Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost voličky, která kritizovala kampaň SPD před loňskými sněmovními volbami. Spatřovala v ní prvky, které jsou v demokratickém státě nepřijatelné. Šlo jí hlavně o zobrazování migrantů s noži. Soud potvrdil, že justice má v souvislosti s volbami omezený prostor k zásahu. Uvedl ale, že kampaň konkrétního subjektu nelze vnímat izolovaně jako jednosměrnou komunikaci. Ostatní strany, voliči a občanská společnost k ní mohou zaujmout kritický postoj ve veřejné diskuzi.
„Je primárně úkolem zbylých kandidujících subjektů, aby se v rámci politického boje proti takové volební kampani vymezily a pokusily se ji v mezích své čestné a poctivé volební kampaně využít ve svůj prospěch,“ stojí v usnesení pléna, které připravil soudce zpravodaj Martin Smolek.
Zpochybnění voleb
Kontroverzní kampaní se už dříve zabýval Nejvyšší správní soud (NSS). Advokátka Pavla Krejčí mu předložila konkrétní příspěvky představitelů SPD na sociálních sítích. Na základě počtu souhlasných reakcí pod příspěvky pak odhadla, kolik voličů ovlivnily. Zpochybnila také zvolení poslanců Tomáše Doležala, Jana Hrnčíře a Radka Kotena.
NSS kampaň označil za nevkusnou a nebezpečnou, zobrazování migrantů připodobnil k tomu, jak vykreslovala příslušníky jiných ras a společenských tříd nacistická a komunistická propaganda. Do voleb však nezasáhl, protože nelze prokázat, jakou měrou kontroverzní prvky v komunikaci SPD ovlivnily rozhodování voličů a výsledek hlasování.
Ústavní stížnost z nepřímých důkazů
V ústavní stížnosti Krejčí uvedla, že možnosti prokázání přímého vlivu kampaně na volební výsledek jsou z podstaty věci omezené, protože hlasování je tajné. Je tedy nutné vycházet z nepřímých důkazů, jako jsou třeba údaje ze sociálních sítí. Víc podle svých slov nemohla učinit. Postoj NSS podle Krejčí vede k tomu, že volič v podstatě nemůže nijak prokázat ovlivnění výsledků voleb nezákonným vedením kampaně.
ÚS připustil, že v obdobných situacích je prokazování dopadů kampaně poměrně složité. To však neznamená, že neexistuje žádná soudní ochrana. „Chování politických subjektů v rámci volební kampaně totiž není regulováno jen prostředky volebního práva, nýbrž i prostředky správního, občanského, mediálního či dokonce trestního práva. Jejich prostřednictvím se lze ochrany dotčených základních práv domáhat,“ stojí v usnesení.
Soud také konstatoval, že politická komunikace útočící na určité jednotlivce či skupiny obyvatel může zasáhnout do jejich základních práv a lidské důstojnosti. Uvedl ale, že jejich ochrany se nemůže cestou ústavní stížnosti domáhat třetí osoba, která nebyla „cílem“ kampaně, nýbrž jen považuje takový způsob jejího vedení za protiprávní.
Mohlo by vás zajímat
Trestní stíhání Okamury a SPD
SPD i předseda hnutí Tomio Okamura momentálně čelí trestnímu stíhání v souvislosti s předloňskými plakáty hnutí k senátním a krajským volbám. Kontroverze vzbudil zejména plakát, na němž stojí muž tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili společně s textem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“. Okamura opakovaně označil stíhání za politicky motivované.
SPD je nyní součástí vládní většiny, Okamura je předsedou Sněmovny. O jeho případném vydání k trestnímu stíhání bude rozhodovat dolní parlamentní komora začátkem března.
