Stát motivuje policii a státní zástupce, dá jim procenta ze zabaveného majetku

Snad nejznámější zabavený kus majetku, vilu Radovana Krejčíře v Černošicích, se stát neúspěšně snaží zbavit v dražbě. Reprofoto: ČT

Čím více dokáží policisté a státní zástupci zkonfiskovat lidem a firmám v trestním řízení majetku, tím více si z tohoto majetku pak rozdělí. Tento nový motivační prvek by měl být vnesen do českého práva od roku 2017.

Na zvláštní účet, který povede ministerstvo spravedlnosti, by měly být odesílány všechny peníze zkonfiskované v trestním řízení nebo získané od obyvatel odsouzených k peněžitým trestům. Peníze si následně mezi sebe rozdělí oběť trestné činnosti, policie a státní zastupitelství.

Peníze ale nepůjdou například na odměny jednotlivým policistům, bude za ně ale možné například nakoupit počítačové vybavení nebo školící kursy.

Úkol sepsat takový zákon dostal ministr vnitra spolu s ministrem spravedlnosti prostřednictvím vládou schválené Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014 a podle předkládací zprávy je důvodem zákona skutečně finanční zainteresovanost orgánů činných v trestním řízení na zabavování majetku zločinců: „Podle uvedeného úkolu měla být vládě předložena analýza zakotvení možnosti účelového vázání odčerpaných výnosů, včetně umožnění finanční motivace orgánů činných v trestním řízení převedením určeného počtu procent do rozpočtu útvaru/státního zastupitelství/soudu, který se na vyhledání, zajištění a odčerpání výnosu podílel. Nakonec bylo přistoupeno rovnou k zákonné úpravě,“ vysvětluje předkládací zpráva.

Zákon by podle důvodové zprávy měl vylepšit postavení obětí trestné činnosti, ale také po vzoru některých cizích států začít účelově využívat konfiskovaný majetek pro ty, kteří se o jeho „vyhledávání, zajištění a odčerpání zasloužili“: „Navržená právní úprava po vzoru zahraničních úprav počítá i s účelovým využitím části peněžních prostředků získaných z uložených majetkových sankcí přímo pro orgány přípravného řízení, které se o vyhledání, zajištění a odčerpání majetku zasloužily, což má motivační charakter a jde o nástroj přispívající k efektivnímu vyhledávání a odčerpání majetku pocházejícího z trestné činnosti,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Novým zákonem bude u ministerstva spravedlnosti zřízen zvláštní účet, jehož příjmy budou podle zákona tvořit a) výkony majetkových sankcí a b) příjmy ze zpeněžování věcí, které byly lidem zabrány nebo propadly v trestním řízení včetně zabraných náhradních hodnot, což jsou hodnoty používané v případech, kdy se orgánům činným v trestním řízení nedaří zajistit původní hodnotu vzniklou z trestné činnosti, a tak zajistí hodnotu náhradní ve stejné výši.

Výdaje tohoto účtu pak budou tvořit výdaje na uspokojení obětí trestné činnosti a dále výdaje ve prospěch orgánů činných v trestním řízení, konkrétně na pořízení nebo úpravu počítačových programů, techniky nebo věcných prostředků potřebných pro vyhledávání a zajištění majetku v trestním řízení nebo v souvislosti s ním, a na prohlubování odborných znalostí jejich zaměstnanců, píše se v návrhu zákona. „Zbylé peněžní prostředky jsou příjmem státního rozpočtu,“ dodává předkladatel v paragrafu 7.

Peníze na počítače a prostředky pro vyhledávání dalšího majetku v trestním řízení obdrží policie a státní zastupitelství v poměru 2% a 1%, a to po uspokojení obětí: „Z peněžních prostředků pocházejících z majetkových trestních sankcí uložených v označeném trestním řízení zbylých na zvláštním účtu po uspokojení majetkových nároků oprávněných osob náleží pro účely uvedené v § 7 odst. 1 písm. b) 2 % policejnímu orgánu a 1 % státnímu zastupitelství, které vedly označené trestní řízení,“ říká návrh nového zákona.

Vedlo-li označené trestní řízení více policejních orgánů nebo státních zastupitelství, určí podle návrhu kritéria pro výběr oprávněného policejního orgánu Policejní prezidium České republiky a kritéria pro výběr oprávněného státního zastupitelství Nejvyšší státní zastupitelství.

Majetek z trestné činnosti základem státního fondu

V letech 2011 až 2013 byl v trestním řízení zajištěn majetek ve výši 1 322 000 000 Kč, zrušeno bylo zajištění ve výši cca 62 milionů. Celkem byla u těchto kauz způsobena škoda ve výši 2 335 000 000 Kč.

„Z poskytnutých statistických údajů lze zjistit, že za období let 2011 až 2013 byl v trestním řízení odčerpán majetek ve výši 775 000 000 Kč, přičemž na základě rozhodnutí trestního soudu propadl nebo byl zabrán majetek ve výši 49 600 000 Kč,“ uvádí se v důvodové zprávě, která ovšem neobsahuje vysvětlení pojmů „odčerpání majetku“.

Výše peněžních prostředků získaných výkonem uložených peněžitých trestů za kalendářní rok závisí na počtu, výši a vymahatelnosti takto uložených trestů, nicméně na základě dostupných údajů ji lze odhadnout na cca 48 000 000 Kč za kalendářní rok, uvádí důvodová zpráva.

Jak dále vyplývá z důvodové zprávy, jiná jsou čísla a jiná je realita, neboť k červnu 2013 evidovaly soudy pohledávky ve výši 90 milionů korun. Během I. pololetí 2013 byly všemi soudy předepsány pohledávky tohoto typu v hodnotě 60,3 mil. Kč. Z celkového objemu peněžitých trestů byly platbami zlikvidovány pohledávky v částce 46,2 mil. Kč a odpisy pohledávky v částce 7,4 mil. Kč. K 30. 6. 2013 jsou všemi soudy evidovány dosud neuhrazené pohledávky v celkové částce 90,8 mil. Kč. Vymahatelnost u tohoto druhu pohledávek v daném období dosahovala 32 %. Na celkovém objemu všech vymáhaných daňových pohledávek se peněžité tresty podílejí z 2,6 %,“ stojí v důvodové zprávě.

V některých cizích státech je majetek z trestné činnosti základem státních fondů. V některých státech je pak určitá část prostředků z fondů využívána pro potřeby orgánů činných v trestním řízení či pouze policie – na technické vybavení, zlepšení operativní činnosti, vzdělávání, programy atd.. „Tak např. ve Velké Británii 50 % odčerpaného majetku získá policie, 18,75 % získá orgán, který vedl vyšetřování, 18,75 % získá prokuratura a 12,5 % získá soud. V Německu je 50 % odčerpaného majetku využito ve prospěch Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra,“ uvádí důvodová zpráva.

Irena Válová