Nejvyšší soud (NS) v nedávném rozsudku vyřešil dosud nejudikovanou otázku vlastnictví náhradních komunikací. Podle soudu platí, že pokud investor v rámci své výstavby zruší původní cestu a nahradí ji novou, stává se jejím vlastníkem obec či stát, nikoliv ten, kdo stavbu financoval.
Rozhodnutí ukončilo letitý spor o infrastrukturu v Brně a přináší právní jistotu samosprávám po celé zemi.
Spor o brněnskou infrastrukturu z 90. let
Základem precedenčního rozhodnutí byl spor mezi společností CREAM Brno (nástupkyní Moravské typografie) a statutárním městem Brnem. Předmětem byla dopravní infrastruktura vybudovaná v roce 1995. Tehdejší investor při stavbě rozsáhlého areálu zrušil část původní veřejné komunikace. Na vlastní náklady pak vybudoval náhradní vozovky, chodníky a osvětlení.
Nástupnická společnost se po letech domáhala určení vlastnického práva. Argumentovala, že komunikace nebyly městu nikdy formálně převedeny, a jsou tedy stále v soukromém majetku. Nižší soudy i Nejvyšší soud však tento nárok zamítly.
Kompenzační role investora a veřejný zájem

Klíčovým argumentem NS je skutečnost, že investor v takových případech pouze plní svou veřejnoprávní povinnost nahradit zrušenou cestu. Účelem stavby není rozšíření soukromého portfolia developera, ale zachování průchodnosti a obslužnosti území.
„Účelem náhradní komunikace není vytvořit soukromý majetek investora, ale zachovat dopravní obslužnost území a zajistit veřejnosti stejnou službu, jakou poskytovala původní cesta,“ vyplývá z odůvodnění NS. Role investora je podle soudu čistě kompenzační – má zajistit náhradu za zaniklou veřejnou hodnotu a předat ji veřejnému vlastníkovi, který následně přebírá správu a údržbu.
Nejvyšší soud zdůraznil, že opačný výklad by byl v rozporu se samotným smyslem a funkcí veřejných komunikací. Pokud by cesty zůstávaly v rukou investorů, mohlo by dojít k ohrožení obecného užívání infrastruktury, která má sloužit všem občanům.
Právní jistota pro obce i stát
Tento rozsudek představuje precedenčně významné řešení otázky, kterou Nejvyšší soud ve své dosavadní judikatuře nikdy komplexně neposuzoval. Rozhodnutí poskytuje vysokou míru právní jistoty obcím, krajům i státu při správě komunikací, které vznikly jako náhrady za zrušené cesty. Zároveň se tím výrazně omezuje prostor pro investory, kteří by se chtěli po mnoha letech domáhat vlastnických práv k infrastruktuře určené pro širokou veřejnost.
Nejvyšší soud v konkrétním sporu se společností CREAM Brno zamítl dovolání investora, čímž město Brno definitivně zvítězilo. Soud tímto krokem potvrdil, že obec vlastní i ty stavby, které nahradily původní komunikační síť, již investor zrušil kvůli svému soukromému developerskému záměru.
