Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO) nechá situaci na Okresním soudu v Mělníku prověřit resortním ombudsmanem Petrem Dohnalem. České justici to sdělil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Ministr spravedlnosti tak reaguje tak na svědectví zaměstnankyň, které popsaly údajně nevhodné chování bývalého předsedy soudu Oldřicha Kajzra.
Ženy ve zpovědi pro Českou justici uvedly, že jim měl bývalý předseda pravidelně zasahovat do osobního prostoru, nevhodně se jich dotýkat a používat sexualizované narážky. Nyní řadový soudce Kajzr obvinění odmítl jako účelový útok.
Předsedkyně mělnického soudu Markéta Martincová po zveřejnění případu provedla individuální pohovory se zaměstnankyněmi. Podle jejího dnešního vyjádření pro iRozhlas nezískala konkrétní informace, které by umožnily zahájit další postup. „S ohledem na obecnost sdělených informací není možné ve věci v současné době vést další šetření,“ uvedla.
Obavy z vedení soudu
Zaměstnankyně se ale podle informací České justice obávají svěřit současnému vedení soudu, které je podle nich otevřeně na Kajzrově straně. Tvrdí také, že individuální pohovory byly vedeny obecně a zaměřovaly se spíše na spokojenost s poměry na soudu než konkrétně na chování bývalého předsedy. Zapojení resortního ombudsmana by tak mohlo představovat možnost obrátit se na osobu stojící mimo poměry mělnického soudu.
Takový rozpor ukazuje limity vnitřních mechanismů při řešení citlivých oznámení nejen v rámci justice. Zatímco právo vyžaduje individualizovaný skutek a konkrétní výpověď, oznamovatelky upozorňují na atmosféru dlouhodobého tlaku. Zároveň se obávají svěřit komukoli v rámci soustavy soudů, protože podle jejich slov nemají jistotu, že informace zůstane důvěrná a nedostane se zpět k osobám, kterých se týká.
Kárné řízení? Musely by otevřeně vystoupit
Ženy se totiž dostávají do patové situace. Svěřit se lidem spojeným se soudem v Mělníku mají obavy kvůli osobní mstě. Obávají se vlivu soudce Kajzra na nadřízeném Krajském soudu v Praze. Předseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar zdůraznil, že pro zahájení ať již kárného řízení nebo jiného řízení je zapotřebí konkrétních informací a aby byla věc objektivně prošetřena, nestačí obecné či anonymní sdělení, ale je nutné mít jasně popsané skutky – tedy kdy a kde se mělo konkrétní jednání odehrát, kdo byl jeho účastníkem a případně kdo byl svědkem.
Podle něj je lidsky zcela pochopitelné, že osoby, které se cítí být poškozené, mohou mít obavy vystoupit veřejně. Zároveň však platí, že bez jejich připravenosti vypovídat jen těžko lze postupovat v rámci kárného řízení. „Pro to, aby mohlo být vedeno veřejné, transparentní řízení, potřebujeme nikoli jen anonymní sdělení, ale výpovědi poškozených a svědků.“ uvedl. Zároveň dodal, že ve věci podá podnět na krajské státní zastupitelství.
