Konečně léto. Nikoli však v datových schránkách

    Tak je tady konečně léto. Vedro k zalknutí, sluníčko a právník si říká, proč se tady smaží. Osazenstvo kanceláře přemýšlí o tom samém, akorát v jemnějším provedení. Velmi dobře si vzpomínám na moje první léto, kdy jsem dorazil k Okresnímu soudu Prahu – západ a jako slušně vychovaný chlapec v obleku s kravatou jsem měl propocené i plosky nohou. A to jsem stál teprve na chodbě té staré budovy, a nikoliv v jednací síni.

    Každý to známe, je horko, nic nefunguje, v červenci a srpnu jsou prázdniny, kdy vyřídit cokoliv je pro nedostatek kompetentních osob neřešitelná záležitost. Odbory se předhání ve vynalézání úlev zaměstnanců, zákoník práce vymýšlí, kdy se smí a nesmí chodit do práce, státní zaměstnanci ve služebním zákoně přemýšlejí o tom samém. Přesto tady ale máme kategorii supermanů, na které se nic nevztahuje. Advokát si totiž nesmí vzít dovolenou, protože co kdyby mu tam něco nařídili a když už se mu to nakonec podaří, tak nesmí trvat déle jak 10 dní v kuse, což je osm dní pracovních. Protože ať dělá, co dělá, začne se mu doručovat do kouzelné datové schránky. Lhůty běží nemilosrdně, takže dovolená na zotavenou, jak já ten termín miluji, je naprostou iluzí. Jestli si dobře vzpomínám, některý právní předpis garantuje dokonce nepřerušovanou část dovolené, ovšem to je jen pro vyvolené. Povolání advokáta není nijak náročné, natož psychicky, tak proč mu to dopřát. Tedy osm dní nepřerušované dovolené.

    Píšu příspěvek na právnický server, takže každý ví, o čem mluvím. Nejen že se zavedením datových schránek se přidal zbytečný stres, ale přestali jsme vnímat realitu. Realitu přirozeného běhu věcí v rámci kalendářního roku, že existují prázdniny, že existují vánoční svátky, že existují všechny podobná volna. A to, co dopadá na advokáty, dopadá i soudce, na státní zástupce, notáře i exekutory. Při výkonu profesí s extrémním stresem, vysoce zodpovědných a prakticky bez možnosti přenosu na jinou osobu, dlouhodobě ignorujeme, že existuje volno, povinné volno a volno, které má umožnit těm, kteří spravedlnost přináší, to je každý z nich, zotavit se a pracovat lépe. Nebo chcete-li spravedlivěji, jakkoliv to nazveme. Historky o přepracovaných právnících známe všichni a podívat se na výsledky takového přepracování můžeme kdykoliv. Zejména v kárné judikatuře.

    Zodpovězme si následující otázky. Proč neexistují soudní prázdniny? Proč není možné znepřístupnit datovou schránku osob poskytujících právní služby na předem určenou dobu, která by v roce nepřesáhla déle než 6 týdnů (pro ty, kteří by se nedovtípili, délka volna soudce). Toto jednoduché opatření zjednoduší fungování justice, odročování a spoustu podobných taškařic o cca 10% – 15%. Jen si vážené kolegyně a kolegové ve svých agendách uvědomte, kolik toho tyto věci dělají a jaký by to byl přínos, nejen ekonomický. Proč se o tom nemluví veřejně a proč to nikoho nezajímá opravdu nevím. Asi že je vedro.

    Václav Vlk