Ústavní soud odmítl ústavní stížnost přerovského státního zástupce Davida Pivody, který zpochybňoval zákonnost odposlechů a dalších úkonů policie, jež vedly k jeho trestnímu stíhání a nepravomocnému odsouzení za přechovávání a užívání anabolik. Soud rozhodl už na konci loňského roku, tedy ještě předtím, než Okresní soud v Olomouci vynesl nepravomocný rozsudek. Usnesení nyní zveřejnil v databázi.
Stížnost směřovala proti vyrozuměním Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, Nejvyššího státního zastupitelství a proti postupu Národní centrály proti organizovanému zločinu. Pivoda se domáhal toho, aby Ústavní soud zakázal policii pokračovat v zásazích do jeho základních práv a nařídil zničení všech pořízených odposlechů.
Ústavní soud však stížnost označil za nepřípustnou, protože Pivoda nenapadl samotná rozhodnutí, která mohla přímo zasáhnout do jeho základních práv. Tedy soudní příkazy k odposlechům, sledování a domovní prohlídce, ale pouze následný postup policie a vyrozumění státních zastupitelství.
„Nedovolené rybaření“ má posoudit trestní soud
Pivoda ve stížnosti tvrdil, že policie při podání návrhu na odposlechy a sledování vycházela pouze ze spekulací a neměla konkrétní poznatky o trestné činnosti. Takový postup podle něj naplnil znaky tzv. nedovoleného rybaření, a proto by získané důkazy neměly být použitelné.
Ústavní soud ale zdůraznil, že posouzení zákonnosti a použitelnosti důkazů náleží obecným soudům, které se trestní věcí zabývají. „Stěžovatel může ve své obhajobě v soudním řízení uplatnit všechny námitky týkající se posouzení zákonnosti odposlechů a sledování, včetně námitek týkajících se tzv. ‚nedovoleného rybaření‘ či nepoužitelnosti dalších kauzálně odvozených důkazů,“ uvedl soud v usnesení.
Mohlo by vás zajímat
Ústavní soud odmítl i tvrzený „přesah vlastních zájmů“
Pivoda rovněž argumentoval tím, že jeho případ má přesah nad rámec individuální trestní věci a dotýká se obecnějších ústavněprávních otázek. Ani s tím ale Ústavní soud nesouhlasil.
Podle soudců stížnost mířila výhradně na hodnocení důkazů v konkrétní trestní věci, což samo o sobě nepředstavuje obecnější ústavněprávní problém. Taková argumentace se podle soudu pohybuje pouze v rovině individuálního soudního rozhodování.
Kauza začala u jiné trestné činnosti
Policie se o Davida Pivodu začala zajímat v souvislosti s vyšetřováním trestné činnosti kolem veřejných zakázek v dopravě v Olomouckém kraji. Na základě podnětu policie soud povolil odposlech jeho telefonu, sledování jeho osoby i kanceláře a později také domovní prohlídku.
Původní podezření se nepotvrdilo, policie však podle zjištění narazila na podezření, že Pivoda nakupoval a přechovával anabolické steroidy. Na tomto základě byl následně trestně stíhán.
Peněžitý trest
Okresní soud v Olomouci uložil Pivodovi v polovině prosince peněžitý trest 110 tisíc korun za přechovávání a užívání anabolik. Zároveň jej zprostil obžaloby ze zneužití pravomoci úřední osoby, když dospěl k závěru, že vyzrazení informací ze spisu známému není trestným činem, ale maximálně kárným proviněním.
Rozsudek není pravomocný a věcí se bude zabývat odvolací soud. Pravomocné odsouzení za úmyslný trestný čin by pro Pivodu znamenalo konec ve funkci státního zástupce.
