Nemocní zaměstnanci budou muset zvedat telefon šéfům i odpovídat na e-maily. Polská vláda schválila revoluční změnu zákona. Nová úprava má odstranit zmatky kolem toho, co se v Polsku během neschopenky smí a nesmí dělat. Kritici ale varují, že by mohla otevřít dveře k nátlaku zaměstnavatelů.
Polský parlament aktuálně projednává vládní návrh novely zákona o systému sociálního zabezpečení, který upřesňuje, jaké chování je během pracovní neschopnosti povolené. Dosud totiž platilo, že zaměstnanec nesmí vykonávat výdělečnou činnost a nesmí využívat pracovní neschopnost v rozporu s jejím účelem. Problémem ale bylo, že zákon tyto pojmy nijak nedefinoval. Výsledkem byly desítky sporů a nejednotná rozhodnutí soudů.
Nemocným Polákům podle nyní platné úpravy například hrozí, že i jedinou odpověď na e-mail od šéfa může vyhodnotit sociální pojišťovna jako práci. A to může vést až ke ztrátě nároku na nemocenskou dávku za celé období pracovní neschopnosti. Pro Poláky je tak lepší během pracovní neschopnosti vypnout služební telefon a neodpovídat na pracovní e-maily.
To by nyní mělo skončit. Podle návrhu zákona by se měla novinka týkat hlavně urgentních záležitostí, například podpisu faktur nebo přepravních dokumentů.
Mohlo by vás zajímat
Hrozí Polákům vyhoření v práci?
„Je to zajímavá myšlenka,“ připouští advokátka a expertka na pracovní právo Fairsquare Klára Rücklová. „Zaměstnanci by se nemuseli bát, že přijdou o nemocenské, a zaměstnavatelé by předešli nepříjemným důsledkům, které mohou s absencí zaměstnance nastat,“ pokračuje.
Avšak novela může mít i své stinné stránky. Může vytvářet prostor pro zneužití mimořádného nástroje ze strany zaměstnavatelů.
„Zaměstnavatel může prostřednictvím tohoto práva vyvíjet na zaměstnance nepřiměřený nátlak, a ohrozit tak jeho léčbu, zejména pokud by měli být zaměstnanci za nedodržení povinnosti vyplývajících z pracovněprávního vztahu penalizováni,“ varuje vedoucí advokátka KPMG pro pracovní právo Lenka Gomez Tomčalová. Z dlouhodobého hlediska pak podle ní může nepřiměřený nátlak vést až k vyhoření zaměstnanců.
Evropa žádá ochranu před přetížením
Zatímco Polsko chce přimět k práci i nemocné, v Evropské unii sílí opačný trend. Plánuje zavedení takzvaného práva zaměstnance odpojit se po pracovní době od pracovních povinností a komunikace. Podle profesora pracovního práva Masarykovy univerzity a někdejšího šéfa legislativy na ministerstvu práce a sociálních věcí Petra Hůrky má tento trend svou logiku.
„Právo odpojit se v podstatě znamená, že i zdravý zaměstnanec, kterému končí pracovní směna, má právo na to, aby ho zaměstnavatel neobtěžoval,“ řekl Hůrka České justici. Podle něj některé země dokonce během volna znemožňují zaměstnanců přístup k pracovním e-mailům. „Zaměstnavatel má zablokovat elektronické přístupy, aby třeba ani kolega nemohl poslat e-mail zaměstnanci na dovolené,“ popisuje Hůrka.
Česko zatím podobná opatření nepřevzalo. Hůrka upozorňuje, že i když myšlenku chápe, je těžké ji uplatnit bez širší debaty mezi zaměstnavateli a odbory. „I když víte, že odpovědět nemusíte, že nepracujete, tak stejně si ten mail přečtete a stejně o tom přemýšlíte. Takže to svůj smysl má,“ uvádí. Na druhou stranu někdo má rád přehled. Někteří zaměstnanci by tak podle Hůrky mohli omezení přístupu k pracovní poště během volna chápat jako nevýhodu, že jsou odtržení od situace v práci.
Gomez Tomčalová z KPMG vidí v právě projednávané směrnici dokonce důvod, proč by se Polsko do navržených úprav svého zákona pouštět nemělo. „Je možné, že by následně muselo úpravu revidovat, a to právě kvůli rozporu s touto směrnicí. Ze stejného důvodu nevidím ani velký prostor pro zavedení obdobné právní úpravy v České republice,“ míní právnička.
Českou cestou
Polský návrh zákona ale rozhodně nejde považovat za kontroverzní novelu nebo dokonce za přešlap. Naopak v některých ohledech zakotvuje pravidla, která v jiných zemích Evropské unie – Česko nevyjímaje – už platí. Jde o to, že pokud má zaměstnanec dvě práce, může z jedné čerpat nemocenskou a v druhém zaměstnání dál pracovat a pobírat mzdu. Tedy samozřejmě za předpokladu, že mu to zdravotní stav dovolí a lékař schválí.
„Může se stát, že zaměstnanec pracuje jako dělník a současně jako administrativní podpora, důvod pro dočasnou pracovní neschopnost bude dán jen pro první z profesí. Administrativní práce z domova, která nenarušuje léčebný režim, pak dávku vyplácenou ve vztahu k práci dělníka nijak neohrozí,“ popisuje Klára Rücklová z Fairsquare.
Česká pravidla pro nemocné
A co jinak platí pro Čechy na nemocenské? „Zaměstnanec nemá jakoukoli povinnost být dostupný na telefonu nebo odpovídat na emaily během své pracovní neschopnosti. Pokud se tak zaměstnanec rozhodne vypnout si telefon, je to čistě jeho rozhodnutí, za které ho zaměstnavatel nesmí jakkoli penalizovat,“ říká Lenka Gomez Tomčalová.
Obecně by zaměstnanec během dočasné pracovní neschopnosti vykonávat výdělečnou činnost neměl. Pokud totiž správa sociálního zabezpečení zjistí, že zaměstnanec během neschopnosti pracoval, nemocenské mu za příslušné dny nepřizná. Zaměstnavatel se současně vystavuje riziku pokuty.
Zaměstnanec by také měl dodržovat časový rámec lékařem povolených vycházek a neměl by opouštět zvolené místo pobytu mimo tento rozvrh. Současně by neměl ani doma vykonávat aktivity, které odporují léčebnému režimu, tedy zejména ty fyzicky a psychicky náročné. „Zpravidla by tak měl svoji činnost omezit pouze na běžné, nenáročné úkony v domácnosti nebo na nezbytné návštěvy lékárny a lékaře,“ uzavírá Gomez Tomčalová.
