Kriminalitu, kterou u nás páchají cizinci, bychom neměli bagatelizovat. Významná zatím ale není. Masová migrace vede ke změnám ve složení populace. Kriminalita cizinců a jejich potomků v další generaci tak vyvolává v některých zemích znepokojení veřejnosti. V Česku to ale zatím velký problém není, dokládají čísla. Cizince nicméně někteří lidé považují za ohrožení. To ale neplatí v případě, že jde o sousedy. Tak zní závěry poslední výzkumné práce Miroslava Scheinosta, který na začátku měsíce zemřel.
Svoji poslední publikaci vydal Miroslav Scheinost v Institutu pro kriminologii a sociální prevenci začátkem roku 2026. Týká se trestné činnosti cizinců na území České republiky.
Podle Scheinosta je „rozsáhlá migrace masovým jevem“ nejen v Evropě. Vede v řadě států k „významným změnám v národnostním složení populace“. Téma proto nabývá na významu. Trestná činnost cizinců je předmětem veřejného zájmu i trestní politiky nejenom v Česku.
Otázka je reálná, i když zatím nevýznamná
Pravidelně se objevuje v médiích a na sociálních sítích. Je součástí programu politických stran a hnutí. Ty občas nabízejí radikální řešení až do té míry, že směšují samu migraci s trestnou činností a chtějí její trestní postih, popisuje situaci Miroslav Scheinost.
Otázku trestné činnosti, ať už cizinců nebo jejich potomků v dalších generacích, nelze podle něho bagatelizovat. V některých konkrétních zemích představuje reálný základ pro znepokojení veřejnosti. V České republice ale není trestná činnost cizinců dosud tak významná.
Velký skok na milion cizinců v roce 2022
V roce 2022 došlo v ČR k výraznému vzestupu počtu trvale zde žijících občanů jiné státní příslušnosti, připomíná studie.
Ke konci roku 2021 žilo v ČR celkem 658 564 cizinců, tj. cca 6,28 % populace ČR. O rok později už činil počet cizinců legálně žijících v ČR celkem 1 113 698 osob. Počet Ukrajinců v režimu dočasné ochrany se v roce 2022 zvýšil na 636 282 osob.
Jde zejména o muže středního věku
V roce 2024 představoval podíl cizinců s trvalým a dlouhodobým pobytem už 10,02 % počtu obyvatel ČR.
Procentní podíl cizinců na celkových počtech evidovaných skutků vzrostl na 12,1 % a v počtu stíhaných osob na 12 %. V této skupině nejsou zahrnutí cizinci s krátkodobým pobytem nebo turisté.
Mohlo by vás zajímat
„Trestná činnost cizích státních příslušníků v ČR je záležitostí především mužů a středních věkových kategorií,“ uvádí v této souvislosti Miroslav Scheinost.
Cizinec je ohrožením, nikoli ale jako soused
Veřejnost má tendenci kriminalitu cizinců přeceňovat. Podle průzkumů CVVM v roce 2023 souhlasilo celkem 52 % respondentů s názorem, že cizinci jsou příčinou jejího nárůstu. V témže roce vyjádřilo 32 % respondentů, že cizinci ohrožují náš způsob života.
Trend považovat cizince za zdroj problémů je dlouhodobý i přes mírný pokles. Ten ukázal výzkum v roce 2025. Podle něho přesně polovina české veřejnosti má nově příchozí občany jiných národností za problém pro Českou republiku jako celek. Pro 41 % naopak nepředstavují cizinci, kteří nedávno přišli do naší země, problém.
Ještě rozdílnější je hodnocení cizinců, pokud se vyjádří lidé v místě jejich bydliště. V takovém případě má jen 21 % lidí své sousedy za problém. Častěji jde o ženy a osoby 50+.
Ohrožení pod vlivem a opilství vedou
Podíl cizinců na evidované kriminalitě byl stabilní, s mírným, ale zatím trvajícím nárůstem. Ten se datuje od roku 2022. Koresponduje s růstem počtu cizinců žijících na území.
Počet zjištěných trestných činů spáchaných cizinci mezi léty 2023 a 2024 meziročně narostl o 307 trestných činů. Procentní podíl cizinců na celkových počtech skutků vzrostl o 1,1 % a na počtu stíhaných osob o 0,2 %.
Podle přiložené tabulky bylo nejčastějším trestným činem cizinců ohrožení pod vlivem návykové látky a opilství. Na druhém místě se umístilo maření výkonu úředního rozhodnutí. Za ním padělání veřejné listiny, následované nedbalostními dopravními nehodami.
Padělání výpisů, průkazů i zpráv
Těchto činů se v roce 2024 dopustilo až 1500 osob. „Mezi stíhanými jednoznačně převládají muži ve věkové kategorii 18–49 let,“ dodává Scheinost.
„Specificky v souvislosti s migrací lze konstatovat, že u občanů Ukrajiny jsou často zjišťovány padělky zejména řidičských průkazů. Ale také výpisů z rejstříku trestů, potvrzení o ubytování, lékařských zpráv o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel či padělaná potvrzení o vykonání zkoušky z českého jazyka,“ vysvětluje.
Obecně více Ukrajinců znamená více pachatelů
Co se týče státní příslušnosti, obsazují první příčku Ukrajinci. V roce 2024 jich bylo stíhaných 3842. Následují Slováci a Poláci.
„K značnému vzestupu došlo ve srovnání s rokem 2022 u Ukrajinců, což je obecně dáno nárůstem jejich počtu v ČR,“ dodává výzkumník. Z hlediska skladby pachatelů stoupá počet stíhaných mužů. U občanů dalších států jsou meziroční pohyby směrem nahoru v řádu desítek. Naopak poklesl počet stíhaných Moldavanů.
Počet vězňů je stabilní. Vazby vedou Slováci
Počty odsouzených a vězněných cizinců jsou podle výzkumníka „relativně stabilní“. Podíl vězněných cizinců na celkovém počtu vězněných osob činil v roce 2014 celkem 8,3 %, v roce 2020 pak 8,5 %, a v roce 2024 klesl na 8,2 %.
Naopak vysoké počty jsou u cizinců ve vazbě. Jejich podíl v roce 2024 činil 26,3 % (v roce 2023 to bylo 31 %). Je to dané tím, že u cizinců je vazba využívaná častěji z obav, že uprchnou nebo se budou skrývat.
V počtu osob ve vězení a ve vazbě nepřevažují Ukrajinci, nýbrž Slováci. Teprve za nimi následují Ukrajinci a Vietnamci. „Občané těchto států dohromady tvořili 60,4 % vězeňské populace cizinců, což je nárůst proti předchozím letům (2023: 56,7 %, 2022: 58,6 %, 2021: 59,4 %),“ upozorňuje Scheinost.
Cizinci jsou nejčastěji ve vězení za drogy
Mezi cizinci odsouzenými k nepodmíněného trestu odnětí svobody je 62 % osob ve věku 30–50 let. Zastoupení žen-cizinek činí 6 %. Pro srovnání: české občanky mají u nás na celku vězeňské populace ve výkonu podíl 8,9 %. Jde o mírné navýšení proti předchozím létům.
Nejčastěji jsou cizinci odsouzení za nedovolenou výrobu a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy.
Cizinci dostávají méně kratších trestů
Významná je také délka trestu, ke kterému byli cizinci odsouzení. Přibližně 45 % jich bylo odsouzených k nepodmíněnému trestu vězení do 3 let. Do kategorie trestů ve výši 3 až 10 let spadá 40,5 % cizinců. Vyšší tresty nad 10 let odnětí svobody si odpykávalo 14,1 % odsouzených cizinců.
„Skladba vězeňské populace se v tomto ohledu dosti odchyluje od skladby vězeňské populace jako celku,“ upozorňuje Scheinost. Proč? Protože k nepodmíněnému trestu do 3 let bylo celkově odsouzených 63 % vězňů. Cizinců odsouzených ke kratším trestům je méně.
Po třiceti odsouzených na 10 a více let
Mezi odsouzenými k trestu na 10 a více let se uvádí nejvíce Ukrajinců (34), Vietnamců (31) a Slováků (30 a dva odsouzení k doživotnímu trestu), dodává závěrečné údaje badatel.
Někdejší dlouholetý ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci Miroslav Scheinost zemřel náhle 1. června 2026, jak Česká justice informovala. Jako výzkumník se zaměřoval zejména na organizovaný zločin, trestnou činnost cizinců nebo vývojové trendy kriminality.
