Rozhodnutí obou vrchních soudů jsou nově k dispozici v databázi, kterou provozuje ministerstvo spravedlnosti. Veřejnost může dokumenty studovat v jejich anonymizované podobě. Soudci pak mají k dispozici kompletní podobu textů. Místopředseda pražského vrchního soudu Roman Horáček řekl, že interně databáze poslouží ke sjednocování judikatury a zvýšení předvídatelnosti rozhodování. Soudcům podle něj může i usnadnit práci, když se seznámí s dřívějším postupem kolegů v obdobné věci.
Na adrese rozhodnuti.justice.cz lze nyní dohledat předběžná opatření vrchních soudů, jejich rozhodnutí v obchodních sporech nebo usnesení ohledně věcné příslušnosti. Účastníci soudních řízení tak například mohou v případě pochybností zjistit, ke kterému soudu podat žalobu. Trestní rozhodnutí se v databázi zatím nezveřejňují. Anonymizování těchto obsáhlých textů je totiž výrazně pracnější.
Vrchní soud v Praze do ministerské databáze dosud přidal zhruba 11 500 svých digitalizovaných rozhodnutí z civilní agendy počínajících rokem 2020. Soudci tohoto soudu tak mají vůbec poprvé k dispozici všechna rozhodnutí včetně jejich odůvodnění na jednom místě.
Opisování, nebo předvídatelnost rozhodnutí?
„Můžou se podívat, jaká rozhodnutí v dané agendě kdo vydal. Můžou si je srovnat, můžou z toho vyjít, můžou si říct, že to je špatně, a udělat to jinak,“ uvedl zakladatel Centra pro digitalizaci a umělou inteligenci v justici (CendAI) Horáček.
Doplnil, že po příchodu k vrchnímu soudu ho překvapilo, že tamní soudní senáty se vzájemně informují jen o rozhodnutích zásadního dopadu. „Databáze soudcům ušetří práci, protože já bych nad tím, jak rozhodnout, dva dny přemýšlel, a že už to někdo vymyslel, bych zjistil, až bych se na to pak kolegů zeptal. Tak to fungovalo doteď,“ řekl.
Mohlo by vás zajímat
Případné námitky ohledně toho, že soudci od sebe budou „opisovat“, odmítl. „Když budou rozhodnutí stejná, je to samozřejmě optimální. Smyslem databáze je, aby rozhodování bylo předvídatelné,“ zdůraznil.
Zapojí umělou inteligenci
Databáze je zatím ve zkušebním provozu. S daty, která shromáždí, plánuje Horáček dál pracovat s pomocí umělé inteligence. Jeho představa je taková, že soudce by při psaní rozhodnutí automaticky dostával odkazy na související rozhodnutí z dané agendy, a to po použití předdefinovaných klíčových slov.
Ministerstvo spustilo databázi digitalizovaných soudních rozhodnutí na sklonku roku 2020, odkdy do ní přibývala rozhodnutí okresních a krajských soudů z prvostupňové civilní agendy a také rozhodnutí o trestných činech přijetí úplatku, podplacení a nepřímé úplatkářství.
Podle Horáčka se nyní v rámci přistoupení vrchních soudů k projektu podařilo přeměnit dřívější koncept kontroly práce soudců na koncept odborný. V databázi se tak už nevyhledává primárně podle jmen soudců, ale podle typu agendy. Změny Horáček domlouval přímo s dodavatelem databáze, kterým je na základě servisní smlouvy s ministerstvem firma Techniserv.
Nejvyšší soud a Ústavní soud mají vlastní samostatné databáze svých rozhodnutí. Podle Horáčka by bylo optimální, kdyby se v budoucnu všechny existující databáze propojily tak, aby jejich uživatel viděl „život“ daného rozhodnutí od začátku do konce.
