Češi chtějí přísné potrestání pachatelů. Nevěří ale, že je vězení napraví. Realita je překvapivá. Naprostá většina pachatelů se napraví sama mimo trestní justici. Kriminální kariéry se lidé vzdávají s věkem, zráním, rodinou a smyslem v práci. Poptávce po přísných trestech vycházejí vstříc programy ANO i Motoristů.
Výzkum názorů veřejnosti na kriminalitu a trestání uskutečnil Institut pro kriminologii a sociální prevenci letos na podzim. Podle něho považuje většina veřejnosti nynější tresty za příliš mírné. Po přísnějších trestech pachatelů volá 73 procent dotázaných.
Současně stejní lidé nevěří, že tresty odradí pachatele od další kriminality. Velmi skepticky se také staví k trestu odnětí svobody. Skoro polovina z nich si myslí, že pobyt ve vězení pachatele utvrdí v kriminálním způsobu života. Tento závěr potvrzují i výzkumníci.
Češi jsou přísně trestající národ
Ke stejným výsledkům dospěla už řada předešlých výzkumů. „Češi se i ve srovnání s jinými zeměmi dlouhodobě ukazují jako poměrně punitivní národ, tedy upřednostňující v otázce řešení kriminality především přísné tresty,“ říká Jan Tomášek, který je jedním z autorů výzkumu.
Jednou z příčin takových postojů může být přesvědčení, že přísnější tresty zajistí výrazné snížení počtu kriminálních skutků. Takové představy jsou ale nereálné. Diskuse mezi lidmi na dané téma jsou obvykle velmi emotivní. Jednotlivé názory se neopírají o fakta.
Mohlo by vás zajímat
Poptávce jdou vstříc volební programy
Poptávce po tvrdých trestech vycházely vstříc volební programy ANO i Motoristů. Obě strany chtějí přitvrdit v trestání. Motoristé měli v programu vyšší sankce za násilí na dětech, týrání a zabíjení zvířat.
Hnutí ANO jde ještě dál – v programu výslovně uvádělo, že „skandální podmíněné tresty musí skončit“. Tvrdší postih požaduje u fyzického, psychického i sexuálního násilí, především vůči dětem a ženám, jak Česká justice už dříve informovala.
Hnutí ANO bude mít nyní možnost program realizovat. Jako svého ministra spravedlnosti nominovalo Jeronýma Tejce.
ANO rovněž slibuje tvrdý postup vůči distributorům drog, řidičům, kteří způsobí smrt pod vlivem alkoholu či omamných látek, a také znovuzavedení přísnějšího postihu za neplacení výživného. Kromě toho chtějí obě strany otevřít otázku snížení věku trestní odpovědnosti.
Tak to ale nefunguje
„Takhle jednoduše to v kriminální politice opravdu nefunguje,“ upozorňuje Jan Tomášek. „Většina studií odstrašující efekt přísných trestů nepotvrzuje, a to ani u potenciálních, ani u skutečných pachatelů.“
Ostatně většina lidí si to nakonec uvědomí, jak ukazuje vysoké procento těch, kteří ve skutečnosti účinku trestání nevěří. „Z čistě statistického hlediska je uvěznění skutečně kriminogenní faktor,“ potvrzuje Jan Tomášek. „U pachatele, který je odsouzen k trestu odnětí svobody, se výrazně zvýší pravděpodobnost, že se do něj v budoucnu vrátí.“
Lidé soudí kriminalitu podle médií
Podle něho jsou pro zpřísnění trestů především lidé, kteří se domnívají, že kriminalita v České republice stoupá. Kriminální statistiky přitom hovoří o opaku. Zatímco v roce 2024 evidovala Policie ČR celkem 173 322 trestných činů, o deset let dříve jich bylo 288 660.
Pro většinu lidí jsou hlavním zdrojem informací o kriminalitě média, kde dominují zprávy o většinou závažných trestných činech. To v lidech může budit dojem, že tyto činy jsou četnější než ve skutečnosti, nabízí vysvětlení Lucie Horáková z autorského kolektivu výzkumu.
Překvapení: Pachatelé se napraví sami
Podle autorů výzkumu veřejnost vnímá souvislosti. Polovina dotázaných si myslí, že k trestné činnosti vedou špatné životní podmínky a špatná výchova v rodině. Celkem 42 % z nich souhlasí, že náprava je možná s pomocí společnosti.
Realita je ale překvapivá: „Pokud sledujeme rozsáhlé vzorky pachatelů po mnoho let, dojdeme vždy k závěru, že naprostá většina z nich kriminálního chování dříve nebo později zanechá,“ říká Jan Tomášek.
Nejčastěji se jim to dokonce podaří dříve, než dosáhnou třicátého roku života. Důležité je ale zdůraznit, že k této nápravě obvykle nedojde díky působení systému trestní justice. Roli hrají spíš přirozené životní procesy a změny. Pachatelé podle něho zanechají trestné činnosti obvykle proto, že s „přibývajícím věkem dozrají a změní pohled na to, co je v životě důležité“.
„Založí rodinu a najdou smysluplné uplatnění v práci. Účinná kriminální politika tak do značné míry souvisí s tím, nakolik je naše společnost ochotná poskytnou jim pomyslnou druhou šanci,“ uzavírá Tomášek.
