Nejvyšší správní soud definitivně zamítl stížnost muže, který dříve v Československé lidové armádě (ČSLA) zastával funkci zástupce velitele útvaru pro politickovýchovnou práci, známou jako politruk. Soud potvrdil, že muž nemá nárok na zpětné přiznání výsluhového příspěvku. Pravidla totiž striktně vylučují, aby se do odsloužených let pro výpočet výsluh započítávalo působení v propagandistických funkcích a politickém aparátu komunistické totality.
Působení v politickém aparátu je diskvalifikující
Politruk byl původně zástupce velitele vojenské jednotky pro politickou práci, termín vznikl z ruské zkratky pro „politický vedoucí – političeskyj rukovoditěl“. V sovětském a komunistickém kontextu šlo o pozici zástupce velitele vojenského útvaru, jehož úkolem bylo zajišťovat ideovou a politickou přípravu vojáků, aby dodržovali stranickou linii.
Nejvyšší správní soud (NSS) tímto rozhodnutím potvrdil verdikt Městského soudu v Praze. Rozhodnutí senátu se zpravodajem Pavlem Molkem zdůrazňuje, že zákonodárce omezil výplatu příspěvku na základě legitimních a objektivních důvodů, čímž neporušil ústavní práva stěžovatele.
Hlavní argument soudu zní: Rozsudek konstatuje, že stěžovatel vykonával pozici zástupce velitele útvaru pro politickovýchovnou práci (ZVP), což nikdy nezpochybnil. „Proto se mu dotčená doba výkonu této funkce do doby rozhodné pro určení výsluh skutečně nezapočítává,“ uvádí NSS.
Vojenský úřad sociálního zabezpečení původně v roce 1995 muži přiznal měsíční výsluhu 5220 korun. Ještě v tomtéž roce ale výplatu omezil jen na dobu dvou let od propuštění. Důvodem byla změna zákona, která přestala započítávat dobu, kdy vojáci sloužili v politickém aparátu ČSLA, tedy jako propagandisté nebo ZVP.
Ústavní soud potvrdil vyloučení politruků již dříve
Soudní spory ohledně výsluh pro bývalé politruky trvají desítky let. Muž vedl neúspěšný spor už na přelomu milénia, kdy tvrdil, že by se činy měly posuzovat individuálně.
Historický precedens: Ústavní soud už v roce 1996 danou právní úpravu přezkoumával a ponechal ji v platnosti. Podle soudu odlišné posuzování odsloužených let u vojáků z politicko-výchovného aparátu neodporuje ústavnímu pořádku a má legitimní cíl.
Mohlo by vás zajímat
Ústavní soud zamítl stížnost i v roce 2004. Místopředseda Ústavního soudu Pavel Holländer tehdy uvedl, že působení politruků „bylo velmi úzce spojeno s podstatou bývalého totalitního režimu.“
Muž podal novou žádost o zpětné přiznání příspěvku v roce 2023, ale neuspěl u ministerstva obrany, Městského soudu v Praze ani u NSS. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
