Nejvyšší soud (NS) v novém rozsudku významně rozšířil prostor pro odškodňování lidí, u nichž očkování proti covidu-19 vedlo k poškození zdraví. Podle soudu se právo na finanční kompenzaci nesmí omezovat pouze na extrémní případy, jako je bezprostřední ohrožení života nebo úplná ztráta soběstačnosti. V rozsudku NS zdůraznil nutnost individuálního a odborně podloženého posouzení každého jednotlivého nároku.
Klíčem k odškodnění již nemá být jen tabulková „závažnost“, ale reálný dopad na život konkrétního člověka. „Rozhodující je, zda očkování vedlo k lékařsky prokazatelné újmě, která má významný a dlouhodobý dopad na život poškozeného – tedy například omezuje jeho pracovní schopnost, každodenní fungování nebo kvalitu života. Takové posouzení přitom vyžaduje důkladné dokazování, včetně odborných znaleckých závěrů, které nižší soudy opomenuly,“ uvedla mluvčí NS Gabriela Tomíčková.
Spor o osm milionů za zánět srdce
Aktuální rozhodnutí se týká muže, u kterého se v roce 2022, dva týdny po třetí dávce vakcíny, rozvinula myokarditida (zánět srdečního svalu). Pacient byl opakovaně hospitalizován v Hořovicích a v pražské Nemocnici Na Homolce, přičemž před očkováním netrpěl žádnými dlouhodobými zdravotními potížemi.
V žalobě se muž domáhá téměř osmi milionů korun, které zahrnují náhradu za ztížení společenského uplatnění, bolestné a ušlý zisk. Obvodní soud pro Prahu 2 však původně žalobu zamítl. Argumentoval tím, že muž nebyl v komatu ani netrpí těžkou invaliditou, což podle tehdejšího výkladu neplnilo podmínku „zvláště závažných“ dopadů.
Pomohlo stanovisko Ústavního soudu
Nejvyšší soud se původně pokusil u Ústavního soudu (ÚS) prosadit zrušení pojmu „zvlášť závažné“ přímo ze zákonů, které upravují odškodnění za očkování. Ústavní soudci sice slova v textu ponechali, ale vzkázali, že zákon lze vykládat mírněji a s ohledem na okolnosti jednotlivých případů. Tuto „benevolentnější interpretaci“ nyní Nejvyšší soud oficiálně uplatnil. Celým případem se tak bude muset znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 2, tentokrát však s novými instrukcemi.
Kde končí nepohodlí a začíná nárok na odškodné
Soud ve svém verdiktu zároveň jasně odlišil běžné reakce na vakcínu od skutečné újmy. Připomněl, že cílem očkování je ochrana společnosti jako celku, a lidé proto musí snést určitou míru nepohodlí či krátkodobé vedlejší účinky, za které stát neplatí.
„Na druhou stranu, tam, kde obtíže vyvolané očkováním přivodí očkovanému lékařsky diagnostikovatelnou újmu na zdraví dosahující takové intenzity, že ji lze klasifikovat jako intenzivnější vytrpěnou bolest či závažnější trvalé následky v podobě ztížení společenského uplatnění, případně že vyvolá delší pracovní neschopnost či si vyžádá nezanedbatelné náklady léčení, nastupuje kompenzační povinnost státu,“ konstatoval Nejvyšší soud.
