Děti svěřené do náhradní rodinné péče si od roku 2024 nemohou změnit příjmení na příjmení svého pěstouna či poručníka. Novela zákona o matrikách tuto možnost zakazuje, i kdyby byla změna v zájmu dítěte. Okresní soudci v Novém Jičíně se proto obrátili na Ústavní soud s návrhem na zrušení části zákona. Plénum Ústavního soudu však jeho podnět odmítlo jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Zákon o matrikách stanoví, že nelze povolit změnu rodného příjmení dítěte na příjmení poručníka či pěstouna, pokud zároveň nejde o jednoho z rodičů. Do roku 2023 mohl matriční úřad individuálně posoudit, zda je změna příjmení v souladu s potřebami a zájmy dítěte. Novojičínský soud proto žádal návrat k této možnosti.
Argumenty okresního soudu
„Příjmení je obecně vnímáno jako prvek náležitosti k určité rodině. Děti stojí o to být i formálně identifikovány jako příslušníci rodiny, v níž žijí, nicméně zákon o matrikách jim to aktuálně znemožňuje,“ uvedl soud ve svém návrhu.
Důvodová zpráva k novele zákona odůvodňovala zákaz tím, že náhradní rodinná péče znamená přechodnou úpravu a nezakládá trvalý právní vztah mezi dítětem a pěstounem či poručníkem. Okresní soud ale upozornil, že mezi dítětem a pečující osobou mnohdy vzniká trvalý sociální vztah s pevnými vazbami.
Ústavní soud: rozhoduje matriční úřad a správní soudy
Ústavní soud konstatoval, že návrh je podán někým zjevně neoprávněným, protože opatrovnický soud sám sporné ustanovení přímo neaplikuje. „O samotné změně příjmení rozhoduje matriční úřad, a to na základě § 74 odst. 1 zákona o matrikách. (…) Opatrovnický soud nevydává konstitutivní rozhodnutí, jímž by byla změna příjmení provedena. (…) K přímé aplikaci § 72 odst. 4 zákona o matrikách dochází jen ve fázi řízení před správním orgánem,“ stojí v usnesení.
Ústavní soud zdůraznil, že role opatrovnického soudu spočívá pouze v posouzení, zda žádost odpovídá potřebám a zájmům dítěte, nikoliv v samotném rozhodnutí o změně příjmení. „Výše uvedené znamená, že existuje procesní cesta, jak může obecný soud zpochybnit před ÚS ústavní konformitu nyní napadaného ustanovení v řízení o konkrétní kontrole ústavnosti. Oprávněné k podání návrhu ovšem mohou být za nyní řešené situace jen soudy ve správním soudnictví,“ uvádí rozhodnutí.
Mohlo by vás zajímat
Rozhodnutí pléna
Rozhodnutí přijalo plénum Ústavního soudu složené z předsedy Josefa Baxy a všech soudců. Soudkyní-zpravodajkou byla Kateřina Ronovská. Podle usnesení okresní soud nebyl oprávněn návrh podat a procesní cestu k Ústavnímu soudu mají pouze správní soudy.
