Platy soudců a státních zástupců mají od příštího roku vzrůst o více než 13 procent, platy vrcholných politiků pak přibližně o pět procent. Upozornila na to Česká televize. Zvýšení vychází z nového zákonného výpočtu, který v březnu prosadila vládní koalice, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a který soudci napadli žalobami u Ústavního soudu. Opoziční hnutí ANO a SPD však navrhují, aby byly platy politiků zmrazeny.
Od ledna se budou výdělky politiků, soudců i státních zástupců upravovat automaticky podle předem stanoveného vzorce. Ten omezuje, že platy politiků nemohou meziročně růst o více než pět procent.
„Je to důsledek legislativní změny, která vychází z nálezu Ústavního soudu, to je pro příští rok. V případě platů politiků bude nárůst limitován, to znamená, že platy politiků nemohou vzrůst o víc než pět procent,“ uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude růst u justičních platů znatelně vyšší. „Soudcům a státním zástupcům se platy budou zvedat zhruba o 13 procent, pokud bychom neprosadili nějakou vrchní hranici i pro ostatní ústavní činitele, tak by to bylo i pro ně. Ale pro ostatní ústavní činitele, poslance, senátory, prezidenta a tak dále je to pět procent podle zákona,“ řekl ČT.
Mohlo by vás zajímat
Justiční platy budou pro rozpočet výraznější zátěží
U soudců se zvýšení projeví výrazně. Soudce okresního soudu s praxí 15 let bude od ledna pobírat téměř 180.000 korun místo současných 158.000. U soudce vrchního soudu s praxí 25 let poroste mzda o 28.000 korun a dosáhne téměř čtvrt milionu měsíčně. Žalobce okresního státního zastupitelství s 15 lety praxe si polepší o více než 19.000 korun a jeho výdělek přesáhne 161.000 korun.
Vyšší platy v justici znamenají pro státní rozpočet větší zátěž než u zákonodárců a ministrů, protože soudců je v Česku zhruba tři tisíce, tedy desetkrát víc než vrcholných politiků. Státních zástupců, kteří pobírají 90 procent soudcovského platu, je více než tisíc.
Navíc ještě letos mohou soudcům plošně vzrůst platy přibližně o sedm procent, pokud uspějí se svými žalobami u Ústavního soudu. Požadují totiž dorovnání výdělků na základě trojnásobku průměrné mzdy. Někteří z nich už uspěli s individuálními žalobami u obecných soudů.
A co politici?
Od příštího roku bude základní měsíční plat řadového poslance činit 115.000 korun, tedy o 5500 více než letos. Předseda sněmovního či senátního výboru si polepší o více než 7500 korun a jeho příjem dosáhne téměř 162.000 korun. Místopředsedové parlamentních komor nebo ministři budou pobírat zhruba 219.300 korun, což je o více než 10.000 více než nyní. Plat premiéra nebo předsedy komory vzroste o téměř 15.000 korun na přibližně 309.000 korun. Prezident bude brát přes 383.000 korun měsíčně místo dosavadních 365.000. O pět procent se zvýší i paušální náhrady na dopravu či reprezentaci.
Hnutí ANO, které vede předvolební průzkumy, plánuje v případě volebního vítězství prosadit zmrazení platů politiků ještě do konce roku. Pokud by se to nestihlo, došlo by k němu nejdříve v roce 2027.
