Podpora aerolinek během covidu, miliardové spory o jaderné elektrárny nebo vracení neoprávněně vyplacených dotací. Právě na podobných případech dnes evropské soudy vykládají pravidla veřejné podpory. Přestože Evropa v posledních letech čelí jedné krizi za druhou, základní principy zůstávají podle soudce Soudního dvora EU Tihaméra Tótha stejné.
Uvedl to na Konferenci o veřejné podpoře 2026, kterou ve dnech 3. a 4. června uspořádal v Brně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Když stát přispěje na výstavbu továrny, zachraňuje aerolinku před krachem nebo podpoří výstavbu jaderné elektrárny, vstupují do hry pravidla veřejné podpory. Evropská unie totiž dlouhodobě hlídá, aby státní peníze nenarušovaly hospodářskou soutěž více, než je nezbytné. Právě o tom, kde leží hranice mezi oprávněnou pomocí a nedovoleným zvýhodněním, často rozhodují evropské soudy.
Malý nebo velký podnik?
Jedním z případů, na kterých Tóth ukázal praktické dopady evropských pravidel, byl spor vzniklý během pandemie covidu-19 v Lotyšsku. Tamní úřady poskytovaly mimořádnou podporu malým a středním podnikům. U společnosti Outletico ale vznikla pochybnost, zda na podporu vůbec měla nárok.
Na první pohled přitom spor vypadal poměrně jednoduše. Lotyšská společnost Outletico během covidu požádala o podporu určenou malým a středním podnikům a úřady jí vyhověly. Později ale začaly zkoumat, zda firma skutečně splňuje podmínky pro zařazení mezi malé podniky. Ukázalo se totiž, že za její vlastnickou strukturou stojí podnikatel, který měl podíly i v dalších společnostech. Spor se tak postupně proměnil v právní otázku, zda lze tyto firmy považovat za jeden ekonomický celek, a tedy za velký podnik, který na podporu nárok neměl. „Nestačí se dívat pouze na formální vlastnictví,“ vysvětloval Tóth. Podle něj může být rozhodující také to, zda konkrétní osoba ovlivňuje obchodní strategii firem nebo působí v jejich kontrolních orgánech. „Nemusí sedět v představenstvu ani řídit každodenní chod společnosti. Důležité je, zda má možnost ovlivňovat její směřování,“ uvedl.
Případ se následně vrátil zpět k lotyšským soudům, které musí evropský výklad aplikovat na konkrétní skutkové okolnosti.
Díky Ryanairu za judikaturu
Ještě větší pozornost v posledních letech přitahovaly spory kolem podpory leteckých společností během pandemie. Pokud některá společnost v posledních letech ovlivnila evropskou judikaturu v oblasti veřejné podpory, byl to podle Tótha právě Ryanair. Irský nízkonákladový dopravce totiž během pandemie napadal jednu podporu za druhou a žaloval rozhodnutí Evropské komise schvalující pomoc konkurentům. „Díky Ryanairu máme mnoho nových rozsudků,“ poznamenal s nadsázkou Tóth.
Mezi nejznámější patřil spor o miliardovou pomoc německé společnosti Lufthansa. Ryanair tvrdil, že Evropská komise podporu schválila v rozporu s evropským právem.
Přizpůsobení krizím
Spor se dostal až před Evropský soudní dvůr. „Soudní dvůr dospěl k závěru, že Generální soud zasáhl do posouzení Komise příliš hluboko,“ popsal Tóth. Podobně dopadl i další případ, v němž Ryanair zpochybňoval možnost kombinovat různé právní základy veřejné podpory. Evropské soudy naopak potvrdily, že za určitých okolností lze jednotlivé režimy podpory kombinovat.
Podle Tótha právě podobné případy ukazují, jak se pravidla veřejné podpory přizpůsobují novým krizovým situacím, aniž by se měnily jejich základní principy.
Mohlo by vás zajímat
Když stát odmítá vrátit neoprávněnou podporu
Vedle sporů mezi podniky a Evropskou komisí řeší evropské soudy také případy, kdy Komise žaluje samotné členské státy. Tak tomu bylo například v případě Bulharska.
Spor souvisel s kompenzacemi bývalým vlastníkům majetku po pádu komunistického režimu. Evropská komise dospěla k závěru, že část podpory byla poskytnuta v rozporu s evropskými pravidly a měla být vrácena. Bulharsko však podle Komise svou povinnost nesplnilo. „Soudní dvůr nakonec souhlasil s Komisí,“ připomněl Tóth. Podle něj jde o důležitou součást systému kontroly veřejné podpory. Nestačí totiž pouze konstatovat, že podpora byla nezákonná. Členský stát musí zajistit i její skutečné vymožení od příjemce.
Pokud tak neučiní, může Evropská komise zahájit další řízení a domáhat se finančních sankcí.
Vedle Tótha v úvodním panelu vystoupili také místopředseda ÚOHS Petr Solský, který představil aktuální vývoj evropských pravidel veřejné podpory v energetice, polovodičovém průmyslu či obranném sektoru, Petra Němečková z kabinetu místopředsedkyně Evropské komise Teresy Ribera a profesorka Caroline Buts z Vrije Universiteit Brussel, která se dlouhodobě věnuje ekonomii veřejné podpory a soutěžní politice.
