Má stát šestiletému chlapci zjistit, kdo je jeho otec? Ne, když se narodil v manželství, má zákonného otce a žije ve stabilní rodině s dalšími sourozenci. Evropský soud pro lidská práva zamítl stížnost dítěte, že český stát odmítá test DNA na jeho příbuzenství s mužem v USA. Ten tvrdí, že je biologickým otcem dítěte. Rodiče se semkli a mají z cizího muže strach.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se v případu PSD v. ČR ztotožnil se závěry českého Ústavního soudu. Neprovedení testu DNA kvůli prokázání příbuznosti s mužem v USA je zásahem v nejlepším zájmu dítěte. Rozsudek byl vyhlášený ve čtvrtek 4. června 2026.
Stížnost za chlapce narozeného v roce 2020 podal český Úřad pro mezinárodní ochranu dětí jako opatrovník dítěte. Chlapec si stěžoval na porušení práva na soukromý a rodinný život a na nespravedlivý proces. Ani jeho matka ani jeho údajný biologický otec nevyužili právo vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci, uvádí k tomu ESLP.
Matka navštívila USA, kde počala dítě?
Budoucí manželé se seznámili v USA. Vzali se v roce 2017. Postupně se jim v manželství narodily tři děti v letech 2018, 2020 a 2022. Rodina společně žije v České republice. Chlapec, který údajně chce znát svůj původ, je prostředním dítětem. Jeho zákonným otcem je v matrice zapsaný manžel matky.
Matka dříve pracovala v USA. Tam se také seznámila s dalším mužem, s KK. V roce 2019, tedy v době trvání manželství, se tam vrátila a byla s KK ve styku. Ústavní stížnost podal u českého Ústavního soudu právě KK z USA. Ten nyní tvrdí, že má se ženou dítě a že chlapec narozený v roce 2020 je jeho.
Údajný otec nemá v plánu říci to dítěti
Na jaře roku 2020 mu žena měla sdělit, že je těhotná. Dítě zřejmě počala s ním, bude se rozvádět a chlapce dá k adopci. S vědomím, že dítě má právního otce, navrhl muž KK u českých soudů test DNA. Rovněž žádal úpravu styku s dítětem jeden týden za kvartál. Finančně ho chce podporovat. Dítě nikdy neviděl, matku v ČR nikdy nenavštívil.
Neplánuje dítěti sdělit, že je jeho biologickým otcem, aby nedošlo k poničení existujících rodinných vazeb. S matkou se chce domluvit, jak mu situaci vysvětlí, stojí v rozhodnutí Ústavního soudu.
Rodiče se semkli a KK si do života nepustí
Všechny české soudy návrh na důkaz otcovství testem DNA zamítly. Vyrůstá-li dítě v harmonické rodině se svými rodiči a sourozenci, s mužem KK se nikdy nevidělo a nemá s ním žádný vztah, není v jeho nejlepším zájmu zpochybňování otcovství manžela matky.
Kromě toho uplynula roční lhůta k popření otcovství, jak ji zákon přiznává rodičům. Odvolací soud konstatoval, že právo nezletilého dítěte znát svůj původ je nezpochybnitelné. Pro zkoumání příbuzenství ale v tomto případě nenastaly podmínky. „Rodiče jsou semknuti v názoru, že dítě je jejich (i když ne nutně biologicky) a že si stěžovatele, z něhož mají obavu, do života nepustí,“ cituje ze spisu Ústavní soud.
Mohlo by vás zajímat
Dítě má odlišnou barvu pleti?
Vztahy mezi rodiči a mužem KK jsou naopak vyhrocené. Nelze si představit, že by nezletilý nyní mohl z násilného zásahu do rodiny profitovat. Naopak test DNA by mohl zničit rodinu.
Je-li KK skutečně biologickým otcem, vyjde to podle soudů časem najevo. Chlapec začne cítit rozdíl mezi sebou a bratry. Začne se ptát. Rodiče budou muset v zájmu svého dítěte dosavadní postoj přehodnotit.
Před Ústavním soudem stěžovatel KK tvrdil, že dítě má odlišnou barvu pleti než rodiče. ÚS tento důkaz pro „nadbytečnost“ neprovedl.
Přijetí v dospělosti? Konfrontace a trauma
Údajný otec může dítě přijmout i v dospělosti. „Zároveň platí, že nebudou-li rodiče dlouhodobě vytvářet zdravé prostředí a děti vycítí, že jim něco zatajují, je možné, že je dítě za to v dospělosti potrestá,“ uvedl soud s odkazem na znalecký posudek.
Proti tomu jde ale úvaha o vztahu s biologickým rodičem od dětství. Konfrontace v dospívání či dospělosti může být radikálním zásahem. „Překotné zjištění pravdy o své biologické identitě může být pro člověka psychicky náročné, až traumatizující,“ stojí v rozhodnutí Ústavního soudu.
ÚS: Stát nemá závazek zpochybnit otcovství
Neprovedení testu DNA kvůli zjištění biologického otcovství představuje zásah do práva údajného otce i jeho údajného syna na soukromý život, uvedl ve svém rozhodnutí Ústavní soud. Tento zásah však byl legitimní a přiměřený.
„Z práva na respektování soukromého života neplyne pozitivní závazek státu umožnit domnělému biologickému otci zpochybnit otcovství matrikového „právního“ otce, jenž byl jako otec evidován na základě právní domněnky,“ uvedl Ústavní soud.
Návrhy na zjištění pokrevního příbuzenství nesmí být automatické, bezpodmínečné a lze jim nevyhovět z důvodu převážení jiných, ústavně chráněných hodnot.
Test by dilema vyřešil jednou pro vždy
Test DNA by dilema všech vyřešil „jednou pro vždy“. Údajný biologický otec může při negativním výsledku „bezstarostně“ pokračovat ve svém životě. Právní rodiče by nemuseli žít ve stresu, že se otázkou příbuzenství budou jednou zabývat znovu.
Podle Ústavního soudu je však intenzita negativních důsledků zjištění příbuzenství výrazně vyšší. Test DNA by dítě vystavil většímu nebezpečí ztráty stabilního rodinného zázemí, než když se otázka příbuzenství odloží do budoucna.
Není v zájmu dítěte zjistit, kdo je cizí muž
Zásah soudů byl přiměřený. „V nejlepším zájmu tříletého dítěte – které žije ve fungující rodině s matkou, právním otcem a sourozenci – nyní není, aby soudy prostřednictvím DNA testu zjistily, zda je jeho biologickým otcem cizí muž, a případně upravily jejich styk,“ uzavřel v únoru 2024 český Ústavní soud.
Tento závěr nyní Evropský soud pro lidská práva potvrdil a stížnost dítěte prohlásil za nepřípustnou.
