Zajištění hotovosti, zlata i cizoměnových bankovek v hodnotě desítek milionů korun a následné desetileté trestní stíhání, které skončilo zproštěním obžaloby. Podnikatel Roman Janoušek nyní definitivně neuspěl s většinou svého nároku na odškodnění ve výši přes 154 milionů korun. Nejvyšší soud jeho dovolání v převážné části odmítl, otevřel však znovu otázku části nákladů obhajoby.
Stát vyplatil omluvu a stovky tisíc
Roman Janoušek se po pravomocném zproštění obžaloby v kauze Chambon domáhal po státu náhrady škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Celkem požadoval 155 milionů korun a omluvu.
Ministerstvo spravedlnosti mu již dříve vyplatilo 736 466,50 korun jako náhradu nákladů obhajoby a poskytlo omluvu za nemajetkovou újmu. Janoušek poté žalobu omezil na částku 154 310 688 korun s příslušenstvím.
Obvodní soud pro Prahu 2 mu přiznal jen 4 356 korun navíc jako doplatek nákladů obhajoby. Zbytek žaloby – tedy desítky milionů korun za inflaci, úroky z prodlení a ušlý zisk – soudy zamítly. Městský soud v Praze tento rozsudek potvrdil.
Inflace není škoda, zopakoval Nejvyšší soud
Janoušek v dovolání tvrdil, že stát měl nést odpovědnost za znehodnocení zajištěných peněz vlivem inflace a že mu vznikl ušlý zisk, protože s prostředky nemohl nakládat. Namítal také, že zajištění majetku bylo nezákonné.
Nejvyšší soud však v této části dovolání odmítl. Připomněl svou ustálenou judikaturu a výslovně uvedl:
Mohlo by vás zajímat
„Judikatura je dlouhodobě ustálena v závěru, že prostá ztráta hodnoty peněz v čase v důsledku inflace nepředstavuje skutečnou škodu ani ušlý zisk.“
Soud také zopakoval, že za nezákonné rozhodnutí lze považovat jen takové, které bylo příslušným orgánem zrušeno nebo změněno pro nezákonnost. V Janouškově případě bylo zajištění majetku zrušeno proto, že po zproštění obžaloby pominuly důvody jeho trvání, nikoli proto, že by bylo označeno za nezákonné.
Nejvyšší soud zdůraznil, že pokud rozhodnutí o zajištění věci bylo zrušeno nikoliv pro svou nezákonnost, nýbrž proto, že pominuly důvody pro jeho vydání, předpoklady odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím dány nejsou.
Ušlý zisk nebyl dostatečně tvrzen
K nároku na ušlý zisk soud konstatoval, že žalobce netvrdil konkrétní investiční příležitost, kterou by byl schopen prokázat. Pouhé obecné tvrzení, že by peníze investoval, podle soudů nestačí.
Odvolací soud přitom uvedl, že prezentovaný způsob nakládání s prostředky nepředstavoval jen jeho zpětně dovozovaný hypotetický záměr, jenž odškodnění nepodléhá. Nejvyšší soud tento závěr nezpochybnil a dovolání v této části odmítl.
Janoušek tak s nárokem na více než 154 milionů korun definitivně neuspěl.
Znovu se otevře část nákladů obhajoby
Částečně však podnikatel uspěl ve sporu o výši nákladů obhajoby. Šlo o požadavek na zvýšení mimosmluvní odměny advokáta za účast na hlavních líčeních a znaleckých výsleších kvůli jejich mimořádné náročnosti.
Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí nižších soudů v části týkající se 178 112 korun a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení. Posouzení náročnosti obhajoby v jednotlivých dnech hlavního líčení označil za neúplné.
V této části se tedy spor vrací na začátek. Nejde už ale o desítky milionů, nýbrž o částku v řádu desítek tisíc korun.
Kauza Chambon a zproštění obžaloby
Janoušek byl spolu s dalšími obžalovanými stíhán pro podezření, že od zdravotních pojišťoven vylákali přes 239 milionů korun a dalších 77 milionů se pokusili získat. Soudy však dospěly k závěru, že nebylo prokázáno, že by společnost Chambon cokoli zakrývala.
Městský soud v Praze jej v březnu 2022 zprostil obžaloby a Vrchní soud v Praze rozhodnutí v únoru 2023 potvrdil. Odškodnění se domáhá také jeho spoluobžalovaný Luboš Pašek.
Janoušek v prosinci 2022 opustil vězení, kde si odpykal část trestu za dopravní nehodu způsobenou pod vlivem alkoholu. Tento případ však s kauzou Chambon nesouvisí.
