Kariérismus a medializace trestního řízení

0
Kariérismus a medializace trestního řízení

Kauza unesených dětí, které místo policie vypátrali v září 2016 jejich rodiče v Ústí nad Labem, vyvolala otázky nad policejní prací. Ovšem oceňuji, že policie veřejně reagovala a v komunikaci s novináři odůvodňovala své postupy. Naopak nezaznělo vyjádření státního zastupitelství.

Jak se toto mlčení shoduje se slovy, že pánem přípravného řízení trestního – prověřování a vyšetřování, je státní zástupce. Jak se to shoduje s jinak bombastickou medializací vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové či zvláštními tiskovkami Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v kauze Nagyová? Kde je vyjádření nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana či krajského státního zástupce Jana Jakovce? Pakliže se někdo označuje za pána přípravného řízení, nese odpovědnost za úspěch, ale i neúspěch. Nepochybilo v dozoru kauzy unesených dětí i státní zastupitelství?

Medializace je některými státními zástupci využívána v rámci jejich kariéry. Proto vystupují tam, kde očekávají pozitivní reakci veřejnosti a médií. Tam, kde se stala chyba, jsou zalezlí. Možná se Bradáčova k něčemu vzchopí, až si na schůzce v hospodě s Václavem Moravcem domluví co a jak prezentovat v jeho Otázkách. Zatím však mlčí, byť jako vrchní státní zástupkyně má právo dohledu nad činností podřízených státních zastupitelství.

Únos dětí, který byl pachatelem-recidivistou připravován, o čemž svědčí přestavba garáže, kde je držel, je závažná trestná činnost. Při přijímání nového trestního zákoníku v roce 2009 jeho autor a předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal a dřívější ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil tvrdili, že jde o ideový rozchod s předchozím trestním zákonem kladoucím důraz na ochranu státu. Nový trestní zákoník měl prioritně chránit život, zdraví a svobodu lidí a trestat útoky na tyto hodnoty. Únos dětí a mediální aktivita či pasivita státního zastupitelství ukazuje, že ono tyto hodnoty nesdílí.
Únos dětí státnímu zastupitelství nestojí za veřejné vysvětlení svého postupu. Naopak se medializuje v protikorupčním boji. Jako bylo dříve socialistickou prokuraturou aktivně stíhané rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a poškozování státu světové socialistické soustavy, dnes je to korupce a ohrožení finančních zájmů Evropské unie. Někteří toho využívají pro medializaci jako nástroj v kariérním postupu. Vzpomeňme na přihrání kauzy Rath Nejvyšším státním zastupitelstvím nepříslušnému Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem, kde se zviditelnila Lenka Bradáčová, která se následně stala vrchní státní zástupkyní v Praze. V demokratickém právním státě však nemá být trestní řízení medializováno primárně jako nástroj něčí kariéry.

Zdeněk Koudelka

Previous article Právní řád se stává zatuchlým hnojištěm
Next article Neústavní výběr trestních soudů
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát. Veřejně se přihlásil k myšlenkám hnutí Trikolóra.