Když B. S. porodila ve vazbě dceru, doufala, že ji bude moct vychovávat i přes svou minulost. Byla odsouzena za krádež, v minulosti užívala drogy, ale chtěla začít znovu – s dítětem. Jenže soudy jí žádost o přerušení trestu zamítly. Důvod? O dítě údajně „nepečuje“, protože je v přechodné pěstounské péči. Ústavní soud (ÚS) teď takový výklad označil za absurdní a protiústavní. Dítě bylo totiž u pěstounů právě kvůli tomu, že matka byla ve vězení – a soudy jí výkon trestu přerušit odmítly.
Matka si odpykává 22měsíční trest ve Věznici Světlá nad Sázavou. V září 2024 porodila dceru, ještě během vazby. Požádala, aby ji mohla mít u sebe, ale soud její žádost zamítl. Protože o dítě nemohl pečovat nikdo z rodiny, Obvodní soud pro Prahu 4 svěřil novorozenou do přechodné pěstounské péče.
Na jaře 2025 matka požádala o přerušení trestu podle § 325 odst. 2 trestního řádu. Okresní soud v Havlíčkově Brodě žádost zamítl s tím, že žena „není osobou pečující o dítě do jednoho roku věku“. Přihlédl také k tomu, že dříve užívala drogy a že o starší dceru pečuje babička.
Krajský soud v Hradci Králové rozhodnutí potvrdil. Uvedl, že „ani v případě okamžitého propuštění by stěžovatelka o dítě fakticky nepečovala“.
Mohlo by vás zajímat
Ústavní soud: Obecné soudy ženě znemožnily kontakt s dcerou
Senát Ústavního soudu ve složení Tomáš Langášek (předseda a soudce zpravodaj), Dita Řepková a Jan Wintr dal ženě za pravdu. Konstatoval, že soudy porušily její právo na soudní ochranu a na rodinný život.
„Postavením stěžovatelky do takové patové situace obecné soudy fakticky odepřely jakoukoliv možnost získat dceru zpět do své péče, a tím porušily její právo na rodinný život,“ uvádí nález.
Ústavní soud zdůraznil, že dítě bylo svěřeno do pěstounské péče právě proto, že matka byla ve vazbě. „Pokud k pěstounské péči vedl právě výkon trestu odnětí svobody rodiče, postrádalo by nepřerušení trestu jakoukoli logiku,“ stojí v rozhodnutí.
Soudy překročily zákonné mantinely
Podle Ústavního soudu přerušení výkonu trestu v případě matky pečující o dítě do jednoho roku věku není otázkou volného uvážení. „Zákon soudu nedává možnost uvážení. Obecné soudy ani řádně nevysvětlily, že by k rozšíření zákonem stanovených podmínek dospěly výkladem,“ uvedl Langášek.
ÚS také vytkl soudům, že se zabývaly osobní minulostí odsouzené místo posouzení právního rámce. „Trestní soudy úvahami o vhodnosti stěžovatelky pro péči o nezletilou v podstatě nahrazovaly rozhodování opatrovnických soudů,“ napsal soudce zpravodaj.
Ústavní soud otevřel cestu k jinému řešení
Protože dítě mezitím oslavilo první narozeniny, rozhodnutí už nepovede k přerušení výkonu trestu. ÚS však zdůraznil, že je nutné konstatovat porušení práv matky, aby soudy do budoucna zohlednily ústavní výklad.
„To však není důvod pro nevyhovění ústavní stížnosti stěžovatelky, už jen proto, že součástí výroku je konstatování porušení jejích práv,“ uvedl soud.
Langášek zároveň připomněl, že soudy mohou znovu zvážit žádost matky, aby mohla mít dítě u sebe přímo ve věznici. „Spolupůsobení odborného personálu a interakce s dalšími matkami s dětmi ve výkonu trestu by mohly vést nejen k navázání vztahu stěžovatelky k dceři, ale i k žádoucí změně postoje stěžovatelky k jejímu dosavadnímu způsobu života,“ stojí v nálezu.
Zákon má chránit rodinu i za mřížemi
Ústavní soud zdůraznil, že účelem zákonné úpravy přerušení výkonu trestu je ochrana rodinného života a zohlednění nejlepšího zájmu dítěte.
„S uložením nepodmíněného výkonu trestu rodičům nezletilých dětí je pravidelně spojen zásah do práva na rodinný život. Tento institut představuje konkretizovaný mechanismus směřující k jeho ochraně,“ připomněl soud.
