Vrchní soud v Praze odmítl odvolání věřitelů i státního zastupitelství v insolvenční věci společnosti Elektromontas. O odvoláních rozhodoval zhruba tři měsíce. Nezabýval se věcně otázkou možné podjatosti společnosti PREAL Invest a.s. jako člena věřitelského výboru, za niž v řízení vystupoval Richard Wild. Důvod byl procesní: PREAL Invest mezitím postoupil svou pohledávku na společnost Granite Estate s.r.o., a tím ukončil svou účast ve věřitelském výboru.
Případ je důležitý i proto, že právě hlasem společnosti PREAL Invest došlo ke schválení prodeje závodu Elektromontas mimo dražbu investiční skupině RSJ za 34,5 milionu korun. Tento způsob zpeněžení podle insolvenčního zákona vyžaduje souhlas insolvenčního soudu i věřitelského výboru.
Samotný převod pohledávky budí pozornost. Jde o zajištěnou pohledávku, která původně souvisela se společností Lanterne Capital s.r.o. Právě u ní přitom sama insolvenční správkyně dříve namítala podjatost. Její jediný společník a statutární zástupce Jan Eisenreich působí ve skupině LitFin jako partner. LitFin je přitom přes společnost LitFin Solutions s.r.o. jediným společníkem dlužníka Elektromontas a.s.
Odvolání podali věřitelé i státní zastupitelství
Spor o podjatost se vede delší dobu. Krajský soud v Praze 3. prosince 2025 zamítl návrh na odvolání společnosti PREAL Invest z věřitelského výboru. Proti tomu podali odvolání věřitel ROAD TO INTEREST LTD., věřitelka Alice Matějková a Krajské státní zastupitelství v Praze. 6. února 2026 se pak přidalo i Vrchní státní zastupitelství v Praze, které podpořilo odvolací argumentaci krajského státního zastupitelství.
Vrchní státní zastupitelství zpochybnilo zejména způsob, jakým Richard Wild doložil, že zastupování jediného společníka dlužníka mělo být jen jednorázové. „… k předloženému potvrzení se státní zastupitelství pozastavuje nad tím, že k prokázání sporné skutečnosti je předkládáno potvrzení vystavené zmocnitelem až dne 21.1. 2026, přičemž snadnější a zejména průkaznější možností by bylo doložení některých z dokumentů zpracovaných v době zániku zmocnění -například písemným vypovězením plné moci, vyúčtování právního zastoupení dle úkonů v něm provedených, jimiž by měl zástupce, jakožto advokát, disponovat,“ uvedli žalobci.
Soud věc neposoudil kvůli převodu pohledávky
Odvolací soud ale rozhodl až poté, co PREAL Invest svou pohledávku převedl. Pochybnostmi o možné podjatosti se proto už nezabýval. Richard Wild navíc 4. března 2026 soudu sám navrhl zastavení řízení.
„Návrh na odvolání z funkce člena věřitelského výboru se tak týká osoby, která tuto funkci již nevykonává, a je tedy bezpředmětný a řízení se zastaví. S ohledem na výše uvedené navrhujeme, aby insolvenční soud řízení o návrhu na odvolání z funkce člena věřitelského výboru směřující pro věřiteli PREAL Invest a.s. (resp. pro Mgr. Richardu Wildovi jako osobě jednající za tohoto věřitele) zastavil pro odpadnutí předmětu řízení, neboť funkce člena věřitelského výboru ze zákona přešla na nově vstoupivšího věřitele Granite Estate s.r.o.),“ uvedl soud v rozhodnutí.
Advokát: soud se mohl pokusit vyjádřit alespoň deklaratorně
Zástupce věřitele ROAD TO INTEREST advokát Zdeněk Tomíček má za to, že i přes převod pohledávky měl soud podle něj zvážit, zda se alespoň deklaratorně k otázce podjatosti nevyjádří.
„K návrhu na zastavení řízení jsme se vyjádřili dne 19. března 2026. Ačkoli nerozporujeme, že pozice společnosti PREAL Invest, a.s. ve věřitelském výboru skutečně fakticky zanikla a nelze ji proto z této pozice odvolat, měli jsme za to, že pokud by odvolací soud našel procesní prostor pro deklaratorní rozhodnutí o podjatosti či nepodjatosti tohoto člena věřitelského výboru, měl jej v zájmu transparentnosti daného insolvenčního řízení plně využít. K tomu jsme jej ve svém vyjádření vyzvali, ale zjevně bezúspěšně,“ řekl Tomíček České justici.
Tomíček zároveň uvedl, že podali žalobu na neplatnost smlouvy o prodeji závodu mimo dražbu podle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona, a to ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění kupní smlouvy v insolvenčním rejstříku, což se stalo 5. ledna 2026. Dodává však, že jimi zvolený postup může narazit na jiný právní problém. Chybějící souhlas věřitelského výboru zákon totiž primárně spojuje spíše s neúčinností než s neplatností smlouvy.
V posuzovaném případě věřitel již není účastníkem řízení a není členem věřitelského orgánu, proto ho soud nezkoumá, říká předseda Unie spolků insolvenčních správců Lukáš Stoček s tím, že za této situace již není pro soud důvodné zkoumat střet zájmu konkrétního věřitele PREAL INVEST, a.s., neboť ten již v řízení nefiguruje. „Z mého pohledu by to mohlo být důvodné ve chvíli, kdy by věřitelský orgán díky hlasování podjatého věřitele přijal nějaké zásadní rozhodnutí mající vliv na ostatní věřitele,“ dodává Stoček.
Mohlo by vás zajímat
Jak správně před soudem napadat nezákonnost postupu?
Tomíček upozorňuje, že soud by v případě žaloby dle § 289 odst. 3 neměl řešit jen obsah smlouvy, ale i to, jak k jejímu uzavření došlo: „Námi zvolený postup jsme konzultovali i s několika insolvenčními správci. Máme za to, že se soud musí při posuzování platnosti smlouvy o prodeji závodu mimo dražbu zabývat komplexní zákonností procesu, který jejímu uzavření předcházel. Jiný výklad by podle našeho názoru nepřiměřeně odděloval otázku platnosti od otázky zákonnosti samotného procesu zpeněžení, ačkoli insolvenční zákon směřuje ke koncentraci všech relevantních námitek proti zpeněžení mimo dražbu právě do žaloby podle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona,“ uvedl v reakci.
Současně připouští i jinou procesní cestu: „Z procesní opatrnosti jsme však soudu navrhli i alternativní možnost posouzení, a to ve smyslu § 159 odst. 1 písm. g) insolvenčního zákona, tedy cestu incidenčního sporu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka. Domnívám se však, že na místě by měl být především postup podle § 289 odst. 3 insolvenčního zákona,“ dodává Tomíček.
