Kárné potrestání soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 žádala žena, které odebrali nezletilého syna. Soudkyně ho svěřila do výlučné péče otce. Matka s právnickým vzděláním ale s podnětem ke kárnému řízení neuspěla. Na tehdejší ministryni spravedlnosti Evu Decroix (ODS) proto podala zásahovou žalobu. Nejvyšší správní soud ale upozornil, že kárné řízení nemůže být vedeno pro přesvědčení o nespravedlnosti rozsudku.

Nepodáním kárné žaloby nezpůsobila teď už bývalá ministryně spravedlnosti zásah do práv ženy, ani změnu poměrů nebo skutkového stavu, uvedl k případu Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost ženy s titulem JUDr. proto zamítl.

Je to věc mezi státem a soudkyní

Matka u Nejvyššího správního soudu brojila proti usnesení Městského soudu v Praze, který odmítl její zásahovou žalobu na ministryni spravedlnosti Evu Decroix. Jakkoli se právnička může cítit poškozená postupem soudu ve své věci, nelze se zásahovou žalobou domáhat kárného řízení proti soudci, uvedl k tomu městský soud.

„Posuzování viny a případné uložení trestu v takovém řízení má totiž čistě veřejnoprávní povahu a odehrává se výlučně ve vztahu státu, reprezentovaného ministryní spravedlnosti, a danou soudkyní,“ vysvětlil městský soud pozice zúčastněných.

Soudkyně svěřila dítě do výlučné péče otce

Podle ženy ale městský soud opomenul zásadní okolnosti a nesprávně posoudil zásah do její „právní sféry“. Byla účastnicí soudního řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 ohledně péče o nezletilého syna. Soudu předsedala soudkyně „JUDr. N“.

„JUDr. N. nezákonně odebrala stěžovatelce jejího nezletilého syna a svěřila ho do výlučné péče jeho otce,“ shrnul stížnost ženy Nejvyšší správní soud. Tím podle ní soudkyně zasáhla do jejích „veřejných subjektivních práv“.

Jen kárný trest napraví nezákonný stav?

Podle právničky došlo k zásahu do jejího práva na rodinný život a práva na péči o dítě. Dále k porušení práva na vyřízení věci v přiměřené lhůtě, porušení práva na účinné prostředky ochrany a porušení práva na zákonného a nestranného soudce. Proto podala ministryni spravedlnosti podnět k zahájení kárného řízení se soudkyní.

Bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) Foto: Poslanecká sněmovna

V podnětu popsala „nezákonný a svévolný postup JUDr. N.“, kterým ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Soudkyně se prý v jejím řízení dopouští dalších kárných deliktů. „Nápravy nezákonného stavu řízení se nelze domoci jinými právními prostředky,“ uvedla žena před Nejvyšším správním soudem.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix ji však loni v září odpověděla přípisem, kde vysvětlila, proč ke kárnému řízení nepřistoupí.

Mohlo by vás zajímat

Ministryně ženě neuložila žádnou povinnost

Podle Nejvyššího správního soudu se ministryně spravedlnosti nepodáním kárné žaloby žádného zásahu do práv ženy nedopustila. Návrh na kárné řízení nemůže podat každý, ale jen osoby k tomu zákonem oprávněné. Návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudce podává ministr z vlastního šetření nebo z podnětu jiné osoby. Posouzení podnětu ale závisí výlučně na jeho úvaze a vlastní hodnotící činnosti.

V tomto případě ministryně přípisem vyjádřila, že svoji kárnou pravomoc nepoužije. Do oprávnění a povinností stěžovatelky nijak nezasáhla. Nijak nezměnila existující právní a skutkový stav věci. Ženě neuložila žádnou povinnost konat nebo se konání zdržet či „strpět výkon práva správním orgánem či třetí osobou“.

Rozhodnutí městského soudu proto bylo správné, potvrdil Nejvyšší správní soud.

Ke zpochybnění slouží opravné prostředky

Z podnětu k zahájení kárného řízení i z ostatních podání stěžovatelky je zřejmé, že podstatou tohoto je její nesouhlas s postupem a rozhodováním dotčené soudkyně v opatrovnickém řízení, shrnul na závěr Nejvyšší správní soud.

Kárné řízení ale může být podle soudu zahájeno jen z objektivních důvodů. Nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nespravedlivosti rozhodnutí či neústavnosti postupu soudu, upozornil NSS.

Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze. „K tomu ale slouží opravné prostředky, jsou-li přípustné, nikoliv podnět k zahájení kárného řízení se soudcem, který ve věci jedná a rozhoduje,“ uzavřel Nejvyšší správní soud.