Někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká Foto: archiv

Renata Vesecká: NSZ pomíjí neschopnost státních zástupců, jejich odpovědnost je v nedohlednu

Nejvyšší státní zastupitelství mylně veřejnosti podsouvá, že trestní řízení je realizováno jakýmsi kolektivem policistů a státního zástupce,  při tom jsou ale jejich úkoly a odpovědnosti absolutně rozdílné. Do funkcí se ovšem dostávají osoby, které se drží hesla, že Policie ČR a státní zastupitelství jsou na jedné lodi a hranice stanovená zákonem se tak stírá, říká v reakci na články České justice bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.

V souvislosti s články o stížnostech Nejvyššího státního zastupitelství na neschopnost policie a na prorůstání zločinu do nejvyšších funkcí v policii ve Výroční zprávě o činnosti NSZ za rok 2015 reaguje Renata Vesecká na pasáž o pánech trestního řízení: „Problémy s odbornou úrovní policistů řešila svého času už někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, když zjistila, že policisté v některých případech postupují svévolně a bez opory v zákoně. Ostatně proto od ní pochází nejhloupější veřejně opakovaný výrok, totiž že státní zastupitelství je pánem přípravného řízení.“

K tomu někdejší nejvyšší státní zástupkyně uvádí: „Pokud jsem kdy hovořila – i v minulosti – o státních zástupcích jako o pánech přípravného řízení, tak vždy jen z pohledu jejich úlohy záruky zákonnosti a oprávnění ji vůči Policii ČR prosadit.“

V rozhovoru pak Renata Vesecká svůj výrok o pánovi trestního řízení opakuje a dále vysvětluje.

Co říkáte na poslední Výroční zprávu Nejvyššího státního zastupitelství?
Problém odbornosti je v Policii ČR dlouhodobý a dle mého názoru se situace zhoršila po zániku Úřadu vyšetřování a vytvoření SKPV – Služba kriminální Policie a vyšetřování. Zpráva ale opomíjí  i nedostatek odbornosti a zejména zkušeností státních zástupců. Mylně je veřejnosti soustavně podsouváno, že celé trestní řízení je realizováno jakýmsi kolektivem policistů a státního zástupce.

Není náhodou policie autonomní orgán a státní zastupitelství nenahrazuje policejní vyšetřování, nýbrž nad ním pouze vykonává dozor ve smyslu zákona? Jinak bychom mohli mít jen policii, která by sama podávala obžaloby k soudu.
Je třeba říci, že Policie České republiky  je v rámci vyšetřování samostatná, je však procesně závislá, což neznamená, že státní zástupce řídí či velí policistům, kteří vyšetřují konkrétní kauzu. Procesní závislost znamená  že úlohou státního zástupce ve vztahu k Policii  je kontrola zákonnosti, jejich postupů a k tomu  disponuje státní zástupce oprávněními, která mu dává zákon a která mu umožňují například následně rušit nezákonná opatření, ukládat  provedení důkazů a podobně. Právě tato funkce je označována jako funkce „pána přípravného řízení“. Státní zástupce  však nesmí a nemůže nahrazovat žádnou funkci v rámci policie  – velící, kontrolní, řídící apod.

Nejsou stížnosti ve zprávě naopak signálem selhání dozoru?
Za to, jak kauzy končí u soudu, však nese jednoznačnou odpovědnost státní zástupce. Při kritice policie Nejvyšší státní zastupitelství zapomnělo na své pracovníky, kteří nechají od počátku bez nápravy běžet řízení, která končí buď zproštěním protože se od počátku nejednalo o trestný čin, nebo řízení končí odsouzením za bagatelní záležitost, přestože přípravné řízení i obžaloba se vedly pro zvlášť závažný zločin se sazbou odnětí svobody  deset i více let. Odpovědnost státního zástupce za takovou laxní práci je stále v nedohlednu. Do vedoucích funkcí se dostávají osoby, které se drží hesla, že Policie ČR a státní zastupitelství jsou na jedné lodi, čímž stírají hranice mezi úlohou i odpovědností policistů a státních zástupců. Státní zastupitelství a Policie ČR  mají sice stejný cíl, postih kriminality, avšak absolutně rozdílné úlohy  i odpovědnost v tomto procesu. Zpráva NSZ by se tak měla zaměřit více na své vlastní problémy než problémy PČR.

Jak jste vy řešila z pozice nejvyšší státní zástupkyně neschopnost nebo nezákonné jednání policie?
Pokud v době mého působení docházelo k problémům v rámci činnosti Policie ČR, tak jak je zaznamenali dozoroví státní zástupci, věc byla řešena na společných poradách vedoucích státních zástupců a vedení Policie ČR. Eventuálně byly záležitosti komunikovány přímo mezi vyšetřovatelem a dozorovým státním zástupcem.

Irena Válová