Stát podle končícího veřejného ochránce práv Stanislava Křečka často vytváří situace, v nichž se občan v právním systému ztrácí. Dávno tak podle něj už nemůže platit, že neznalost zákonů neomlouvá. Stát má vysvětlovat, ne jen rozdávat pokuty.

„Je zcela pochopitelné, že občané neznají přesné znění zákonů, vyhlášek a nařízení a jaksi se vytrácí samozřejmá povinnost státu a veřejné moci vše trpělivě vysvětlovat. A ne jen sankcionovat,“ uvedl Křeček, kterému 19. února končí mandát.

Za nejpalčivější systémový problém považuje ochranu práv těch lidí, kteří se i s ohledem na měnící se způsob života stávají ještě zranitelnějšími. Nejde podle něj jen o děti, lidi s postižením nebo lidi omezené na svobodě. „Ale například i to, že diskriminace starých lidí je nejčastějším způsobem diskriminace u nás. Pro řadu občanů, nejen seniorů, je stále obtížnější sledovat digitalizaci veřejného života. Úřady a veřejné instituce se tak stávají stále méně přístupné pro řadu občanů,“ uvedl Křeček.

Lidská a občanská práva platí pro všechny

Kdyby měl vybrat jednu věc, kterou považuje za největší úspěch v roli ombudsmana, je to posílení role veřejného ochránce práv jako lidskoprávní instituce. „Podařilo se mi snad přispět k pochopení, že lidská a občanské práva jsou skutečně pro všechny, a nikoliv jen pro ty, kteří se jich hlasitě domáhají. Snad přispět i k tomu, že rozdělování občanů na menšiny k ničemu dobrému nepovede a že potřebujeme nejen rozmanitost, ale především občanskou odpovědnost a respekt k právům, ale zejména k povinnostem,“ míní Křeček.

Připomněl, že úřad veřejného ochránce práv dokáže účinně korigovat chyby státní správy. „V 97 procentech případů, ve kterých jsme upozornili úřady na jejich chybné jednání, tak svá nesprávná rozhodnutí napravily. Ombudsman tedy nemusí a ani by neměl mít výkonnou pravomoc, ale jeho autorita,“ pokračoval odcházející ombudsman. Znalost práva, kterou Úřad veřejného ochránce práv disponuje považuje Křeček za poslední záchranou lidí, kterým nikdo jiný nepomůže.

Mohlo by vás zajímat

Za největší neúspěch naopak označil nedostatečnou součinnost některých institucí. Zejména tam, kde byla zjištění úřadu politicky či institucionálně nepohodlná. Kritizoval například to, že návrhy na legislativní změny, které úřad předkládá Poslanecké sněmovně, často zůstávají bez jakékoliv pozornosti.

Ombudsman jako aktivní aktér veřejné debaty

Obecně se role ombudsmana za jeho mandátu podle něj výrazně proměnila. Od „stěžovatelské“ se posunula směrem k aktivnímu aktérovi v oblasti lidských práv. „Už nejsme jen úřad, který reaguje na jednotlivé podněty. Stále více upozorňujeme na systémové chyby a vstupujeme do veřejné debaty, a to i na sociálních sítích,“ uvedl Křeček. Poukázal na to, že jen loni úřad zahájil 673 šetření, z toho 65 z vlastní iniciativy.

Budoucího ombudsmana, který nahradí Stanislava Křečka, vybere sněmovna. Křeček zůstane ve funkci ombudsmana do té doby, dokud jeho nástupce nesloží slib.

Stanislav Křeček zastává post ombudsmana od února 2020. Ve funkci tehdy nahradil Annu Šabatovou. Je mu 87 let. Podle dostupných údajů patří k nejstarším lidem v Česku, kteří kdy zastávali vysokou veřejnou funkci.