Platy soudců, jmenování Lenky Bradáčové nejvyšší státní zástupkyní, bitcoinová aféra nebo proměny trestního i rodinného práva. Představitelé české justice, státního zastupitelství i právnických profesí vybírají události, které podle nich nejvíc ovlivnily justici v roce 2025.
Karel Šimka, předseda Nejvyššího správního soudu
Jmenování Lenky Bradáčové nejvyšší státní zástupkyní. Končí tím jedna éra státního zastupitelství. Bohumíru Kopečnou z devadesátek znají jen justiční insideři. Ale Marie Benešová, Renata Vesecká a Lenka Bradáčová jsou něco jiného. Tyto dámy, jejichž vzájemné vztahy by vydaly na shakespearovské drama, zná v Česku skoro každý. Výrazné, nepřehlédnutelné. Dvacet let spolu tančily paso doble pro tři. Letos i nejmladší z nich dosáhla vrcholu. Nově jsou funkční období vedoucích státních zástupců omezena na 7 let. Proto již s nástupem nového šéfa má smysl začít přemýšlet, co bude po něm. Takže kdo za zhruba šest let přijde po Lence Bradáčové a jak moc bude jiný? V čele veřejné žaloby totiž stáli i muži: Vít Veselý, Pavel Zeman a Igor Stříž. Konciliantní a zdrženliví…
Petr Angyalossy, předseda Nejvyššího soudu
Rok 2025 byl bohužel také rokem, v němž se soudci museli opět domáhat zrušení neústavních restrikcí svých platů. Jak plyne z nálezu Ústavního soudu ze dne 1. října 2025, sp. zn. Pl. ÚS 19/25, český zákonodárce v důsledku změny zákona stanovil výši platové základny soudců stejným mechanismem, který byl již v minulosti Ústavním soudem označen za neústavní, čímž fakticky úmyslně prodloužil již jednou konstatovaný neústavní stav. Napadená úprava pro rok 2025 nebyla odůvodněna výjimečnými okolnostmi ani nebyla součástí úsporných opatření, která by rovnocenně dopadala na ostatní služebníky státu. Ústavní soud proto opět zasáhl. Dočasné restrikce soudcovských platů pro rok 2025 i tentokrát zrušil, přičemž nález založil nároky na zpětné doplacení platu. Věřím, že otázka platů soudců tak byla definitivně vyřešena a že nastupující politická reprezentace nebude do Ústavním soudem aprobovaného stavu dále zasahovat. Tímto nešťastným způsobem jen dochází ke zvětšování rozdílů mezi platy zákonodárců a soudců. Ačkoli platy zákonodárců by měly v souladu se zákonem nastaveným tzv. automatem zaslouženě růst spolu s platy soudců podle toho, jak roste průměrná mzda v národním hospodářství. Podle tohoto automatu v případě, že průměrná mzda v národním hospodářství klesne, klesnou také platy zákonodárců i soudců. Tudíž se jedná o velice pragmaticky nastavený systém.
Zároveň byl rok 2025 i rokem pozitivních ocenění. Soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Věra Kůrková obdržela prestižní titul Právník roku v oblasti trestního práva a soudce Mgr. Michal Králík, Ph.D., získal Stříbrnou medaili Antonína rytíře Randy. Tato ocenění potvrzují vysokou odbornou úroveň Nejvyššího soudu a posilují důvěru veřejnosti v českou justici. Té podle posledních průzkumů agentury STEM důvěřuje 66 % obyvatel a Nejvyššímu soudu 69 %.
Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory
Pro advokacii byla nejzásadnější legislativní událostí novela zákona o advokacii, a to především jednoznačné zakotvení důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem. Povinnost mlčenlivosti, která byla v zákoně upravena od počátku, totiž chránila jen informace, které advokát získal od klienta nebo při poskytování právních služeb klientovi. Informacím, které advokát sdělil klientovi, však žádná ochrana poskytnuta nebyla – s výjimkou zákazu odposlechů pro komunikaci mezi obhájcem a obviněným podle trestního řádu. Na novelu zákona o advokacii pak navázala i novela trestního řádu, která důvěrnost komunikace deklarovala i pro vztah advokáta a podezřelého.
To, že je to krok správným směrem, potvrzuje i nedávný rozsudek ESLP ve věci Černý a ostatní proti České republice. ESLP označil komunikaci mezi advokátem a klientem za komunikaci privilegovanou s tím, že musí být dána možnost domoci se vynětí a zničení takové komunikace, je-li součástí trestního spisu. Předchozí právní úprava dle názoru ESLP porušovala právo na spravedlivý proces.
Zmínila bych rovněž událost v závěru roku, kdy se Česká republika připojila k Úmluvě Rady Evropy o ochraně profese advokáta. Jde o první závazný dokument, který je zaměřený výhradně na ochranu advokátů. Zavádí pravidla pro zajištění jejich nezávislosti, důvěrnosti komunikace, ochrany před zastrašováním a posílení role profesních komor.
Tomáš Foldyna, prezident Unie státních zástupců
Tento rok je obzvlášť obtížné odpovědět, protože zejména z pohledu státního zastupitelství se významných událostí stala celá řada. Určitě bych zmínil obecně dvě zásadní kategorie událostí, a to personální a legislativní. Obě ve státním zastupitelství rezonovaly poměrně značně. Asi se dá uhádnout, že tou hlavní personální změnou bylo jmenování současné nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové do funkce. Tou druhou pak byly změny na postu ministra spravedlnosti.
První legislativní změnou, která rozvířila vody státního zastupitelství poměrně značně, byla platová restrikce. Ta byla oproti dřívějším o to zajímavější, že byla přijata až v březnu, ovšem se zpětnou účinností. To byl jev dosud málo vídaný a do dalších let si lze jen přát, aby se už neopakoval. Tím myslím jak retroaktivitu, tak platové restrikce jako takové. A to včetně platových restrikcí u politiků samotných, protože i ty jsou naprostým nesmyslem, jenž ani nezachrání státní rozpočet a ani nepřináší nikomu žádný politický kapitál.
Mohlo by vás zajímat
Druhou zásadní legislativní změnou, na kterou se celá justice právě teď intenzivně připravuje, je zásadní novela trestních předpisů nabývající z podstatné části účinnosti od 1. ledna 2026. Nepochybně ji lze označit za zásadní legislativní změnu trestní hmoty i procesu, se kterou se nyní musí soudy i státní zastupitelství vypořádat.
Libor Vávra, prezident Soudcovské unie
Hlasuji pro velké novely trestního zákoníku a úpravy civilního rodinného práva. Přinesly velkou debatu mezi odborníky i mezi politiky, a jsem zvědavý, jak se v praxi naplní cíle jejich tvůrců.
Kateřina Šimáčková, soudkyně a předsedkyně jedné z pěti sekcí Evropského soudu pro lidská práva
Rok 2025 znamenal další proměny mezinárodního právního pořádku, a to i ve vztahu k mezinárodní justici. Mezinárodní trestní soud, který je jediný stálý mezinárodní soud s jurisdikcí stíhat a trestat jednotlivce zodpovědné za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu či zločin agrese, se stal cílem jak závažných kybernetických útoků, tak zatykačů, odsuzujících rozsudků a sankcí vůči členům soudu ze strany USA a Ruska. Sankce vyhlášené Spojenými státy nejsou jen nějaká deklarace kritizující konkrétní soudce či úředníky soudu. Ale představují zásadní zkomplikování jejich života a pracovních výkonů. Znamenají například nemožnost platit bankovními kartami, nemožnost rezervovat si ubytování prostřednictvím aplikací, které jsou provozované americkými firmami, či riziko při cestování do některých zemí. Některé signatářské země Římského statutu, zakládajícího jurisdikci tohoto soudu (Itálie, Maďarsko a Tádžikistán), odmítly spolupráci při zatčení osob hledaných tímto soudem, nacházejících se na jejich území. To vše je bezprecedentní oslabení mezinárodní trestní justice. Je i pro vnitrostátní soudy ukázkou toho, jak lze zasahovat do soudcovské nezávislosti.
Na druhou stranu, krokem k posílení ochrany mezinárodního právního pořádku byl rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ukrajina a Nizozemsko proti Rusku. V něm bylo Rusko shledáno odpovědným za sestřelení civilního letadla mířícího z Amsterdamu do Malajsie (let MH17) nad východní Ukrajinou v červenci 2014, za působení ruských jednotek na území Doněcké a Luhanské oblasti a podporování separatistů v Donbasu od jara 2014 i za úplnou invazi Ruska proti Ukrajině od 24. února 2022. Rozsudek konstatoval mnohonásobná porušení Evropské úmluvy o lidských právech – včetně práva na život, zákazu mučení, svobody projevu a náboženství, ochrany majetku. A označil jednání Ruska za flagrantní útok na základní hodnoty Rady Evropy. ESLP dospěl k zásadnímu závěru, že zahájí-li stát rozsáhlý, strategicky plánovaný vojenský útok s cílem získat a udržet kontrolu nad územím jiného suverénního státu, nese plnou odpovědnost za dodržování Úmluvy i v době aktivních bojů vůči všem tam pobývajícím osobám. Evropský soud pro lidská práva ve svém rozsudku vyzval Rusko k propuštění všech neprávem zadržených osob a ke spolupráci na návratu unesených dětí.
Renata Vesecká, předsedkyně Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny
Pokud pomineme legislativu, která měla výrazný dopad na současnou praxi, a to je změna trestního zákoníku nebo předpisů v oblasti rodinného práva, pak za událost roku by se mohla považovat bitcoinová kauza spojená s odchodem ministra spravedlnosti Pavla Blažka.
Martina Flanderová, předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích
Chtěla bych vyzdvihnout změny dvou hlavních norem zasahujících do života široké veřejnosti, a to změnu občanského zákoníku a trestního zákoníku.
Tzv. rozvodová novela výrazně promění projednání rozvodů před soudem, tedy soudní proces, a přinese výrazné změny hmotného práva. Je nově definována rodičovská odpovědnost. Prioritní se stává péče obou rodičů, jediným kritériem pro rozhodování o péči, o rozsahu péče, bude zájem dítěte. V péči pouze jednoho rodiče bude moci být dítě jen na základě dohody rodičů nebo při splnění podmínek pro současné omezení rozsahu rodičovské odpovědnosti. Novinkou bude i prozatímní úprava poměrů dítěte a výslovný zákaz fyzických trestů, poplatková povinnost při odvolání ve věcech péče. Zmínila jsem jen ty nejzásadnější změny. Připravujeme se na ně od léta. A přes určité výhrady (zejména ke spojení řízení o péči s rozvodovým řízením i tam, kde chybí dohoda rodičů) přeji novele, aby její dopady zejména na životy dětí, našich nezletilých účastníků řízení, byly jen pozitivní.
V oblasti trestního práva vidím jako zásadní změnu zánik trestnosti u neplacení výživného, nebude-li oprávněná osoba vystavena nebezpečí nouze, a přechovávání konopí pro vlastní potřebu do 200 g v obydlí (do 50 g mimo obydlí) a dále pěstování do pěti rostlin z rodu konopí pro osobní potřebu. Prvního ledna budou bez ohledu na státní svátek trestní soudci a nezbytní administrativní zaměstnanci v práci, na soudech, aby byla bezodkladně vydána rozhodnutí s dopadem na propuštění odsouzených pro zmíněné trestné činy z věznice. Dovolím si všem zainteresovaným touto cestou poděkovat, stejně i státním zástupcům, zaměstnancům zastupitelství a věznic, kteří s námi budou spolupracovat.
Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory
V exekuční oblasti přinesl letošního rok spíš dílčí a převážně negativní změny. Od ledna 2026 dochází pouze k minimalistické úpravě exekutorského tarifu, která je po dvaceti letech zmrazení zcela nedostatečná. Ministerstvo spravedlnosti zde podlehlo tlaku části neziskového sektoru. Vzniklá úprava problém nijak systémově neřeší. Neodráží rostoucí náklady ani náročnost agendy a může do budoucna ohrozit dostupnost spravedlnosti i samotnou vymahatelnost práva.
Kriticky vnímáme také přijetí tzv. celního balíčku, protože celní správa nemá kapacity ani odborné zázemí k převzetí exekuční agendy a zároveň tím narůstají náklady státu.
Za pozitivní událost roku 2025 naopak považuji účinnost novely trestních předpisů posilující ochranu obětí sexuálního násilí. Tento krok přibližuje českou justici modernímu pohledu na bezpečí a osobní hranice. Představuje důležitý posun v přístupu k těmto trestným činům.
A nakonec je třeba zmínit kauzu, která většinu letošních témat výrazně zastínila, tzv. bitcoinovou aféru kolem bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka.
