Investor Aleš Hodina, známý z aktivit vůči valným hromadám, ve Štrasburku narazil. Jako menšinový akcionář přišel o všech 49 % akcií firmy v reorganizaci. České soudy stvrdily, že snížit jmění firmy v insolvenci na nulu a všechny akcie zrušit, bylo správné. Nešlo o svévoli, ale o naplnění cíle insolvenčního řízení, souhlasil Evropský soud pro lidská práva.
Ve Štrasburku se Aleš Hodina dovolával práva na majetek, kterého nemůže být nikdo zbaven, jakožto i práva na spravedlivý proces. Evropský soud pro lidská práva jeho stížnost zamítl jako nepřípustnou. V rozsudku soud rovněž rozebral, kdy je možné „nekonat ústní jednání“.
Aktivista valných hromad si stěžuje
Jako ombudsman minoritářů, ale také potížista valných hromad, byl dříve investor Aleš Hodina známý v médiích. Zabýval se greenmailingem. To znamená skoupení dostatečného množství akcií minoritním akcionářem. Ten pak využije vliv na rozhodování tak, aby společnost jeho akcie vykoupila za vyšší než tržní cenu
Nynější případ se týká údajné nespravedlivosti insolvenčního řízení se společností M. V tomto řízení přišel Aleš Hodina o všech svých 49 % akcií firmy.
Byl vytěsněný nepoctivým záměrem?
Hodina si u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) stěžoval, že nebyl přizvaný k reorganizačnímu plánu, i když byl jako akcionář věřitelem společnosti. Podle něho měl být reorganizační plán pro nepoctivý záměr zamítnutý. Výsledkem plánu však bylo jeho vytěsnění, když české soudy potvrdily snížení základního jmění na nulu a zrušení všech akcií.
Podle stížnosti Hodiny nebyl znalec, který ocenil majetkovou podstatu firmy „pouze“ na 165 milionů korun, nestranný. Považuje ho za spojence firmy Natland Pohledávková, s. r. o. Té byly nakonec nově vydané akcie postoupené jako hlavnímu věřiteli.
Toto se ale neřídí zákonem o korporacích
O jak složitý případ šlo, popsal rovněž český Ústavní soud. Ústavní stížnost Aleše Hodiny odmítl v březnu 2023.
„Opatření spočívající ve snížení základního kapitálu dlužníka na nulu a jeho současné zvýšení spojené s ,vytěsněním´ stávajících společníků (akcionářů) dlužníka je nepochybně v souladu s insolvenčním zákonem. Nelze je poměřovat zákonem o obchodních korporacích,“ citoval Ústavní soud rozhodnutí vrchního soudu.
Mohlo by vás zajímat
O majetek přišel v důsledku předlužení
Z převodu pohledávky na třetí osobu nelze podle odvolacího soudu usuzovat na nepoctivý záměr. Podle dovolacího Nejvyššího soudu pak bylo podstatné pouze to, zda se dlužník reorganizačním plánem snaží poctivě vypořádat se svými věřiteli, shrnul stanoviska nižších soudů český Ústavní soud. Na těchto právních závěrech neshledal nic neústavního.
Srovnání insolvence s vytlačením akcionáře je nepřípadné. „V případě insolvence přichází akcionář o svůj majetek v důsledku předlužení akciové společnosti,“ upozornil Ústavní soud.
Kdy je možné nekonat ústní jednání?
Před Evropským soudem pro lidská práva si Aleš Hodina především stěžoval, že na ústním jednání u městského soudu nemohl jako akcionář klást otázky ani hlasovat. Řízení u vrchního soudu se pak konalo bez ústního jednání.
Ustálená judikatura ESLP říká, že spravedlivost občanskoprávního řízení není ohrožena nekonáním ústního jednání za následujících podmínek:
a) neexistují žádné otázky týkající se důvěryhodnosti ani sporných skutečností a soudy mohou spravedlivě rozhodnout na základě spisu
b) případ nastoluje právní otázku omezeného rozsahu nebo složitosti
c) týká se vysoce technických záležitost
Vyšší posudek by situaci Hodiny nezměnil
Projednávaná věc se týká druhé části insolvenčního řízení. Po zjištění úpadku dlužníka měly soudy rozhodnout o výhodnosti navrhovaného řešení pro věřitele, shrnul v úvodu rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva.
Poté „vzal na vědomí“ vysvětlení vnitrostátních soudů ohledně cílů odhlasované reorganizace a insolvenčního řízení. Jiný znalecký posudek na vyšší hodnotu firmy by neměl žádný dopad na situaci stěžovatele Aleše Hodiny, vyvodil z toho ESLP
ESLP: Případ nenastolil složité otázky
Dále české soudy shodně rozhodly, že „akcionáři nemají právo hlasovat o znaleckém posudku“. Nejsou totiž v pozici věřitelů s finančním nárokem vůči společnosti. Také s tím ESLP souhlasil. Po prozkoumání spisu navíc soud seznal, že Hodina předkládal své námitky písemně a soudy tyto námitky řešily.
Ani Štrasburk za těchto okolností nenalezl důvod k ústnímu jednání „Případ nenastolil relevantní otázky ani sporné skutečnosti ani složitou právní otázku,“ uzavřel Evropský soud pro lidská práva.
„Soud neshledává žádnou svévoli ani zjevnou nepřiměřenost v závěrech vnitrostátních soudů,“ uzavřel Evropský soud pro lidská práva a stížnost zamítl.
