Jeden komentář na síti X a život se mu rozpadl. Neznámý profil mu napsal, že v bratislavském klubu Tepláreň měli zabít víc „buzerantů“. LGBT+ aktivista tvrdí, že od té doby žije ve strachu, opustil doktorské studium práv a bojí se vycházet mezi lidi. Případ teď řeší Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Místo aby české úřady prověřovaly jen samotný výhrůžný výrok, začaly zkoumat i jeho bankovní účet a e-maily s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy. Získaná data navíc zpřístupnily obviněnému.
Spor o soukromí před Štrasburkem
Muž si u soudu ve Štrasburku stěžuje na porušení článku 8 – práva na soukromý život. Pokud došlo k zásahu do jeho práv, byl tento zásah v souladu se zákonem a byl nezbytný? Tuto otázku položil soud české vládě při komunikaci stížnosti loni v prosinci.
Rozhodnutí podle spolku In Iustitia určí „hranici mezi dokazováním a nepřiměřeným zásahem do soukromí obětí trestných činů“.
Policie zpřístupnila data o oběti pachateli
„Stížnost se týká aktivisty LGBT+, který požádal o vstup do trestního řízení jako občanskoprávní účastník,“ uvádí k případu Evropský soud pro lidská práva. Vše začalo v listopadu 2022 trestním oznámením na výhružné komentáře pod jeho příspěvky na twitterovém účtu.
Údajně kvůli „zjednodušení prokazování nároku na náhradu škody“ shromáždily orgány řadu informací o stěžovateli: pohyby na jeho bankovních účtech, aktivitu na sociálních sítích i e-maily s univerzitou, kde chtěl absolvovat doktorský program. „Tato data zařadily do trestního spisu, který byl přístupný mimo jiné obviněné osobě,“ popisuje soud.
Mohlo by vás zajímat
Hořící duhová vlajka a výrok o smrti
Stížnosti muže nevyhověl nejvyšší státní zástupce ani Ústavní soud. Ten událost popsal takto: V listopadu 2022 reagoval jiný profil na veřejný příspěvek stěžovatele k pietní akci po útoku střelce v bratislavském LGBT+ klubu Tepláreň výrokem: „Smrt buzerantů. Ten neskutečnéj frajer co ty zmrdy zabil v Bratislavě tak jich měl zabít víc.“
„Na úvodní fotografii svého profilu měl uživatel vloženou fotografii zapálené duhové vlajky (symbolu LGBT+ osob) a také ikonu hákového kříže, jenž na svůj profil různě umisťoval,“ shrnul Ústavní soud.
Při střelbě v bratislavském klubu Tepláreň v říjnu 2022 zemřela jedna nebinární osoba a jedna bisexuální osoba.
Ukončené studium a omezený život
Českého aktivistu policie vyslechla v červnu 2023 jako poškozeného. Během výslechu se „připojil se svým nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy“. Žádal 10 000 korun za dopady jednání pachatele. Podle usnesení Ústavního soudu se následkem psychického otřesení stáhl z veřejného prostoru a ze sociálního života.
„Zaprvé, z jeho strany sešlo ze zamýšleného rigorózního studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy pro stěžovatelem uvedený špatný psychický stav,“ uvádí Ústavní soud. Muž také omezil aktivitu na sociálních sítích, zejména na Twitteru.
„Za třetí, nenávistný komentář měl negativní dopad na každodenní život stěžovatele. Konkrétně poškozený uvedl, že večer přestal chodit do společnosti,“ vyjmenoval Ústavní soud.
Msta, nebo zákonný postup?
Po výslechu si však dozorový státní zástupce vyžádal přehled transakcí a zůstatků na jeho bankovních účtech. Orgány činné v trestním řízení ověřovaly délku jeho pracovní neschopnosti, aktivitu na Twitteru i komunikaci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy ohledně studia.
Muž to označil za nezákonný zásah do soukromí a za mstu za aktivní uplatňování práv poškozeného. Nejvyšší státní zastupitelství pochybení neshledalo. Muž proto podal ústavní stížnost na údajně šikanózní postup.
„Požaduje, aby Ústavní soud zakázal Nejvyššímu státnímu zastupitelství, Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze a Krajskému ředitelství policie hlavního města Prahy pokračovat v porušování práv stěžovatele a přikázal jim obnovit stav před porušením,“ cituje soud ze stížnosti.
Podle trestního řádu si může státní zástupce při vyšetřování vyžádat údaje podléhající bankovnímu tajemství. Zákon toto oprávnění neomezuje jen na podezřelého či obviněného. Orgány mohou zjišťovat údaje kohokoli, pokud je potřebují k objasnění případu. Ústavní soud proto uzavřel, že k vybočení z ústavně konformního výkladu nedošlo.
Studium skončilo kvůli nostrifikaci
Ze záznamu aktivity na Twitteru podle soudů vyplynulo, že se muž ze sociální sítě nestáhl a jeho aktivita neklesla. Šetření mělo také ukázat, že se „vlivem špatného psychického stavu a celkového rozčarování v důsledku nenávistného komentáře zdržel přihlášky na postgraduální studium“.
„Školitelka v tomto ohledu doložila e-mailovou komunikaci, z níž mj. plyne, že důvodem nepřihlášení byl problém s nostrifikací zahraničního magisterského studia,“ stojí v rozsudku Ústavního soudu.
Objasnění činu i za cenu zásahu do soukromí
Podle Ústavního soudu měl postup orgánů zjednodušit dokazování adhezního nároku poškozeného a nebyl šikanózní. Zájem na objasnění trestného činu a potrestání pachatele je podle soudu legitimní. „A to i v kontextu možného omezení práva na ochranu soukromí,“ uvedl doslova Ústavní soud.
„Tento závěr vyslovený v napadeném vyrozumění Ústavní soud považuje za racionální a nemá důvod jej jakkoliv korigovat,“ odmítl stížnost jako zjevně neopodstatněnou.
Nyní bude na Evropském soudu pro lidská práva, zda tento závěr na základě stížnosti aktivisty proti České republice potvrdí, nebo zpochybní.
