Procesní pochybení ano, manipulace se spisem ne. Tak reaguje vedení Městského soudu v Praze na trestní kauzu Ukrajinky, kde musel zasáhnout až Nejvyšší soud. Stížnost k němu pro porušení zákona podal ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Vedla ho k ní zjištění obhájce obviněné Jana Březiny, že 7. trestní odvolací senát (7 To) vydal jiné rozhodnutí, než jaké předtím vyhlásil při neveřejném zasedání. Advokát také ze spisu nafotil důkaz, že v něm chybí původní obálka obsahující protokol o hlasování.
Březina pak upozornil na to, že kvůli výměně obálky už nelze přesně určit, jak soud v dané věci rozhodl. Za pravdu mu v tom dal i Nejvyšší soud. V rozhodnutí 7 Tz 2/2026 uvedl, že „po manipulaci s obálkou protokolu o hlasování již nelze skutečně zjistit, zda je v ní uložen původní protokol o hlasování či nikoliv“. Ze stejného důvodu označil za zbytečné porovnávat protokol o hlasování v nové obálce založené ve spisu s protokolem o neveřejném zasedání. „Tímto porovnáním by nebylo možné situaci objektivně a nestranně posoudit,“ uzavřel své závěry Nejvyšší soud.
„Ministr s ohledem na závažnost zjištění využil mimořádný opravný prostředek v podobě stížnosti pro porušení zákona a úspěšně intervenoval ve prospěch odsouzené,“ uvedla k věci mluvčí ministra Jeronýma Tejce Lucie Rozsypalová. Kárnou žalobu však ministerstvo podat nemohlo, ačkoliv se možností kárného postihu konkrétních soudců zabývalo. „V rámci šetření se zjistilo, že předsedkyně Městského soudu v Praze Jaroslava Pokorná dne 24. března 2025 uložila za předmětné pochybení soudci Richardu Petráskovi výtku,“ doplnila mluvčí s tím, že toto kárné opatření tvoří překážku věci rozhodnuté.
Městský soud podání stížnosti inicioval
Pokorná ve stanovisku zveřejněném na webu městského soudu zdůraznila, že to byl právě její soud, který podnět ke zvážení podání stížnosti ministrovi spravedlnosti inicioval. „Tímto postupem se soud zařadil mezi subjekty, které aktivně přispěly k tomu, aby byla záležitost podrobena přezkumu Nejvyšším soudem,“ uvádí. Odmítá proto interpretace, že by se soud snažil zjištěná pochybení zastírat, nebo se vyhnout jejich nezávislému posouzení.
Předsedkyně městského soudu připouští procesní pochybení „spočívající v nesouladu mezi výrokem zaznamenaným v protokolu o neveřejném zasedání a výrokem v písemném vyhotovení rozhodnutí, jakož i v nedodržení zákonného postupu při nakládání s obálkou obsahující protokol o hlasování“. Odmítá však, že by původní rozhodnutí bylo jiné. „Je třeba uvést, že Nejvyšší soud neučinil závěr, že by došlo k manipulaci s obsahem soudního rozhodnutí, ani že by písemné vyhotovení neodpovídalo průběhu jednání či hlasování senátu,“ dodala Pokorná. To však Nejvyšší soud přezkoumávat odmítl. Klíčový podklad – tedy původní obálka s hlasováním – totiž ze spisu zmizela.
Znovu rozhodne původní senát
Šéfka soudu dále připomíná, že Nejvyšší soud v dané věci neshledal důvody pro vyloučení soudců. A ponechal další projednání témuž senátu. „Tento závěr má svůj význam z hlediska posouzení nestrannosti soudního rozhodování a tvoří nedílnou součást celkového hodnocení věci,“ doplnila.
Nejvyšší soud však v rozhodnutí odůvodnil, že stížnost pro porušení zákona ministr podal k nápravě procesní vady. „Vadný procesní postup soudu ve věci není důvodem k vyloučení soudce z rozhodování ve smyslu § 30 trestního zákona,“ uvedl do odůvodnění. Dodal ale, že nic nebrání obviněné, aby v dalším řízení podala návrh na vyloučení soudce z rozhodování o její věci.
Poté, co zásahem Nejvyššího soudu pravomocně skončená věc obživla, se kauzou Ukrajinky obviněné z padělání dokladu o zajištění ubytování musí odvolací senát 7 To zabývat znovu. Nemůže už ale rozhodnout v neprospěch obviněné.
Mohlo by vás zajímat
Přehmaty z dřívějších let
Senátu 7 To podle platného rozvrhu práce předsedá soudce Richard Petrásek, jeho zástupkyní je Zuzana Zápalková a členem senátu je i Alexander Sotolář. Ten přitom už v minulosti měl kvůli podobným prohřeškům problémy. Už v roce 2016 v kauze dvou úředníků ministerstva vnitra pražský vrchní soud konstatoval „rozsáhlý nezákonný způsob protokolování“. V kauze Opencard Sotolář kvůli tomu čelil kárné žalobě a vyšetřovala ho i policie. V roce 2020 ho ministryně spravedlnosti Marie Benešová dočasně zbavila funkce soudce.
