Zápis o klientech a jejich účtech i o všech změnách budou muset bankovní úředníci státu zaslat každý den v pravé poledne. Předpokládá to zákon o centrální evidenci účtů, který poslanci projednají na schůzi, která začíná 1. března 2016. Také zrušení účtu bude nahlášeno.
Pokud se někdo domnívá, že bude před státem ochráněn, když účet zruší, mýlí se. Také informaci, že účet byl zrušen bude muset pracovník banky, spořitelny, úvěrové společnosti nahlásit do centrální evidence účtů, jak jsou v zákoně popsány zásady zápisu údajů do centrální evidence účtů.
Úvěrová instituce předává České národní bance k zápisu do centrální evidence účtů elektronicky dálkovým přístupem nejpozději do dvanácté hodiny každého pracovního dne informaci o změně v údajích o účtu, k nimž došlo předchozí pracovní den nebo ve dnech pracovního klidu, anebo informaci o tom, že žádná změna nenastala, uvádí se v navrhovaném zákoně, který přichází na pořad schůze sněmovny. „Za změnu v údajích se považuje i založení nového účtu, zrušení účtu nebo oprava některého z již zapsaných údajů,“ uvádí se v návrhu zákona.
Právě před dvěma lety se Česká národní banka k plánu na evidenci všech účtu v ČR opakovaně vyjadřovala rezervovaně, jak Česká justice informovala. Tento postoj se nyní zjevně mění.
Cíl: stát posiluje výkon veřejné moci
Podle důvodové zprávy jde o zvýšení účinnosti výkonu veřejné moci. To je podle zprávy dokonce cíl zákona: „Zvýšení efektivity výkonu veřejné moci tím, že některým institucím, oprávněným získávat informace podléhající bankovnímu tajemství a mlčenlivosti podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech bude umožněno jediným dotazem během velmi krátké doby zjistit, ve které úvěrové instituci má či měl zájmový subjekt účet,“ vysvětluje stát svůj cíl.
Institucemi, které budou moci jedním dotazem zjistit údaje o všech účtech klienta, jsou daňové orgány, orgány činné v trestním řízení, Finanční analytický útvar Ministerstva financí a zpravodajské služby. Dosavadní praxe byla taková, že oprávněné instituce musely obesílat všechny banky, spořitelní družstva a úvěrové společnosti s dotazem, zda tam jednotlivec nemá účet. Po vzniku centrální evidence účtů obdrží na základě jednoho dotazu na jednu osobu všechny informace.
Jaké informace budou zapisovány do evidence všech účtů
Do centrální evidence účtů se zapisují tyto údaje a jejich změny a opravy: označení jednoznačně identifikující úvěrovou instituci, která účet vede, datum zřízení účtu, číslo účtu, a dále identifikační údaje klienta v tomto rozsahu: u fyzické osoby všechna jména a příjmení užívaná v souvislosti s účtem vedeným úvěrovou institucí, datum narození, rodné číslo, adresa pobytu, popřípadě i adresa pro doručování.
U právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby se zapíše její jméno včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, identifikační číslo osoby, popřípadě standardizovaný mezinárodní identifikátor právnických osob nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, a sídlo.
U účtu určeného pro majetek ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti příslušné označení takového fondu nebo uspořádání a identifikační údaje jeho správce, obhospodařovatele nebo osoby v obdobném postavení v rozsahu podle bodů 1 nebo
Do centrální evidence budou bankovní úředníci hlásit datum vzniku a datum zániku oprávnění klienta k nakládání s peněžními prostředky na účtu a rovněž datum zrušení účtu. Vládní návrh zákona prozatím nepočítá s tím, že by banky denně zasílaly státu hlášení o zůstatcích na účtech obyvatel České republiky. To ovšem mohou poslanci změnit.
Stát obdrží informaci v minutě a učiní protiopatření
Důvodem pro zřízení státní evidence všech účtů obyvatel je podle důvodové zprávy terorismus, praní špinavých peněz a korupce. Oprávnění žadatelé nově získají „automatizovaným systémem řádově v minutách informaci o tom, která konkrétní úvěrová instituce vede účet pro určitou fyzickou nebo právnickou osobu, případně kdo je oprávněn s ním nakládat“. Poté mohou svoji žádost o konkrétní informace o stavu či pohybech na účtu či případné zajišťovací opatření uplatnit přímo vůči konkrétní instituci podle naléhavosti opatření, popisuje nový systém zpráva.
O informace o účtech, které mají obyvatelé ČR založeny, mohou podle návrhu zákona žádat orgány činné v trestním řízení, orgán příslušný přijímat oznámení o podezřelém obchodu podle zákona o opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti – tedy Finanční a analytický úřad u Ministerstva financí, orgán Finanční správy České republiky, orgán Celní správy České republiky, nebo zpravodajská služba České republiky.
Bankovní tajemství už neexistuje
Bez vědomí a souhlasu klientů však o účtech obyvatel už nyní státu podává informace mnoho institucí. Bankovní tajemství už ve skutečnosti neexistuje. Podle zákonů a českých předpisů mohou už nyní vyžadovat informace o účtech lidí soudy pro účely občanského řízení.Banky musí vydat informace finančnímu arbitrovi, Finančnímu a analytickému útvaru Ministerstva financí, orgánům sociálního zabezpečení – tedy České správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám. Dále musí vydat banky informace exekutorovi, Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě nebo ministerstvu vnitra.
Na obsáhlý seznam institucí, které mají přístup k informacím o účtech obyvatel ČR Česká justice rovněž upozorňovala už před dvěma lety. Právo na informace o účtech mají ještě soukromé osoby a cizí země. Jsou to insolventní správci, likvidátoři, osoby oprávněné dle exekučního titulu, osoby poškozené bankou a orgány cizích států. Jako bonus se pak banky ještě informují o účtech klientů navzájem například prostřednictvím registru úvěrů a dlužníků.
(ire)
