Ústavní soudce Jan Wintr se jako jediný člen pléna postavil proti dnešnímu nálezu, kterým soud zrušil zmrazení platů soudců pro rok 2025. Ve svém odlišném stanovisku uvedl, že zásah zákonodárce nebyl útokem na nezávislost justice a že většina pléna „šla dál, než Ústava dovoluje“.
„Ústava garantuje nezávislost soudů, ale neznamená to, že soudcovské platy musí být každoročně automaticky zvyšovány,“ napsal Wintr. Připomněl, že k zásahu do nezávislosti by mohlo dojít jen tehdy, pokud by zákonodárce chtěl soudní moc paralyzovat nebo ji trestat za rozhodování – o takový případ však podle něj nešlo.
Wintr zopakoval, že krátkodobé platové restrikce jsou z ústavního hlediska přijatelné, pokud nejsou trvalé a nezasahují do samotné funkčnosti justice.
„Ekonomická tíseň byla reálná“
Ve svém disentu navázal na postoje z roku 2024, kdy společně se soudcem Josefem Fialou nesouhlasili se zrušením podobné úpravy. Tehdy oba uvedli, že „judikatura o soudcovských platech je nejednotná a nepřesvědčivá“ a že soud svými závěry „jde daleko nad rámec toho, co lze z Ústavy korektně dovodit.“
Podle Wintra a Fialy byla tehdejší i současná situace rozpočtově napjatá a snaha vlády hledat úspory je pochopitelná. „Platy soudců rozhodně nejsou na úrovni, která by znemožňovala fungování soudní moci,“ uvedl Wintr už v minulém roce. V minulosti nález Wintra vyzdvihoval i exministr spravedlnosti Pavel Blažek, který označil rozhodování Ústavního soudu za protiústavní.
Mohlo by vás zajímat
Skutečný problém: platy personálu
V obou odlišných stanoviscích Wintr upozornil, že finanční problémy justice se netýkají soudců, ale spíše nesoudcovského personálu – vyšších soudních úředníků, asistentů a zapisovatelek. „Důraz na růst soudcovských platů může prohlubovat rozdíly uvnitř soudní soustavy,“ zdůraznil.
Podle něj se Ústavní soud nemá stát arbitrem hospodářské politiky a jeho úlohou je pouze zabránit zjevně diskriminačním nebo odvetným zásahům do moci soudní.
Kritika většiny: žádné projednání nebude dost
Wintr také odmítl závěr, že vláda porušila Ústavu tím, že návrh nedostatečně projednala se soudní mocí. „Pro Ústavní soud nebude žádné projednání nikdy dost důkladné a žádný ekonomický rozbor dost komplexní,“ napsal. Taková míra kontroly podle něj překračuje ústavní rámec.
Wintr uzavřel, že odpovědnost za koncepční nastavení platů představitelů všech tří mocí nese Parlament, nikoli soud. „Ústavní soud nemůže každoročně přezkoumávat rozpočtové priority státu. O tom má rozhodovat zákonodárce,“ uvedl.
