European Child Sexual Abuse Legislation Advocacy Group) nařízení uvítalo. Skupina uvedla, že „známé i neznámé materiály s dětskou pornografií musí být upraveny zákonem, aby žádné dítě nezůstalo na internetu bez ochrany“.
