Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) se do aktivních záloh české armády nevrátí. Ústavní soud (ÚS) definitivně odmítl jeho stížnost proti vyškrtnutí ze seznamu záložníků. Podle soudců je souběh mandátu člena Evropského parlamentu a služby v aktivních zálohách nepřípustný.
Mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi poskytla anonymizované usnesení, z něhož vyplývá, že soud nevyhověl ani Zdechovského návrhu na zrušení části branného zákona. Rozhodnutí tak potvrzuje předchozí verdikty, podle kterých má výkon politického mandátu v době krize přednost před vojenskou službou.
Politické rozhodnutí bez kolize s právy
Ústavní soud ve svém odůvodnění zdůraznil, že podoba právní úpravy aktivních záloh je výsostně politickým rozhodnutím, které se v jednotlivých demokratických státech liší. Úkolem soudu tedy nebylo hodnotit vhodnost zákona, ale to, zda neporušuje základní práva stěžovatele.
„Přezkum ÚS se omezuje pouze na konstatování, zda přijatá právní úprava či způsob její interpretace a aplikace nezpůsobila nepřípustnou kolizi se základními právy stěžovatele, přičemž v projednávané věci nelze než uzavřít, že k takové kolizi nedošlo,“ stojí v usnesení.
Boj za princip a službu vlasti
Celý spor odstartovalo rozhodnutí Krajského vojenského velitelství v Hradci Králové, které Zdechovského vyřadilo na základě novely zákona. Europoslanec se proti tomu bránil žalobou u krajského soudu i kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), avšak neúspěšně.
Sám politik vnímá situaci jako nespravedlivé omezení pro ty, kteří chtějí být prospěšní státu. „Nejde jen o mě – jde o princip. Stát by neměl trestat občany za to, že chtějí sloužit své zemi,“ uvedl už dříve Zdechovský. Argumentoval tím, že v minulosti v zálohách bez problémů působil a že nevidí racionální důvod, proč by dobrovolná služba měla být politicky činným lidem zapovězena.
Prioritou je funkční stát i v době krize
Nejvyšší správní soud však již dříve kontroval jasným argumentem: cílem zákona je zajistit, aby státní a mezinárodní instituce zůstaly akceschopné i v krizových situacích. Pokud by europoslanci či členové vlády odešli plnit vojenské úkoly, mohlo by to ochromit chod politické správy. Stejné omezení se proto vztahuje i na poslance, senátory, hejtmany nebo diplomaty.
Tomáš Zdechovský, který v Evropském parlamentu zasedá od roku 2014, byl dlouholetým propagátorem aktivních záloh. Často vyzdvihoval jejich význam pro obranu země a sám se pravidelně účastnil vojenských cvičení. Nyní je však jasné, že dokud bude vykonávat mandát europoslance, jeho vojenská kariéra bude muset počkat.
