Randák po rozsudku nad Nagyovou: Zaměřme se na ekonomické a politické vazby soudců

Člen správní rady Národního fondu proti korupci Karel Randák. Foto: nfpk.cz

Nepravomocný osvobozující rozsudek ve věci údajného zneužití Vojenského zpravodajství vyvolal další reakci mezi tzv. protikorupčními aktivisty. Podle Karla Randáka z Nadačního fondu proti korupci je rozsudek potvrzením toho, že je potřeba se zaměřit na problémy v české justici a vazby jednotlivých soudců.

„Paní soudkyně uvěřila, resp. říká, že uvěřila, svědectví člověka, který v minulosti, a to i ve funkci předsedy vlády, prokazatelně lhal o svém poměru k paní Nagyové a nyní předvedl ukázkový obrat ve výpovědi i v tomto případě,“ píše Randák v blogu na stránkách NFPK. „Může být důvěryhodným svědkem člověk, který lže, jako když tiskne jen proto, aby své milence pomohl z maléru? Podle paní Králové asi může. Ponechme stranou, že formou, jakou byl tento rozsudek zdůvodněn, paní soudkyně Králová mimoděk potvrdila správnost rozhodnutí NFPK zaměřit se na problémy v české justici a vazby jednotlivých soudců, paní Královou nevyjímaje, do prostředí politického a ekonomického,“ píše bývalý šéf civilní rozvědky Randák.  Jaké prostředky hodlá Fond při hledání těchto údajných vazeb použít, není jasné a ani Randák to v článku nezmiňuje. V řadě předchozích případů ale k aktivitám NFPK sloužily i kontroverzní metody, které si s sebou přinesl z prostředí tajných služeb – tedy sledování či tajné pořizování a pozdější zveřejňování určitých událostí přes spřátelené novináře do médií.

Omezení soudcovské definitivy

Randák není jediný, kdo po rozsudku volá po přijetí určitých opatření na základě zmíněného rozsudku. Podle senátora Libora Michálka (podporují ho Zelení, lidovci a Piráti) spravedlnost údajně neexistuje. Napsal to na svém blogu v článku „Paní Nečasová vyhrála první kolo, ale…“. V článku senátor polemizuje, zda by soudci neměli být jmenováni na omezenou dobu deseti let. Teprve pak by se rozhodlo, zda při rozhodování neporušili své povinnosti a mohou dále ve funkci pokračovat. „Dnes je již zřetelnější, že orgány činné v trestním řízení mohou dobře odvést svou práci a prosazení spravedlnosti může mařit soudce. Zbývá tedy „jen“ zodpovědět otázku, zda existují nástroje, které by pomohly motivovat některé soudce k hledání spravedlnosti,“ zamyslel se senátor.

Michálek není v prosazování omezeného mandátu pro soudce osamělý. Nápad prosazoval i bývalý místopředseda Svazu průmyslu a dopravy, podnikatel Pavel Juříček. Ten argumentuje tím, že v současné praxi soudci nenesou zodpovědnost za svá rozhodnutí. SPD přišel v té době s další inovativní myšlenkou – s přezkušováním ústavních soudců.

Další, byť dlouhodoběji prosazovaný požadavek na větší kontrolu soudců vychází od jiné z protikorupčních inciativ, tentokrát od aktivity Vraťte nám stát. „Započněte proces očisty justice tak, že všichni soudci a státní zástupci (postupně od vedoucích činovníků) projdou prověrkami NBÚ na stupeň tajné,“ vyzvali před časem aktivisté Sobotkovu vládu.

Dušan Šrámek