Skupina poslanců hnutí ANO, SPD a Motoristů předložila do Poslanecké sněmovny návrh zákona, který má zastavit plánovaný nárůst sociálních odvodů živnostníků. Živnostníci by díky tomu měli od Nového roku ušetřit nejméně 715 korun měsíčně. Předkladatelé usilují o to, aby nižší odvody mohli živnostníci uplatnit už od ledna.

Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, kteří tuto činnost vykonávají jako hlavní, předloha zachovává pro příští rok na letošní úrovni 35 procent průměrné mzdy. Konsolidační balíček přijatý před dvěma lety ovšem počítal s růstem na 40 procent průměrné mzdy. Podle vlády Petra Fialy mělo jít o jedno z opatření, které pomůže snižovat deficit státního rozpočtu o desítky miliard korun ročně.

Schillerová: Stát na vlastních nohou je obtížné

„Tyto změny byly provedeny již tehdy bez náležitého zhodnocení všech dopadů na ekonomickou situaci OSVČ v České republice, a to především s přihlédnutím ke stále doznívající energetické a inflační krizi,“ argumentuje skupina poslanců v čele s Alenou Schillerovou a Andrejem Babišem v důvodové zprávě k návrhu. Krize podle nich ovlivnila ekonomickou situaci zejména drobných živnostníků a je třeba jim pomoci.

Hnutí ANO považuje drobné podnikatele za páteř české ekonomiky. „Stát na vlastních je obtížná disciplína,“ prohlásila v souvislosti s předložením návrhu Alena Schillerová (ANO).

I návrh nové úpravy sociálních odvodů má podle ní na zřeteli stav veřejných financí. Předkladatelé proto neusilují o návrat odvodů na úroveň před přijetím konsolidačního balíčku. Do roku 2023 činil měsíční vyměřovací základ živnostníků, kteří mají podnikání jako hlavní činnost, 25 % průměrné mzdy. U lidí, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost, tedy například rodičů pečujících o malé děti, konsolidační balíček zvýšil základ pro výpočet pojistného z 10 % na 11 % průměrné mzdy. Tuto hranici ale ANO, SPD a Motoristé plánují ponechat beze změny.

Mohlo by vás zajímat

Vznikající koalice připouští, že i takto „mírně“ nalinkované změny sníží příjmy státního rozpočtu. Věří ale, že se pokles podaří rychle zalepit. „Tento výpadek bude kompenzován potenciálně vyšší výdělečnou aktivitou mimo rámec šedé ekonomiky,“ uvádějí předkladatelé v důvodové zprávě.

Změny by mohly platit zpětně

Navržené změny nyní musí posoudit vláda. Má na to lhůtu jeden měsíc. Protože ale do konce roku nezbývá mnoho času, vložili předkladatelé do návrhu i ustanovení, které…

Předloha, kterou nejprve musí posoudit v měsíční lhůtě kabinet, tedy zjevně nebude účinná od ledna. Živnostníci tak budou muset v příštím roce začít odvádět zálohy na pojištění ve výši 40 procent průměrné mzdy. Avšak návrh obsahuje ustanovení, podle nějž by měli živnostníci nárok na vrácení rozdílu mezi vyšší a nižší sazbou, pokud by zákonodárci schválili novelu v průběhu roku 2026.

Ekonomové varují před motivací ke švarcsystému

Návrh změn v odvodech jde ale proti tomu, co zákonodárcům doporučují ekonomové. Podle propočtů ekonomického týmu PAQ Research zaměstnanci čelí v průměru dvojnásobnému zdanění oproti vysokopříjmovým osobám samostatně výdělečně činným. To motivuje zaměstnance k ukončování pracovních smluv a jejich přesunu k práci na živnostenské oprávnění a k bujení takzvaného švarcsystému. V jeho rámci sice pracovníci formálně podnikají, ale pracují zpravidla pro jediného zaměstnavatele, na jeho pracovních nástrojích a za pravidelnou odměnu. Tím státní rozpočet přichází o peníze.

Srovnat rozdíly v odvodech zaměstnanců a drobných podnikatelů proto státu doporučují i ekonomové Centra veřejných financí Univerzity Karlovy. „Pokud někdo pracuje na švarcsystém, neměl by mít ve srovnání se zaměstnanci tak výrazně nižší odvody, jako je tomu nyní. Když dva dělají téměř totéž, neměla by být jejich daňová zátěž tak rozdílná,“ argumentuje ekonom centra Petr Janský.

Jurečka: Nižší odvody znamenají nižší důchody

Proti plánům vznikající koalice se na síti X ostře postavil i dosavadní ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Alenu Schillerovou obvinil, že podnikatelům neříká celou pravdu. Snížení odvodů na sociální pojištění je ve výsledku poškodí. „Zvýšení, se kterým současný zákon počítá, se promítne do zvýšení měsíčního důchodu stanoveného z minimálního vyměřovacího základu,“ vysvětluje Jurečka. Odvod vyšší o několik stokorun měsíčně bude podle něj ve výsledku znamenat pro OSVČ o 1652 korun měsíčně vyšší důchod, až půjdou do penze.

Výše důchodu živnostníka, který platí celý život minimální zálohy ve výši 35 % z průměrné mzdy, podle Jurečkových propočtů činí 16 466 Kč při přiznání v roce 2026 a při odpracovaných 45 letech. Pokud by ale stejný podnikatel platil zálohy ve výši 40 procent průměrné mzdy, dostal by od státu v penzi 18 118 korun.

„Jestli mají dnes důchodci problém s nízkým důchodem, tak nejčastěji právě ti, co platili velkou část života jen minimální pojistné,“ uvádí Jurečka. Odhady neziskových organizací hovoří o tom, že příjmovou chudobou je v Česku ohroženo až 889 tisíc seniorů. Celkově v Česku žije zhruba 2,3 milionu lidí starších 65 let.