Žena nadýchala 0,39 promile, ale rozbor krve ukázal nulu. Do 17 kilometrů vzdálené nemocnice ji totiž policisté vezli 101 minut. Buď se úřad vypořádá s otálením policie, anebo řízení zastaví, rozhodl Nejvyšší správní soud. Žena tvrdí, že policisté byli nezkušení. Situaci probírali s nadřízenými a dalšími hlídkami. Správní orgán k prodlevě mlčí.
Žena za volantem nadýchala policistům u obce Čeladná 0,39 promile. Dechová zkouška zjistila nejnižší prokazatelnou hodnotu alkoholu 0,15 g/kg. To znamená u člověka s váhou 76 kg vypití jednoho piva či dvou deci vína. Nebo zbytkový alkohol, který je po dalších dvou hodinách odbouraný.
Kde je právo vyvrátit výsledek?
Městský úřad ženě uložil zákaz řízení na půl roku, pokutu tři tisíce korun a úhradu nákladů řízení 6 000 korun.
Rozhodnutí potvrdil Krajský soud v Ostravě. Podle něj bylo prokázané, že žena řídila pod vlivem. „Hladina alkoholu v krvi ve výši 0,00 g/kg zjištěná z vyšetření krve pak odpovídá biologické eliminaci (odbourávání) alkoholu 0,12 – 0,20 g/kg za hodinu,“ uvedl krajský soud. Dále konstatoval, že z obsahu spisu nelze zjistit, proč nebyl odběr krve učiněný dříve.
Nyní se ale všechno změní. Opožděným rozborem krve, na kterém žena trvala, jí policie upřela právo vyvrátit výsledek dechové zkoušky. Rozhodnutím o kasační stížnosti ženy rozsudek krajského soudu zrušil Nejvyšší správní soud. O věci musí znovu jednat krajský úřad.
Mohlo by vás zajímat
Vše by bylo jinak, pokud by jeli včas
Žena správním orgánům vytkla, že vyšetření bagatelizovaly. Nevypořádaly se s časovou prodlevou mezi dechovými zkouškami a odběrem krve za situace, kdy cesta do nejbližší nemocnice trvá pouhých 17 minut. Prodlevu 101 minut zavinila nezkušenost policejní hlídky.
Zdůraznila, že s hodnotami při dechových zkouškách nesouhlasila a trvala na lékařském vyšetření, neboť alkohol nepila. Kvůli policejní hlídce, která věc opakovaně konzultovala s nadřízeným i další hlídkou, však došlo k nenormálnímu zpoždění mezi dechovou zkouškou a odběrem krve.
Pokud by podstoupila odběr krve bezprostředně po dechových zkouškách a ten byl negativní, nepochybně by se vycházelo z výsledku laboratorního rozboru krve.
V pochybnostech ve prospěch podezřelého
Podle zákona o policii platí, že odběr krve musí být provedený, pokud o to podezřelá osoba požádá. Zdravotnické zařízení pro odběr určí policista. Ten rovněž zajistí dopravu osoby do tohoto zařízení. Je to jeho povinnost.
Výsledek dechové zkoušky sice může být „přes svou určitou nepřesnost“ jedním z usvědčujících důkazů. Soud k němu ale opakovaně vyjádřil jistou zdrženlivost. V konkrétním případě může vést až k aplikaci zásady in dubio pro reo.
„Zejména pokud se naměřené hodnoty pohybují kolem hodnoty 1 ‰,“ zdůraznil Nejvyšší správní soud zásadu „v pochybnostech ve prospěch podezřelého“.
Test jako jediná obrana proti chybě
Podle Nejvyššího správního soudu nelze přejít, že krevní test zavedl sám zákonodárce právě za účelem možnosti zpochybnění výsledků dechové zkoušky. Judikatura i trestněprávní doktrína se shodují, že krevní test je průkaznější. Hodnota alkoholu se při něm měří v krvi, nikoliv zprostředkovaně z dechu.
Je proto fakticky jedinou efektivní obranou osoby podrobené dechové zkoušce před jejími závěry, pokud je považuje za chybné. „S tím nelze než souhlasit, v opačném případě by totiž právě možnost podstoupit (na vlastní náklady) krevní test pozbyla smysl,“ uvedl soud.
Z povahy věci je přitom zřejmé, že je třeba provést odběr krve co nejdříve. Odvoz podezřelého z přestupku k vyšetření může být oddálený pouze „prováděním nezbytných úkonů Policie ČR, které by již nebylo po odběru krve možné vykonat“.
Příčina prodlevy zůstává neznámá
Ukáže-li se, že prodleva s vykonáním krevního testu spočívala v nedůvodném otálení policie, nelze podle soudu než uzavřít, že takovým postupem bylo ženě znemožněné vyvrátit výsledek dechové zkoušky.
Krajský soud k tomu uvedl, že ze správního spisu není patrné, co bylo příčinou skoro hodinu a tři čtvrtě trvající prodlevy. Jde přitom o otázkou pro věc podstatnou. Městský úřad ve Frýdlantu nad Ostravicí se dokonce příčinou prodlevy vůbec nezabýval.
Jednala a mluvila normálně, cítit nebyla
Jinými důkazy není prokázané, že by stěžovatelka alkohol požila. Ani okolnosti nezavdávaly příčinu k tomu, aby si policisté byli jistí.
„V úředním záznamu o kontrole řidiče policisté uvedli, že stěžovatelka má koordinované pohyby, normální orientaci, jistý postoj, jistou chůzi, normální řeč, normální paměť, přiměřené (neznečištěné) oblečení, normální barvu kůže a očí a nebyl z ní cítit alkohol. Není tak skutečně možné spolehlivě vyloučit nepřesnost provedených dechových zkoušek,“ shrnul NSS.
NSS: Buď věc vysvětlí, anebo zastaví
O případu musí znovu jednat Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Jestliže nevyvrátí tvrzení ženy, že Policie České republiky bezdůvodně otálela, bude případ hodnotit jinak:
„S ohledem na výsledek krevního testu, k němuž došlo až po zbytečném průtahu přičitatelném Policii ČR, nebylo řádně vyjasněné, zda stěžovatelka řídila vozidlo pod vlivem alkoholu,“ nařídil NSS.
Při absenci jiných usvědčujících důkazů pak podle soudu nezbyde než konstatovat přetrvávající pochybnosti, zda skutečně alkoholický nápoj před řízením požila. „V takovém případě je pak na místě aplikovat zásadu in dubio pro reo a řízení zastavit,“ uzavřel Nejvyšší správní soud.
