Změní tragický konec jedné zimní výpravy na rakouský horský vrchol Grossglockner nahlížení na odpovědnost všech, kteří se společně vydávají do hor? Rozsudek innsbruckého soudu vyvolal vlnu diskusí mezi právníky i alpinistickou komunitou, protože definuje hranici mezi nešťastnou náhodou a trestným činem tam, kde dosud panovala právní šedá zóna. Případ sedmatřicetiletého Thomase P. jasně ukazuje, že pokud vás partner vnímá jako zkušenějšího, automaticky na vaše bedra padá odpovědnost za jeho život.
Soud v Innsbrucku uložil muži ze Salcburku pětiměsíční podmíněný trest a nepodmíněnou pokutu ve výši 9 400 eur (přibližně 228 000 korun). Rozhodnutí vynesl soudce Norbert Hofer po vyčerpávajícím třináctihodinovém projednávání případu. Muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti, protože nechal svou třiatřicetiletou partnerku Kerstin G. v mrazivém počasí přibližně 40 metrů pod vrcholem nejvyšší rakouské hory.
Propastný rozdíl v dovednostech jako právní argument
Klíčovým prvkem procesu se stala analýza schopností obou členů výpravy. Podle soudce Hofera byla zesnulá žena v horolezeckých dovednostech „galaxie“ daleko od svého partnera. Právě tento nepoměr založil jeho trestní odpovědnost. Žena se podle soudu svěřila do jeho ochrany a předpokládala, že za ni Thomas P. převezme roli vůdce a odpovědnost za zásadní rozhodnutí.
Obžalovaný se sice v rámci své dvouhodinové výpovědi omluvil, zároveň však odmítl, že by měl zkušenosti horského průvodce. Tvrdil, že oba plánovali výpravu společně a jeho přítelkyně byla dobře trénovaná. Prokuratura však kontrovala řadou fatálních chyb, které zkušenější z páru učinil:
- Nevhodná výstroj: Žena vyrazila na vrchol vysoký 3 798 metrů v měkkých botách nevhodných pro horský terén.
- Časový skluz: Dvojice zahájila výstup o dvě hodiny později, než původně plánovala.
- Chybějící výbava: Pár neměl dostatečné vybavení pro extrémní zimní podmínky.
Smrtelná noc pod vrcholem Grossglockneru
Tragédie vyvrcholila loni v lednu, kdy Kerstin G. zemřela na podchlazení během mrazivé noci. Pod horou tehdy foukal vítr o rychlosti přes 70 kilometrů v hodině a pocitová teplota dosahovala až minus 20 stupňů. Obhajoba sice tvrdila, že se stav ženy zhoršil náhle a muž udělal maximum, když se vydal pro pomoc, soud však viděl situaci jinak.
Státní zástupci upozornili na fakt, že muž včas nezavolal pomoc. Nouzový signál mohl vyslat policejnímu vrtulníku, který oblastí prolétal již ve 22:50. Thomas P. se s policií spojil až půl hodiny po půlnoci, na následné pokusy o zpětné spojení však nereagoval. Svou partnerku na místě zanechal a sám pokračoval přes vrchol pro pomoc. Kvůli silnému větru však noční záchranná akce nebyla možná a žena noc v mrazu nepřežila.
Dopady verdiktu: Konec právní imunity pro amatéry
Tento proces bedlivě sledovala stanice BBC i alpinistická komunita v zahraničí. Rozsudek totiž potvrzuje, že pro uznání viny není nutné mít oficiální průkaz horského vůdce. Stačí, když z okolností a dovedností vyplývá, že jeden z účastníků je faktickým lídrem výpravy.
Zatímco dosud se na podobné tragédie v rámci soukromých výprav pohlíželo jako na individuální selhání jednotlivců, innsbrucký precedens posouvá odpovědnost na zdatnějšího člena skupiny. Soud vyslechl celkem 15 svědků včetně rodičů oběti, aby definitivně potvrdil, že zkušený horal nesmí dopustit, aby nezkušený partner doplatil na chyby v plánování a nedostatečnou výstroj.
