Reforma eJustice: Platba soudního poplatku kartou nebo přidělení soudce počítačem

Klíčové informační systémy spisové služby jsou technicky zastaralé, což v budoucnu může přinést bezpečnostní rizika. Podle Ministersva spravedlnosti není možné dopustit, aby se některé organizační složky resortu justice ocitly bez funkčních systémů a nemusely by moci vykonávat svoji činnost. Podle Ministerstva je pro zabránění takového stavu třeba přijmout „Resortní strategii pro rozvoj eJustice pro léta 2016-2020“.

Postup rozvoje eJustice, tedy elektronizace justice, je nesystémový.  V minulosti byla neschopnost Ministerstva spravednosti dokončit elektronizaci justice mnohokrát kritizována jak například ze strany soudců, tak například ze strany České asociace věřitelů, která se ohrazovala proti snaze zvednout soudní poplatek u návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soudci se ohrazovali i z toho důvodu, že jednotlivé složky justice používají rozdílné informační systémy. To ostatně přiznává i Strategie.

Dokument „Resortní strategie pro rozvoj eJustice pro léta 2016 – 2020“ z dílny Ministerstva spravedlosti, který má Česká justice k dispozici,  si proto klade za cíl konečně předložit ucelenou koncepci elektronizace justice. „Úpravy, které měly být řešeny koncepčně, jako například zavedení elektronického spisu, skončily pouze u dílčích projektů, bez další návaznosti na budoucí možný rozvoj. Informační systémy využívané v justici jsou již technicky i morálně zastaralé, vzájemně nekompatibilní a uživatelsky nepřívětivé. Ve srovnání s některými státy Evropské unie Česká republika oblastech eJustice poněkud zaostává,“ píše se v předkládací zprávě Strategie. Finance na elektronizaci justice chce ministerstvo získat především z evropských fondů.

V únoru 2015 byla vládnou přijata „Strategie rozvoje ICT služeb veřejné správy a její opatření na zefektivnění ICT služeb“, která se do značné míry dotýká i elektronizace justice. Proto Ministerstvo spravedlnosti v předkládací zprávě upozrňuje, že je třeba na rozvoji eJustice spolupracovat jednak s Ministerstvem vnitra, pod které rozvoj ICT služeb spadá, druhak také s dalšími resorty a orgány státní zprávy. Zároveň MSp zdůrazňuje, že elektronizace justice musí probíhat pod hlavičkou eGovernmentu.

Nejen soudy, ale i Vězeňská služba nebo PMS

Strategie rozvoje eJustice se vztahuje na všechny organizační složy MSp, tedy soudy, státní zastupitelství, Probační a mediační službu, Vězeňskou službu České republiky(dále „Vězeňská služba“), Rejstřík trestů, Justiční akademii, Institut pro kriminologii a sociální prevenci a ministerstvo.

Dlouhodobý plán elektronizace justice má podle Strategie vycházet ze struktury a vztahů jednotlivých složek. Zatímco v elektronizaci soudů působí jako metodický garant výlučně ministerstvo, u státních zastupitelství je podle Strategie třeba spolupracovat s Nejvyšším státním zastupitelstvím, neboť je to nejvyšší státní zástupce, jemuž zákon dává oprávnění cestou pokynů obecné povahy sjednocovat v celé soustavě státního zastupitelství výkon spisové služby.

Dokument upozorňuje, že rozvoj eJustice a jednotlivých nástrojů musí být vzájemně „kompatibilní“ a synergický s legislativními změnami. Na jedné straně není možné připustit stav, kdy se některý z nástrojů eJustice ocitá bez jakékoliv legislativní podpory a na druhé straně stav, kdy platný a účinný právní předpis upravuje používání nástroje eJustice, který však dosud nevznikl. Sledovet je třeba i cíle evropské eJustice, aby s jejími cíli byla česká v souladu.

Zde si můžete přečíst celý koncept eJustice.

Elektronizace musí zajišťovat právo na spravedlivý proces

Globálním cílem dalšího rozvoje elektronizace justice na období 2015 – 2020 je podle Strategie podporovat zajištění práva na spravedlivý proces, práva na soudní ochranu a zefektivnit fungování všech organizačních složek resortu justice. „Úkolem elektronizace justice není a nemůže být zajištění práva na soudní ochranu a spravedlivý proces, může je však za využití informačních a komunikačních technologií podporovat tím, že poskytne soudům a jiným organizačním složkám resortu justice prostředky, které zajistí podmínky pro spravedlivé, zákonné a rychlé rozhodování a aplikaci zaručených práv,“ píše se ve Strategii.

Hlavní cíle Srategie:

  • kvalita a efektivita – podpořit podmínky pro spravedlivé, zákonné a rychlé rozhodování organizačních složek resortu justice a jejich výkon
  • zohlednit potřeby všech účastníků řízení – umožnit snadnou a přívětivou komunikaci s účastníky řízení, veřejností a jinými orgány veřejné moci včetně zkvalitnění a rozšíření rozsahu poskytovaných informací
  • úprava a optimalizace systému technické infrastruktury, financování a údržby informačních a systémů a technologií v justici
  • rozšířit implementaci elektronického spisu na další organizační složky justice a do dalších soudních agend
  • zajistit dlouhodobou a bezpečnou archivaci dat
  • usnadnit získávání informací důležitých pro rozhodnutí ve věci z jiných agendových informačních systémů mimo justici a zajistit efektivní interní komunikaci mezi informačními systémy používanými v resortu justice
  • umožnit rychlý průběh soudního jednání (protokolace o průběhu jednání a dokazování)
  • zavést automatický generátor náhodného přidělování nápadu mezi příslušné soudce
  • vytvoření rozhraní pro centrální komunikaci s tzv. hybridní poštou (rozšíření stávajícího modelu systémového spojení do jednotného celku).
  • zajistit elektronický kontrolní systém fyzických osob
  • rozvoj možnosti e-learningového vzdělávání v Justici
  • umožnit snadný příjem podání v elektronické podobě
  • poskytovat informace o rozhodování soudů
  • umožnit a usnadnit bezhotovostní placení soudních poplatků
  • umožnit vzdálené nahlížení účastníků do spisu a zvýšit informovanost o průběhu soudního řízení

Současné roční náklady na správu informačních a komunikačních technologií v justici představují částku 633 milionů korun.


Strategie upozorňuje na to, že rozvoj prvků a nástrojů eJustice musí brát v úvahu běžnou počítačovou gramotnost populace a osob, které se obrací na soud. Nástroje eJustice nemohou podle MSp nad přijatelnou míru vylučovat komunikaci se soudem či nutit získávat informace výlučně elektronickým způsobem. To samé ale platí i o uživatelskou přívětivost pro zástupce zaměstnanců v justici.

Klíčová je pro rozvoj eJustice mimo jiné otázka bezpečnosti. „Počty uživatelů se mohou nárazově i dlouhodobě značně zvyšovat (např. v soudní agendě dojde k legislativní změně mající za následek značné zvýšení věcí a počtu pracovníků). Informační systémy musí být stabilní. V souvislosti s nutností dodržovat množství procesních lhůt není možné tolerovat výpadky dlouhodobějšího charakteru ani nestabilitu jednotlivých aplikací. Jednotlivá ICT řešení musí být zcela kompatibilní a v souhrnu musí tvořit jednotný celek,“ píše se ve Strategii s tím, že z důvodu množství osobních i utajovaných informací zpracovávaných složkami justice musí být zajištěna ochrana sítě a databází před útoky. Ta zatím i podle dřívějších zjištění České justice není na příliš vysoké úrovni.

Sjednocení informačních systémů

Dalším důležitým bodem Strategie rozvoje eJustice sjednocení informačních systémů. Stávající stav provozu elektronických systémů spisové služby je podle MSp neudržitelný, a to z hlediska jejich morální i technické zastaralosti. Klíčové informační systémy jsou staré 20 let a vznikaly převážně v letech 1995 až 2002. Jen na krajských soudech je například současně provozováno 6 systému spisové služby. „Současný stav systémů spisové služby v justici lze stručně charakterizovat jako nahodilý, vzájemně nekompatibilní a pouze částečně propojený systém mnoha samostatných aplikací od různých dodavatelů, jenž v celku nesplňuje nároky na moderní pojetí eJustice a je ze strany uživatelů oprávněně kritizován,“ upozorňuje ministerstvo.

Schéma eJustice si můžete prohlédnout zde.

Současné elektronické systémy spisové služby budou nahrazeny novým univerzálním systémem správy dat, aplikací a procesů. Podle MSp není nutné, ale ani žádoucí, aby byl v justici používán na všech stupních soudů, státních zastupitelství, atd. jednotný informační systém vytvořený a spravovaný jedním dodavatelem, je však nutné, aby aplikace byly provozovány na stejné komunikační a integrační platformě a byly vzájemně kompatibilní a propojené. Rovněž databáze všech systémů musí být propojené centrálně, upozorňuje dokument. „Grafické uživatelské rozhraní musí být podle přesné zadávací specifikace vytvořeno pro potřeby jednotlivých organizačních složek, nicméně základní struktura rozhraní a ovládací prvky musí být shodné pro celý resort,“ píše se ve Strategii.

V justici je také potřeba v hlídat značné množství procesních lhůt a jiných časových okamžiků. Informační systémy tedy musí podle Strategie využívat nástroje tzv. time managementu. Ať již půjde o systém sdílených kalendářů jednotlivých pracovníků, hlídání lhůt (pro učinění úkonu ve spisu, vazebních, procesních, pro vypravení rozhodnutí, atd.) až po přehledné kalendáře pro rezervace soudních síní, atd.
Cílem je podle Strategie převést vytváření tzv. referátů z listinného spisu do informačního systému, což zajistí, že uvedené pokyny budou administrativním pracovníkům informačním systémem připomínány a bude možné zapracovat kontroly jejich dodržení.

Nechceme si spisy číst na monitorech, vzkazují soudci

Strategie má také za cíl co největší rozšíření elektronizace spisů. Z dotazníkového průzkumu ministerstva mezi soudci vyplynulo, že největší obavou z elektronických spisů a argumentem proti jejich zavedení je nutnost čtení všech listin obsažených ve spisu z monitoru a rovněž nutnost otevírání jednotlivých listin postupně. Soudcům bude podle jejich vyjádření chybět i možnost činit ve spisu poznámky a zobrazit více dokumentů najednou pro porovnání. Častou obavou byl i možný kolaps systémů. „Práce v elektronických spisech spočívající výhradně v postupném otevírání jednotlivých dokumentů je vyloučena. Dokumenty ve spisu musí být přehledně zobrazeny a rozděleny na podání a na jejich přílohy tak, aby byla ze spisu zřejmá jejich vzájemná souvislost, čímž odpadne vyhledávání příloh v přílohových obálkách. Použitá technologie vizualizace spisů by měla umožnit zpracovatelům vkládat do spisu k jednotlivým elektronickým dokumentům poznámky,“ argumentuje ministerstvo.

Podle Strategie je elektronický spis bezpečnější, nemůže se například ztratit a systém umí kontrolovat, kdo do něj nahlížel či kdo ho měnil. Bude také možné do spisu nahlížet vzdáleným přístupem. „Je nezbytné, aby soudy měly přístup ke spisům, ale i dalším potřebným údajům z řízení, která soudnímu řízení předcházela. Je nutné prověřit, zvážit a ve spolupráci s příslušnými orgány realizovat možnost nahlížení do spisů a jiných evidencí těchto správních orgánů,“ uvádí ministerstvo.

Současný způsob zasílání informací mezi soudy prvního stupně a soudy odvolacími či dovolacími bude u elektronických spisů nahrazen zavedením přístupů do jednotlivých spisů.

Ozvučíme soudní síně

Soudní síně mají být podle Strategie nově ozvučeny. V současné době praxe probíhá tak, že pokud během soudního jednání probíhá dokazování prostřednictvím důkazních prostředků, často je problém s jejich reprodukcí. Příkladem jsou listinné důkazy, kdy soudce při jednání přečte či sdělí jejich obsah. Jako důkazní prostředek lze však použít i audio a audiovizuální nahrávky. „Jako nejvhodnější způsob, využívaný i v jiných státech Evropské unie (tento systém je nejlépe zaveden v Polsku), je kombinace zvukového (případně zvukově obrazového) záznamu a písemného protokolu. Písemný protokol tvořený během jednání protokolujícím úředníkem by měl obsahovat nejdůležitější části průběhu soudního jednání. Měl by být založen na standardním popisu opakujících se úkonů soudu, účastníků řízení či jiných osob (např. zahájení jednání, poučení, výslech svědka, výslech znalce, vydání procesního rozhodnutí, atd.), které budou doplněny interaktivními odkazy na zvukový či zvukově obrazový záznam (respektive na jeho konkrétní části). Vznikne tak přehledný záznam průběhu jednání, který umožní rychlou orientaci v protokolu a zároveň bude věrohodně zachycen průběh jednání. Soudce by se tak nemusel vůbec zajímat o protokolování, měl by možnost věnovat celý svůj čas a pozornost řízení průběhu jednání. Po skončení jednání by se protokol spolu se záznamy automaticky uložil do informačního systému a do datového úložiště. Účastníkům by protokol mohl být ihned po skončení jednání automaticky přeposlán na jejich elektronické adresy či do datových schránek, event. jinak zpřístupněn přes internet,“ uvádí Strategie.

Pro možnost provádění důkazů listinou je třeba vybavit jednací síně zobrazovacími zařízeními a zavést do nich přístup na internet. „Protože v řadě případů probíhá jednání soudu přímo v organizačních jednotkách Vězeňské služby (vazebních věznicích, věznicích), je vhodné zapojit do realizace tohoto cíle i Vězeňskou službu, kdy by se současně tento nástroj uplatnil rovněž v rámci řízení o kázeňských přestupcích vězněných osob nebo při úkonech prováděných pověřenými orgány Vězeňské služby nebo správními orgány ve správním řízení,“ uvádí dále dokument.

Přidělování soudců – konec kolečka

V souladu s principem zákonného soudce je podle Strategie třeba zavést takový způsob automatického rozdělování věcí mezi jednotlivá soudní oddělení, který vyloučí z přidělování lidský faktor a zajistí naprostou objektivitu a zákonnost přidělení věcí soudcům podle předem určeného rozvrhu práce.

Pro dosažení tohoto cíle je třeba opustit systém tzv. kolečka, tedy postupného přidělování soudním oddělením podle data, kdy soudu jednotlivé návrhy došly do podatelny a přejít na systém náhodného přidělování, kdy nebude možné algoritmus rozdělení věci žádným způsobem předvídat. „Zavedení nového způsobu přidělování si vyžádá legislativní úpravu zákona o soudech a soudcích umožňující přidělovat věci na základě náhody. Bude třeba vytvořit zcela nový systém s odpovídajícím algoritmem, neboť stávající systémy takovou možnost neobsahují,“ uvádí ministerstvo.

V plánu je také zavedení centrální databáze soudních rozhodnutí.

Videokonference na každý soud

Dále je podle Strategie třeba zajistit technické a metodické prostředí pro zavedení videokonferencí do běžné činnosti organizačních složek resortu justice. Bude nezbytné zavést komunikační technologie pro jejich využívání a tyto zároveň implementovat do nové struktury a integrační platformy. Videokonferenční zařízení musí být propojena s informačními systémy spisové služby a datovým úložištěm tak, aby bylo zajištěno ukládání audiovizuálních záznamů o jejich průběhu. Při videokonferenci je potřeba rovněž zajistit propojení s případnou protokolací průběhu jednání a prováděním důkazů.

Placení soudních poplatků kartou

Revoluce by v nejbližších letech také měla přijít při placení soudních poplatků (SOP).  Současná právní úprava umožňuje zaplacení SOP buď kolkovými známkami (při platbě do 5.000,- Kč) nebo převodem na účet soudů zřízený u České národní banky. Jiný způsob zákon nepřipouští. Jedinou výjimkou je v současnosti agenda návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu, kde jsou žalobci po podání návrhu elektronickou cestou zaslány informace o možnosti provést platbu.
Stragie proto počítá s tím, že by se poplatky měly v budoucnu platit jednak formou bezhotovostního převodu nebo platební kartou. „Pro placení soudních poplatků prostřednictvím platebních karet by bylo vhodné i legislativně upravit možnost zvýhodnění ve výši SOP tak, aby tento pro soud nejjednodušší a nejefektivnější způsob placení byl poplatníky upřednostněn před jinými,“ píše se v materiálu ministerstva.

Vylepšení podání v elektronické podobě

Elektronické podání je dnes možné formou ePodatelny, podle ministerstva je ale potřeba elektronické podávání zjednodušit a umožnit odesílání z jednotného webového rozhraní. „Uživatel by si vybral, jaký typ podání chce organizaci zaslat. Podle jednotlivých typů podání by se mu zobrazovala nápověda, jež by ho směřovala k řádnému vyplnění všech náležitostí podání. Předpokládá se vytvoření dalších standartních formulářů pro některé typy podání, jež by doplnily či nahradily formuláře stávající, které jsou někdy kritizovány pro jejich složitost pro uživatele,“ uvádí ministerstvo. Výhodou by tak bylo i automatické zpracovávání těchto podání.

Podání tak bude možné organizaci zasílat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu; podatelé tak budou mít větší možnost využívat procesní a hmotněprávní lhůty, téměř až do „poslední vteřiny“.

Zavádění Strategie bude probíhat ve třech fázích, přičemž ta první má začít už v tomto roce. Materiál je do vlády předkládán bez rozporů.

Eva Paseková