Pelikán jde proti proudu. Neplacení alimentů nemusí být trestné

Inspiraci našlo ministerstvo spravedlnosti v první republice Ilustrační foto

Třináct miliard korun. Tolik v Česku dohromady dluží neplatiči na výživném. Zatímco část politiků žádá, aby na ně byl stát tvrdší, ministerstvo spravedlnosti teď v analýze píše, že kriminalizace neplatičů problém neřeší. A navrhuje, že by neplacení alimentů už nemuselo být trestný čin.

Zanedbání povinné výživy je jedním z nejčastěji se vyskytujících trestných činů u nás. A navíc s vysokým počtem recidivistů – okolo 50 procent. „Lze říci, že jde o odsouzené, kteří již zřejmě definitivně rezignovali na svou povinnost platit výživné. U chronických neplatičů ani opakované trestní postihy nemají efekt,“ uvádí rezort ministra Roberta Pelikána (ANO) v rozsáhlé analýze, kterou má Česká justice k dispozici.

Při neplnění vyživovací povinnosti dnes hrozí dlužníkům rok odnětí svobody. Při úmyslném neplacení alimentů to mohou být až dva roky. Dítěti, které se ocitne bez prostředků, ale nezodpovědný rodič za mřížemi podle ministerstva sotva pomůže. A podmíněné a alternativní tresty – třeba odebírání řidičských průkazů neplatičům -, prý na recidivisty neplatí. „Dochází k jejich následné přeměně v nepodmíněný trest odnětí svobody s veškerými negativy s tím spojenými,“ píše rezort. A dodává: „Tento stav v konečném důsledku negativně postihuje i poškozeného a opakovaně zatěžuje policii, justiční aparát a v konečném stadiu i vězeňský systém.“

Zavřený dlužník nic nezaplatí

Zatímco tak mezi politiky v posledních měsících zaznívaly spíš návrhy, jak být na neplatiče výživného přísnější – TOP 09 například požadovala, aby mohla policie trestně stíhat nezodpovědné rodiče už po dvou měsících neplacení výživného místo současných čtyř -, Pelikánův rezort nabízí cestu opačným směrem: „V případě trestního postihu se analýza přiklání k částečné dekriminalizaci zanedbání povinné výživy, protože povinný rodič by měl mít co nejširší možnost zachovat si výdělečnou činnost za účelem hrazení výživného.“

Ministr spravedlnosti na bilanční tiskové konferenci Foto: Eva Paseková

Jako další argument pak uvádí, že by trestní právo nemělo suplovat další právní odvětví. „Základní funkcí trestního práva je ochrana společnosti před kriminalitou, tj. ochrana před trestnými činy, za které lze považovat pouze činy vyšší škodlivosti pro společnost,“ stojí v analýze. Podle informací Vězeňské služby z loňského února bylo přitom pro trestný čin zanedbání povinné výživy vězněno přes 1 300 osob.

Jako za první republiky

Inspiraci našlo ministerstvo spravedlnosti v první republice, respektive v současném Rakousku. „Zanedbání povinné výživy by se stíhalo pouze v případě, že by oprávněná osoba (příjemce výživného – pozn. red.) byla vydána v nebezpečí nouze ať už neplněním vyživovací povinnosti (i nedbalostním) nebo vyhýbáním se plnění vyživovací povinnosti,“ píše rezort.

V Rakousku ale funguje systém výživného zálohovaného státem, o které se čeští politici stále přou. A otazník visí i nad tím, zda nemá hrozba trestního postihu preventivní funkci. „V případě trestného činu zanedbání povinné výživy zákon významným způsobem pachatele motivuje k tomu, aby svou povinnost dodatečně splnili,“ připouští rezort s odkazem na institut účinné lítosti, který pak prohřešek zahladí.

Ostatně stejný argument používá TOP 09 pro podporu svého zpřísňujícího návrhu. „Hrozba trestního stíhání v kratší lhůtě bude více motivovat méně zodpovědné rodiče k řádnému splácení. Budou tak více dodržovat svoji zákonnou povinnost a omezí se negativní dopady na život dětí, které z neplnění vyživovací povinnosti dnes plynou,“ tvrdí poslanec a člen ústavně právního výboru Martin Plíšek (TOP 09).

Lucie Nekvasilová