Rozvolnění pravidel pro udržitelnost v dodavatelských řetězcích má sloužit zvýšení konkurenceschopnosti firem v evropském bloku. Ukazuje se ale, že za zmírněním přísné regulace stojí také koordinovaný lobbing amerických firem a Bílého domu. Mezi hlavní odpůrce pravidel patří například ropné firmy ExxonMobil či Chevron. Americké korporace vyhrožovaly sedmadvacítce zastavením investic v řádu stovek miliard korun.
Ekonomická sebevražda pro Evropu. Tak loni v prosinci glosoval americký velvyslanec při EU Andrew Puzder směrnici o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků (CSDDD). Velké firmy podle těchto pravidel musí zajistit dodržování lidských práv a ochrany přírody ve svých dodavatelských řetězcích po celém světě. Mají být odpovědné za to, že jejich byznys nezpůsobuje moderní otroctví nebo ekologické katastrofy.
Komentář amerického diplomata ukázal, jakým způsobem se snaží Trumpova administrativa ovlivňovat evropská pravidla pro podnikání amerických firem na evropském kontinentu. Následné zmírnění pravidel pro firmy, jak jej navrhla Komise, bylo zřejmě reakcí na americký nátlak. Stejně jako zmírnění směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD).
Usilovný a úspěšný lobbing
„Zejména americké korporace a Trumpova administrativa velmi usilovně lobovaly. Pro ně byla směrnice CSDDD jedním z regulačních nástrojů, které považovaly za špatné pro americké podnikání,“ vysvětlil pro EU Perspetives Geert Van Calster, profesor práva na Katolické univerzitě v Lovani.
Tlak na zjednodušování evropských pravidel ale přišel už na základě zpráv bývalého italského premiéra Enrica Letty o jednotném trhu a bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho o konkurenceschopnosti. Obě zprávy pochází z roku 2024.
Za menší porci papírování lobbovaly i evropské firemní a průmyslové asociace. Nástup druhé Trumpovy administrativy ale zvýšil tlak na změnu unijních pravidel. „Komise byla pod velkým tlakem po zprávách Draghiho a Letty. Ale příchod Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 byl impulzem pro spuštění změn,“ prohlásila Judith Arnalová z Centra pro evropské politické studie.
Vláda USA jako nátlakový hráč
Mění se míra amerického nátlaku na unijní orgány. Americká vláda začala jednat jako přímý nátlakový lobbista pro zájmy amerických korporací v rámci evropského legislativního procesu. Směrnice CSDDD se stala jedním z hlavních témat obchodních jednání mezi USA a EU loni v létě.
Davide Panzeri z klimatického think-tanku ECCO tvrdí, že americký nátlak na Brusel je součástí snahy zvýšit závislost evropského kontinentu na dodávkách amerických fosilních zdrojů, především zkapalněného zemního plynu LNG. Kromě kritiky firemních pravidel pro udržitelnost je to také odmítání celého Green Dealu nebo obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrné turbíny.
Hlavní lobbisté: ExxonMobil, Chevron, TotalEnergies
Podle nizozemské neziskové organizace Centrum pro výzkum nadnárodních korporací (SOMO) lobbovaly u americké vlády nadnárodní firmy, jako jsou ExxonMobil, Chevron, TotalEnergies, Koch Industries, Honeywell a Dow, aby dosáhly změny evropských pravidel.
Samotná společnost ExxonMobil uspořádala mezi lednem 2024 a červencem 2025 nejméně 25 schůzek s Komisí a Evropským parlamentem. Pohrozila, že zadrží investiční balíček pro Evropu ve výši 20 miliard dolarů (428 miliard korun), pokud nedojde ke změnám směrnice CSDD.
Mohlo by vás zajímat
Méně povinností a nižší sankce
Působnost směrnice se nově zvýšila pro firmy s více než pěti tisíci zaměstnanci a s obratem 1,5 miliardy eur (36,8 miliardy korun). To znamená, že se týká přibližně 1 600 společností. Povinnosti plynoucí z plánu klimatické transformace se zrušily, stejně jako režim pro občanskoprávní odpovědnost. Maximální sankce klesly z pěti procent na tři procenta celosvětového obratu. Účinnost se odložila až na červenec 2029.
Vlivný evropský think-tank Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) varoval, že opakovaným přizpůsobováním požadavkům Spojených států Unie ukázala, že tlak funguje. Proto je pravděpodobné, že nátlak Bílého domu na Brusel v následujících měsících ještě zesílí.
Reakce českého průmyslu
Reakce českých průmyslových svazů na osekání směrnice CSDDD jsou rozpolcené. Na jedné straně to je úleva z konce „byrokratického monstra“. Na straně druhé se ozývá obava z právního chaosu.
Svaz průmyslu a dopravy uvítal, že tisíce českých firem – zejména subdodavatelů v automobilovém sektoru – nemusí vyplňovat dotazníky o každém šroubku z Číny nebo Indie. Varuje ale, že odklad unijního rámce povede k tomu, že české firmy budou muset dál plnit přísné německé standardy, pokud chtějí dodávat tamním automobilkám.
Hospodářská komora varovala před scénářem, že unijní státy, jako je Francie nebo Německo, vytvoří ještě přísnější pravidla pro dodavatelské řetězce. Pro české exportéry působící na více trzích to bude znamenat, že musí hlídat desítky různých národních norem místo jedné unijní. Asociace malých a středních podniků ale omezení působnosti směrnice ocenila.
