O pachatele, ale hlavně o potřeby obětí trestných činů se opírá restorativní justice. Přesto ji tři čtvrtiny Čechů neznají. Nový výzkum Institutu pro kriminologii a sociální prevenci ale ukazuje, že po vysvětlení jejích principů ji podporuje většina veřejnosti.
Institut pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) provedl v říjnu 2025 výzkum veřejného mínění na reprezentativním vzorku 1 000 obyvatel Česka starších 15 let. Jedním ze sledovaných témat byla restorativní justice.
Pojem restorativní justice nezná 77 procent respondentů. Jakmile jim ale výzkumníci popsali základní principy mediace jako typického restorativního nástroje, vyjádřilo 60 procent dotázaných podporu jejímu využívání. Čtyřicet procent respondentů uvedlo, že mediace může být vhodná pro řešení jakéhokoli typu trestné činnosti.
Lidé nejsou naivní
„Potvrdilo se, že představy, které o české veřejnosti máme, bývají někdy mylné. Z internetových diskusí nebo sociálních sítí můžeme snadno nabýt dojmu, že lidé si efektivní trestní politiku spojují výhradně s přísným trestáním. Ve skutečnosti si ale většina občanů velmi dobře uvědomuje, že ke skutečné nápravě pachatelů i k uspokojení potřeb obětí vedou jiné cesty,“ uvedl vedoucí výzkumné skupiny IKSP Jan Tomášek.
Dodal, že podobný výsledek se v minulosti objevil i u výzkumů zaměřených na probační opatření. „Jakmile lidem základní principy těchto přístupů popíšeme, nemají problém se s nimi ztotožnit. I proto jsou akce typu Týdne restorativní justice tak důležité,“ doplnil.
Mohlo by vás zajímat
Co je restorativní justice?
Restorativní justice je přístup k řešení trestných činů, který klade důraz na nápravu újmy způsobené oběti, odpovědnost pachatele a obnovení narušených vztahů. Nejde primárně o trest, ale o řešení dopadů trestné činnosti.
Typickým nástrojem restorativní justice je mediace mezi pachatelem a obětí. Pod odborným vedením mají obě strany možnost mluvit o tom, co se stalo, jaké to mělo důsledky a jak může pachatel škodu napravit. Výsledná dohoda může být následně zohledněna při rozhodování soudu.
Podle ředitelky Probační a mediační služby Gabriely Slovákové sám trest obětem často nestačí.
„Restorativní přístup připomíná, že zásadní je obnovení důvěry a bezpečí. Odborná práce s oběťmi i pachateli dává šanci, aby z nespravedlnosti vzniklo porozumění na obou stranách. A z bolesti změna,“ uvedla.
„Protože odsouzení pachatele samo o sobě nezajistí pocit bezpečí oběti. Náprava vztahů narušených trestnou činností a vědomí, že pachatel porozuměl následkům svého jednání a už nikoho neohrožuje, může obětem pomoci znovu najít smysl a spravedlnost,“ doplnila Slováková.
Zkušenosti obětí a pachatelů
Výzkum se zaměřil také na ochotu lidí účastnit se mediace v roli oběti. U méně závažné majetkové trestné činnosti by mediaci připustilo 52 procent respondentů. U násilného skutku se zraněním a recidivisty pod vlivem návykových látek klesla ochota na 18 procent.
„Kriminologické studie, které se zabývají zkušenostmi přímých účastníků mediace, jasně dokazují, že naprostá většina z nich je s jejím průběhem i výsledkem spokojena. Cení si možnosti mluvit o tom, co se stalo, vyjádřit emoce a diskutovat o možnostech nápravy,“ vysvětluje Tomášek.
Největší ochotu k mediaci přitom vykazují lidé s vlastní zkušeností s viktimizací. V případě hypotetické krádeže z auta by s mediací souhlasilo 70 procent těch, kteří už byli obětí trestného činu, zatímco u ostatních jen 44 procent.
Pocity bezpečí ovlivňují postoje
Postoje k restorativní justici neovlivňuje pohlaví, věk ani vzdělání. Významnou roli hraje subjektivní pocit bezpečí.
„Veřejnost má bohužel i díky médiím velmi zkreslené představy o rozsahu, struktuře i vývoji kriminality. Pokud si někdo myslí, že trestná činnost dramaticky roste, bude přirozeně odmítat cokoliv, co může působit jako shovívavý přístup k pachatelům,“ upozorňuje Tomášek.
Zároveň dodává, že ani statistiky, ani viktimologické výzkumy nepotvrzují, že by byla situace v Česku vážná. „Naopak patříme k nejbezpečnějším zemím světa,“ uvedl.
Oběť jako klíčový prvek spravedlnosti
Více než polovina dotázaných souhlasí s tím, aby se oběť mohla vyjádřit k podmíněnému propuštění pachatele. Přes 40 procent lidí se obává, že české soudy se více soustředí na práva pachatelů než obětí.
„Principy restorativní justice budou většině lidí dávat smysl už proto, že zcela zjevně směřují k tomu, aby oběť nebyla přehlíženou součástí systému,“ konstatoval Tomášek.
Téma restorativní justice otevřel v listopadu i Týden restorativní justice, mezinárodní osvětová akce, která probíhala také v Česku. Podle IKSP podobné aktivity pomáhají vysvětlovat veřejnosti, že alternativní přístupy nejsou projevem shovívavosti, ale nástrojem účinnější nápravy následků trestné činnosti.
