Kam až by měla sahat moc policie?

    Nad některými současnými trestními stíháními z poslední doby, zvláště takovými, která se týkají hospodářských trestných činů, zůstává skutečně rozum stát. Server Novinky.cz přinesl zprávu, že k soudu míří dva představitelé Metropolitní univerzity se sídlem v Praze 10, včetně prezidentem Václavem Klausem omilostněné ředitelky Anny Benešové. Ředitelku spolu s předsedou správní rady obvinila protikorupční policie z dvoumiliónového podvodu.

    Ten měl spočívat v tom, že měli podvodně vylákat peníze na vyklizení prostor, kde Metropolitní univerzita hodlala sídlit. MUP měla pouhé tři měsíce na to, aby pro akademický rok 2008/2009 objekt vyklidila, nově vybavila a připravila pro příchozí vysokoškolské studenty. Na práci si najala firmu, jejíž šéfka je rovněž obviněna. Vtip je ovšem v tom, že vedení školy bylo připraveno za práce zaplatit, a dokonce více, než byly konečné dva milióny korun. Žádná škoda tak podle vedení univerzitě nevznikla, zakázka byla řádně vyúčtována i zdaněna.

    Jde tedy o klasický příklad toho, co kritizoval nedávno na stránkách České justice advokát Vlastimil Rampula. Tedy o to, že policie fabuluje škodu i tam, kde není, aby mohla ospravedlnit a důkazně doložit své kontroverzní kroky v obviněních, která stojí na vodě. Častokrát tak dokonce nutí „poškozenou“ osobu, aby se přihlásila o náhradu škody, ačkoli ta ji vůbec nepociťuje.

    Zmíněný případ je o to absurdnější, že se dotýká soukromoprávních subjektů. Ještě se dá ospravedlnit to, když něco podobného zkusí policie v případě veřejnoprávních institucí, protože tam jde o státní majetek, v němž existuje určitá míra regulace. Zcela nepochopitelný je ale takový postup mezi dvěma soukromoprávními subjekty. Jestliže jsou oba spokojeny, co je policii do jejich vztahů? Za chvíli pak může začít hodnotit, zda za vynaložené finanční prostředky byla odvedena skutečně odpovídající práce či
    zda případná investice byla vůbec potřebná, či nikoli. Problém je ale daleko širší.

    Zatímco u některých trestných činů proti zdraví, když se odehrají mezi příbuznými, má právo poškozená osoba požádat o ukončení trestního stíhání, v případech majetkových, kde by ochrana státu neměla být tak intenzivní, to možné není. Určitě by stálo za to se nad některými aspekty tohoto problému zamyslet při nějaké nejbližší novelizaci trestního zákoníku.

    Sdílejte
    Předchozí článekVáclav Vlk st.: Protistátní centrum aneb proces se Slánským 2.0
    Další článekEvropská unie – fackovací panák ve stínu nepřesvědčivých premiérů
    Dušan Šrámek
    Dušan Šrámek se narodil 5. května 1962 v Klatovech. Tam chodil do základní školy a na gymnázium. Před listopadem 1989 se podílel na rozmnožování a kolportování “nelegálních” tiskovin, např. dokumentu Charty 77, Lidových novin, časopisu Sport, Attack, Koruny české a dalších. Po roce ´89 působil jako nezávislý novinář v týdenících Fórum, Profit, denících Lidové noviny, Český deník, Telegraf, Metropolitan. Dnes přispívá do týdeníku Reflex a dalších tištěných i online periodik. Věnuje se politickým kauzám a ekonomicko-podnikatelské problematice.