Úspěšná stížnost ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce k Nejvyššímu soudu odkryla poměry na trestním úseku pražského městského soudu. V banální věci cizinky obviněné z padělání dokladů se soudci senátu 7 To Richard Petrásek a Alexander Sotolář měli podle všech dostupných indicií dopustit prohřešku, když původní obálku s hlasováním vyměnili za jinou.

Nejvyšší soud k ministerské stížnosti všechna rozhodnutí odvolací instance zrušil. Stížnost uspěla i díky tomu, že advokát obviněné Jan Březina měl fotokopie spisu a odhalil tím záměnu obálky.

Kdy konkrétně jste do spisu nahlížel?

Ofotil jsem si celý spis poté, co jsem převzal usnesení v rozporu s protokolem. Totéž jsem učinil po vydání „opravného“ usnesení. Soudce porušující zákon si byl natolik jistý, že se ani neobtěžoval novou obálku připodobnit té původní.

V čem se lišila?

Zjevné je například natržení protokolu, ke kterému byla původní obálka přišita. Dále ta původní byla v místě zapečetění oražena jedním razítkem, zatímco nová obálka dvěma, přičemž žádné z nich není na místě toho původního. A i původní razítko mělo jiné očíslování než ty následující. Obálky byly ručně popsané, v písmu byly znatelné rozdíly.

Čili ani náznakem se soudci nepokusili záměnu zakrýt?

Jako obhájce mající osobní zkušenost s bezpočtem kriminálníků mohu říct, že se jednalo o velice amatérský pokus o zametení stop po porušení zákona.

Setkal jste se už v minulosti s něčím takovým?

Za celou svou kariéru ani vzdáleně zatím ne, a doufám, že již ani nesetkám. Tento případ je velkou ostudou celé české justice. Nejen soudce, který si ze soudního spisu udělal trhací kalendář, ale i vedení Městského soudu v Praze. To se naprosto okatě snažilo celou věc zamést pod koberec.

Jak vedení soudu na podnět reagovalo?

Rozpor mezi protokolem a usnesením odůvodnilo tak, že v rámci přípravy neveřejného zasedání soudce zpravodaj Alexander Sotolář vyhotovil koncept rozhodnutí a ten rozeslal ostatním členům senátu. Již sama skutečnost, že má soudce rozhodnutí připravené ještě před zahájením jednání, ba toto rozhodnutí rozesílá zbývajícím soudcům ke schválení, je šokující. Z vyjádření soudu pak také vyplývá, že soudci toto pochybení svalili na protokolující úřednici, když uvedli, že tato z nepochopitelných důvodů zaprotokolovala opak vyhlášeného rozhodnutí.

Přijde vám to uvěřitelné?

Pokládám to za účelové vysvětlení. Nedokážu si představit, co by zkušenou protokolující úřednici vedlo k tomu, že by se takto citelně upsala. Logičtější se mi jeví ta varianta, že si soudce zrušující rozhodnutí skutečně předem připravil, nicméně při neveřejném zasedání senát následně rozhodl opačně. A tak to bylo i správně zaprotokolováno. Soudce nicméně tuto změnu opomněl propsat do předpřipraveného rozhodnutí, což vedlo k onomu rozporu. Jedná se ale o mou ničím nepodloženou domněnku, která je však rozhodně logičtější než oficiální verze soudu.

„Za nerespektování postupu předepsaného trestním řádem při nakládání s obálkou protokolu o hlasování ze dne 23. 10. 2024 (…) byl postižen dne 24. 3. 2025, dosud kárně bezúhonný předseda senátu JUDr. Richard Petrásek, výtkou. Podíl JUDr. Sotoláře na tomto pochybení nebyl zjištěn.“

Kateřina Eliášová, mluvčí Městského soudu v Praze

Obrátili jste se i na státní zastupitelství, s jakým výsledkem?

Pražské státní zastupitelství se odmítlo naším trestním oznámením na podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby ze strany soudce zabývat. Věc tak představuje bezprecedentní výsměch právu a zákonu ze strany justice.

Nejvyšší soud nevyhověl vašemu návrhu na změnu senátu, budete namítat u toho stávajícího podjatost?

To ponechám na rozhodnutí klientky. Dle mého osobního názoru jsou pochybnosti o nezaujatosti a nestrannosti soudců Sotoláře a Petráska tak zjevné, že by v důsledku profesní cti soudce měli podjatost vyhlásit i bez námitky obviněné. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud sám správně uvedl, že v novém rozhodnutí již nemůže být rozhodnuto v neprospěch obviněné, je možná na místě nechat soudce vypít kalich hořkosti až do dna.

Co říkáte na to, že soudce Sotolář už v minulosti čelil kvůli nezákonnému zacházení se spisem kárnému řízení?

Vypovídá to o tom, že danému soudci manipulace se spisem nejsou cizí. To ve spojení s tím, že doktor Sotolář byl v této věci soudcem zpravodajem a měl již před jednáním rozhodnutí připraveno, posiluje podezření o pochybení na jeho straně. Toto pochybení ale zpětně přezkoumat nelze, protože manipulaci s obálkou vzal na sebe doktor Petrásek. Faktem zůstává, že pokud by se u doktora Sotoláře po jeho předchozím kárném potrestání potvrdila opětovná nezákonná manipulace se spisem, reálně by mu hrozil postih v podobě odvolání z funkce soudce.