Z deseti obvodních soudů v Praze mají zůstat čtyři, v Plzni se mají čtyři okresní soudy sloučit do jednoho a skončit mají i Pelhřimov a Semily. České justici se podařilo získat materiál ministerstva spravedlnosti k návrhu první etapy reorganizace okresních soudů. Dokument počítá s účinností změn od ledna 2027. Změny musí schválit poslanci.
Předsedkyně Krajského soudu v Plzni Věra Oravcová za Kolegium předsedů krajských soudů upozorňuje, že termín 1. ledna 2027 vyvolává „určité pochybnosti“. „I kdyby se stihl přijmout legislativní rámec, nebude čas na přípravu takto zásadního projektu,“ uvedla.
Praha: z deseti soudů mají zůstat čtyři
Měřítko pro malý soud bylo stanoveno počtem 25 soudců. Největší zásah má podle materiálu nastat v hlavním městě. Počet obvodních soudů v Praze má klesnout z deseti na čtyři. Dokument přitom uvádí, že jde o konečný stav a další etapy by se už Prahy týkat neměly.
Do jednoho okresního soudu se mají sloučit obvodní soudy pro Prahu 4, 6, 8, 9 a 10, které dnes sídlí v areálu na Míčánkách. Spojit se mají také soudy pro Prahu 7 a Prahu 1, jež už nyní působí ve stejné budově na Ovocném trhu. Sloučit se mají rovněž soudy pro Prahu 2 a Prahu 3, přičemž Praha 3 je se 17 soudci druhým nejmenším pražským soudem.
Ministerstvo navrhuje i změnu názvosloví. „V názvosloví nových soudů lze uvést obecné označení okresní (soudní okresy), aby se odlišily soudy od názvosloví obvodů pro účely 22 pražských správních obvodů dle přenesené působnosti Prahy,“ píše se v materiálu ministerstva spravedlnosti.
Plzeň a střední Čechy: slučování ve stejných městech
Ve Středočeském kraji se má počet okresních soudů snížit z dvanácti na jedenáct. Navrhuje se spojení soudů Praha-východ a Praha-západ do Okresního soudu Praha-venkov, přičemž oba soudy sídlí v Praze.
V obvodu Krajského soudu v Plzni má počet okresních soudů klesnout z deseti na sedm. Sloučit se mají soudy Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany do jednoho Okresního soudu Plzeň. Rokycany jsou nejmenším soudem kraje s osmi soudci. Dokument zároveň zdůrazňuje jejich dopravní dostupnost – „Rokycany přímo sousedí s okresem Plzeň-město a jde tedy o další venkovský okres Plzně. S Plzní jsou spojeny dálnicí i rychlíkovou železnicí na trase Praha–Plzeň, vzdálenost obou měst je 18 km,“ uvádí materiál. Tejc už dříve České justici řekl, že nevidí problém v tom, aby soudci v budoucnu dojížděli na jiný soud.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo v obecné části uvádí, že první etapa se „převážně dotýká soudů se sídlem v jednom městě (Praha, Brno, Plzeň)“. Ve skutečnosti však mají skončit i velmi malé soudy s osmi soudci v Rokycanech, Pelhřimově a Semilech.
Pelhřimov a Semily: změna hranic i krajské příslušnosti
Na jihu Čech se má spojit Pelhřimov s Táborem. Vzniknout má Okresní soud Tábor s působností pro okres Tábor a Pelhřimov, s výjimkou správního obvodu Humpolec, který by se měl připojit k Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě. Zároveň se počítá se zrušením pobočky krajského soudu v Táboře. „Výstavba areálu KS v Českých Budějovicích počítá i s umístěním zaměstnanců z táborské pobočky. Zrušení pobočky podporuje krajská předsedkyně,“ uvádí materiál.
V severních a východních Čechách se má spojit soud v Semilech se soudem v Jablonci nad Nisou. Vzniknout má Okresní soud Jablonec nad Nisou s působností pro oba okresy. Okres Semily se má zároveň přesunout z působnosti Krajského soudu v Hradci Králové pod Krajský soud v Ústí nad Labem (pobočka Liberec). Ministerstvo argumentuje tím, že to odpovídá zařazení okresu Semily do samosprávného Libereckého kraje. Semily jsou podle dokumentu nejmenším soudem kraje s osmi soudci, vzdálenost mezi Semily a Jabloncem činí 27 kilometrů.
Na jižní Moravě se má spojit soud Brno-venkov s Městským soudem v Brně, které sídlí v jedné budově. Počet okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Brně by tak měl klesnout ze čtrnácti na třináct.
Zákon do května, stěhování do roka
Materiál řeší i legislativní harmonogram. „Aby byla účinnost zákona v roce 2027, je nutné navrhnout zákon do PS cca do konce května,“ píše se v dokumentu. Současně ale uvádí, že není nutná účinnost přímo od 1. ledna 2027, pokud zákon stanoví, že nový soud po sloučení je právním i rozpočtovým nástupcem zrušených soudů jako organizačních složek státu a účetních jednotek.
Ministerstvo zároveň připouští postupné faktické slučování. „Účinností zákona lze spojit soudy de iure s tím, že provedení sestěhováním u soudů slučovaných se soudem v jiném městě lze učinit do 1 roku od účinnosti, přičemž by přesné datum stanovil předseda soudu rozvrhem práce.“ Do té doby by se na zrušený, ale ještě nesestěhovaný soud hledělo jako na pobočku.
Dokument také uvádí, že území zrušeného okresu může být rozděleno mezi sousední okresní soudy podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
Nejde jen o soudy
Podle Oravcové je nutné řešit celou řadu legislativních i organizačních otázek. „Upozorňujeme na řadu úskalí, jako např. nutnost přijmout novelu zákona o soudech, která vyřeší nejen institucionalizaci nových soudů a zánik stávajících organizačních složek státu, ale zejména otázku zániku funkcí předsedů a místopředsedů soudů a způsob výběru nových funkcionářů, dále otázku místa výkonu funkce soudce atd.,“ uvedla.
Předsedové soudů upozorňují, že reorganizace nebude mít dopad jen na samotné soudy, ale i na další složky justice a veřejné správy. „Navrhované změny se dotknou fungování okresních státních zastupitelství a Policie ČR, která v mnoha případech dle trestního řádu spolupracuje přímo s okresními soudy,“ uvedla Oravcová.
Zásah do systému
Podle ní nejde jen o organizační úpravu, ale o zásah do celého systému. „Upozornili jsme rovněž na dopady do obvodů notářů jako soudních komisařů, OSPOD, psychiatrických nemocnic, výchovných ústavů, věznic apod.“
„Stejné otázky se týkají pracovněprávního postavení zaměstnanců soudů, kteří neblaze vnímají nejistotu a svoji budoucnost,“ dodala. Předsedové upozorňují i na technickou stránku reorganizace. „Zcela zásadní je ověření, zda informační systémy (zejména ISAS) umožní souběžné vedení stávajících a nových rejstříků pro stávající a nová soudní oddělení.“
Zvlášť citlivé je podle nich rušení soudů v menších regionech. „V neposlední řadě nelze odhlédnout od faktu, že rušení některých, zejména příhraničních soudů, povede k další degradaci vyloučených lokalit,“ uvedla Oravcová. Podle ní ministr přislíbil, „že bude postupovat s respektem k místním podmínkám a k názoru místních samospráv“.
První etapa je podle Tejce bezbolestná
Tejc minulý týden po jednání s předsedy soudů v Kroměříži uvedl, že první etapa bude „v zásadě bezbolestná“, protože ve velkých městech nevznikají problémy s dostupností soudů pro občany. Ministerstvo chce nadále využívat stávající justiční budovy a opustit nemovitosti, které má v nájmu. Etapa by se nijak nedotkla administrativních zaměstnanců slučovaných soudů. Dopadla by na část funkcionářů a některých organizačních pracovníků. „Občané by to vůbec nepoznali,“ podotkl. To, jestli se první fázi slučování podaří zrealizovat už počátkem příštího roku, záleží podle Tejce i na rychlosti projednání změny Sněmovnou.
Ve druhé etapě by pak mohlo docházet ke pospojování některých sousedních okresních soudů, u kterých je počet soudců nižší než 25. „Z některých soudů vzniknou pobočky. Ušetříme vedení, ale neopustíme budovy,“ zmínil ministr. Třetí etapa pak má zahrnovat i opuštění některých budov okresních soudů, které by neměly využití. „Zákoník práce jen tak neumožňuje přemístit administrativní zaměstnance,“ naznačil Tejc, co bude zapotřebí řešit.
